Zobrazují se příspěvky se štítkemAbeceda. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemAbeceda. Zobrazit všechny příspěvky

Zdraví podle abecedy - Z

A je to tady. Finiš. Cíl. Konec. Nazvěte si to, jak chcete, písmeno Z znamená konec abecedy a konec tohoto seriálu. Dost bylo nápadů na meníčka podle abecedy, dnes přidám jenom povídání na závěr.
Abych to ale až tak neošidila, uvaříme si zázvorový čaj. Nastrouháme čerstvý zázvor, asi dva centimentry do konvice (raději do filtru), zalijeme vroucí vodou, přidáme lžíci medu a šťávu z půlky citrónu. Pro vůni můžete přidat třeba hřebíček, já si někdy přidávám mátu. Dá se to pít horké i studené, nápoj prohřívá a léčí při nachlazení, takže v létě bych ho moc nedoporučovala těm, co mají vyšší tlak, i když je docela osvěžující. V létě je na osvěžení o dost lepší zákys.
Z dnešních ingrediencí od písmene Z by se dalo vykouzlit několik polévek. Mohla by to být žampiónová krémová, bramborová se žampióny, zelná z kysaného zelí nebo zelná z hlávky. Na všechno jsem jistě recepty už někde na blogu napsala, tak se nechci opakovat, protože se dají najít na internetu. Uděláme si jenom teplý předkrm ze zapečených žampiónů. To se odkrojí nožičky, hlavičky se očistí, obrátí a položí na pekáček pomazaný olejem. Navrch se přidá třeba vajíčko smíchané se sýrem a nožičkami žampiónů nebo nakrájená šunka smíchaná se žampióny a nastrouhaným sýrem anebo se naplní něčím, co máte rádi a všechno se to zapeče. Podává se s chlebem, nejlépe ze žitné mouky.
Jako hlavní jídlo bych si udělala žebírka plněná zelím, která jsou mojí oblíbenou pochoutkou. To se vezme vyšší kotleta, řízne se do ní kapsa a naplní se kysaným zelím. Naplněné kotlety se dusí na vyšší pánvi na cibulovém základě za mírného podlévání. Výpek se potom zapráší moukou a podávají se k němu krokety, bramboráčky nebo bramborové knedlíky. Z podobných surovin se dají udělat i výborné závitky, které se připraví z vepřového plátku potřeného česnekem (samozřejmě osoleného), naplněného kysaným zelím a zamotaného podobně jako je španělský ptáček. Ty jsou zase výborné s knedlíkem. A kdybych měla zrovna chuť na rýži, dala bych si zelí koložvárské. Myslím, že na vepřové se zelím si pochutná snad každý, je to naše tradiční jídlo.
Abych ve svém závěrečném díle řekla vše, musím ještě připomenout, že jídlo není jenom o vaření, o jídle. Je to společenská událost a v zájmu zdraví by mělo být příjímáno kladně, s chutí, s příjemnými pocity, proto jsem v minulém díle věnovala zmínku aromaterapii a nyní chci ještě zmínit prostředí. Nejsem svatá a dopouštím se prohřešků, ale nemám ráda stolování na pracovním stole. Měl by to být koutek, kde je fajn, taková oáza klidu. Proto si zaslouží pozornost i výzdoba a prostírání. Jak tak pozoruji, ubrusy a domácí textilie se jakoby vytrácí, v pořadech o vaření vídávám, že se podává jenom na prostírání. Nic proti tomu, taky mě nebaví pořád udržovat čisté ubrusy, stůl se otře a je to. Jenomže stolování u hezkého aranžmá s květinou nebo dekorací má úplně jinou úroveň, než utřený stůl nebo ubrus z bakelitu.
K umění hospodyně nestačí jenom zamíchat kvedlačkou, navršit jídlo na talíře a podat na stůl, musí se postarat i o atmosféru, aby hostům chutnalo. Tohle je to kouzlo, které dělá domov domovem. Je to ta neviditelná práce, která se neodehrává přímo při přípravě jídla, nikdo ji ani nevnímá, ale má úplně stejný význam, jako jídlo samo. Květinová výzdoba, dekorace, všelijaké pičičandy a titěrnosti. To všechno má vliv na naši psychiku, i když si to ani neuvědomujeme. Jsou to takové ostrovy naší jistoty. Tam, kde chybí teplo, zpravidla chybí i výzdoba, drobnosti a vsadím se, že je tam i studená plotna.

Zdraví podle abecedy - Y

Zdraví podle abecedy – Y

Předposlední písmenko a zase trochu hladové. Ale co, stolování není jenom o jídle, tak si dnes povíme ještě o jiných věcech. U stolu je důležitá i atmosféra, aby se správně trávilo. Stolování má být přece požitek a ne pokračování roztržitých úkonů, které děláme celý den, když nemáme sitzfleisch.
Od písmene Y mě napadly dvě ingredience: yzop a ylang ylang. Tak si o nich něco povíme.

Yzop se od starověku používá jako léčivá rostlina a koření, později se začal i pěstovat. Má diuretické účinky, mírní trávicí obtíže, je vysoce účinný proti zánětům a nadýmání. Užívá se i jako kloktadlo při suchém kašli, v dýchacích cestách působí dezinfekčně a antibioticky, podobně jako při léčbě močových cest. Prý se také používá jako ochucovadlo do polévek, omáček, salátů, nakládané zeleniny, paštik a nádivek, ale i při výrobě likérů. Takže nejspíš bychom ho využili jako čaj nebo jako digestive, pokud bychom věděli, v kterém likéru se nachází.
Tentokrát bychom si mohli polévku dochutit yzopem, pak si dát nějaké hlavní jídlo podle chuti a na závěr by se hodilo přidat    yourkšírský pudink. Abych ozvláštnila dnešní chudé menu, hledala jsem nějakou specialitu a přišla právě na něj. Říkám si, co je to za zázrak? To bude něco složitého na přípravu, ale ne, je to vlastně obyčejná palačinka upečená ve formě a podávaná jako příloha – řeknu vám, zlatý český knedlík.
Recept jsem našla ze ¼ l mléka, ¼ kg mouky, 4 vajec, lžičky soli, špetky cukru a oleje. Těsto se zadělá podobně jako na palačinky a pak se nalije do formiček s olejem asi do poloviny a peče se v troubě asi 20 minut. Hodí se k pečenému hovězímu masu, které by se mělo ještě obložit zeleninou.
Pečené hovězí na párkách – to by se k pudinku náramně hodilo. To se vezme váleček zadního hovězího, protkne několika nožičkami párků, když se nožem hluboce nařežou otvory, párky se tam zastrčí a pak se to celé osolí a obalí v hladké mouce. Na cibulovém základě se maso opeče ze všech stran, pak se vše podlije vodou a vše se dá péci nejlépe do pekáče s poklicí za občasného podlévání do změknutí. Tato pečeně je výborná a hodí se k ní jakákoli příloha.

Až budete podávat, pamatujte, že u jídla by se nemělo probírat nic závažného, atmosféra by měla být uvolněná, aby se nám neobracel žaludek, konverzace uvolněná. K uvolnění přispívá například aromaterapie. Aromalampa doplní dekoraci na stole, plamen svíce ohřeje vonný olej třeba s vůní ylang ylang, která patří mezi vzácné silice. Má výrazné uklidňující účinky, mírné chronické bolesti hlavy, má mírně antiseptický účinek a údajně také účinek afrodisiakální, takže jeho využití lze doporučit hlavně k večeři ve dvou.

Využití aromaterapie vůbec není od věci. Navodí příjemnou atmosféru, evokuje pocit domácího krbu. Kromě ylang ylangu se hodí třeba levandule, cedr, vůně jehličí, citrón, skořice nebo mateřídouška. Samozřejmě je třeba volit s ohledem na všechny u stolu, někomu nemusí být všechny vůně příjemné.

Zdraví podle abecedy - X

Došlo na nejhorší. Přišlo písmeno, které mi nenabízí žádnou vhodnou ingredienci. Musím se s tím nějak vyrovnat a jelikož i v kuchyni nastávají situace, kdy není z čeho moc vařit, tak přijdou na řadu nápady. Nápad, to je proměnná a proměnná je X. Co říkáte?
V poslední době pravidelně sleduji Prostřeno a se zájmem se dívám, jak si soutěžící poradí se svými meníčky. Tento týden to bylo docela svérázné. Bylo vidět, jak se dá i z výborného pokrmu udělat pokrm nepoživatelný, kolik konzistencí může mít polévka a čemu se také může říkat moučník. I velmi jednoduché menu může přinášet řadu překvapení a existují tam věci neznámé – X. Mimochodem, je také zajímavé, že si někteří neporadí ani se správným pořadím a podávají předkrmy jak je napadne. Moje dnešní menu tedy nebude tématicky o ingrediencích od písmene X, bude to spíš o menu jako takovém.
Na zahájení zpravidla patří přípitek. Čerpám inspiraci z pořadu, ale jen málo přípitků tam plní tu funkci, kterou by měl mít. Měl by naladit trávení a podpořit chuť k jídlu. Proto se podávají hořké aperitivy, likéry, či nápoje z bylinek, bobulí, semen a květin připravené k tomu účelu. Hodí se i sklenka piva.
Pak následuje studený předkrm. Je to zpravidla výrobek studené kuchyně - šunková rolka, plněná vejce, sýrové pochoutky, plněná zelenina, krevetový nebo kuřecí koktejl, různé saláty, rolky, paštiky, či obložené talířky nebo aspiky. Fantazie není ničím omezena, snad jen dovedností kuchaře. Ke studenému předkrmu se podává zpravidla bílé víno, pivo nebo nealko, podle hosta.
Po něm následuje polévka. Není omezeno, jaká by měla být, ale v menu by měly být chutě vyvážené, proto by se mělo přihlížet k hlavnímu pokrmu a podat vhodnou polévku na doplnění. V této souvislosti mne napadá, že zeleninovým vývarem se nemůže zkazit nic. Je třeba ho doplnit vhodnou zavářkou nebo vložkou.
Po polévce následuje teplý předkrm a po něm ještě ryba. Jako teplý předkrm se hodí například lehké druhy masa - telecí (telecí ragú) nebo něco z drůbeže, třeba kuřecí roláda. Může být nahrazen grilovanou, pečenou nebo smaženou rybou, mušlemi, plody moře, rybí maso se zapéká s bešamelem do lastur a podává se jen tak s pečivem. K teplému předkrmu a rybě se podává suché bílé víno. Sled menu je zvolen podle příležitosti a podávání by mělo být vhodně načasováno, aby hosté nehladověli.
Pak už přichází na řadu hlavní chod. Přiznám se, že nejsem často svědkem příprav nějakých hostin a když už se v naší rodině něco odehrává, pak volíme jiný způsob hostiny, pokud to nejsou třeba vánoce, ale když někdy poslouchám, jaké představy o hlavním jídle mají dnešní mladí třeba při plánování svatby, tak mi brečí srdce. Preferují kuřecí špízy nebo plátky, které si mohou hosté denně dát v každé hospodě a pro mě to najednou ztrácí slavnostní ráz. Když už, tak bych zvolila alespoň telecí, či pořádný steak z tmavého masa nebo vepřovou. Je přece tolik výborných možností a chutí, které mohou zazářit a trumfnout suché drůbeží maso, které na našem stole zevšednělo. Navíc je vhodné spíš do teplého předkrmu. K tmavému masu podáváme červené, k bílému zůstaneme u bílého vína a kdo má nejraději pivo, jako já, může s ním strávit celou hostinu.
Po hlavním jídle by měla být chvíli pauza a pak přijde na řadu káva s teplým moučníkem (palačinky, lívance, závin) nebo studeným zákuskem. Ke kávě se může podávat pálenka nebo jiná lihovina. Nakonec se podává zmrzlina, ovoce, sýr a k nim šampaňské.
I hodování je docela umění, sladit chutě, nabídnout co nejpestřejší jídlo a dobrou zábavu, není žádná legrace, hlavně pro hospodyni. Ale když se to povede, může to být úžasné.
Příště bude ypsilon …


Zdraví podle abecedy - W

Tak a blížíme se k cílové rovince abecedy. Začínám mít pocit, že se po cestě pomalu vytrácí zdraví a zbývá akorát abeceda. Ale menu od písmene W sestavíme, jenom se musíme poohlédnout u sousedů a vzít si na pomoc nějakou berličku.
Tentokrát to trochu ošidím, vynechám předkrm. Dáme si jenom poctivou polévku a nefalšovaný hlavní chod. Sice jsem na internetu našla nějaké „westfálské toasty“, ale kombinace rybičkové pomazánky zapečené se šunkou a sýrem v toastu mi připadla tak nevkusná že nevěřím na místo původu. Dnes to bude o cizí kuchyni, tedy přesněji – o rakouské kuchyni.
Wurst suppe je polévka pro všechny milovníky jelit a jitrnic. Prý se v mnoha rodinách podává jako štědrovečerní. To se 1 malá cibule osmahne na 50 g špeku, zalije se to vývarem z vepřového masa, vymačká se 1 jelito a jitrnice, přidá se majoránka, sůl, pepř, nakrájené vepřové maso a nakonec petrželka. Asi to někdy vyzkouším. Kdykoli jsem ochutnala nějakou polévku v Rakousku, dělaly se mi boule za ušima. Zvlášť ráda mám krémovou česnečku a polévku s mletým karbanátkem, kterou se někdy snažím napodobit, ale není to ono.
Když už jsem ale zabrousila do toho Rakouska, je třeba využít zdejší kuchyni víc a dát si pravý Wiener Schnitzel, samozřejmě telecí a usmažený na přepuštěném másle nebo sádle. Dávno zdomácněl i u nás, což je důkaz, že dobré věci překonají hranice. Málo jsou platná všechna upozornění, že smažené není zdravé, spousta lidí vidí jídelní lístek a hned úplně instinktivně najde právě řízek s brambory. A kdo není na maso, může si dát jen samotné brambory třeba tak, jak je měl rád pan Werich. Byly to obyčejné brambory s máslem, navrch posypané strouhanou nivou.
Abychom to dnešní menu zakončili stylově, dáme si ještě Wiener Café, tedy černou kávu se šlehačkou a k ní Wiener Sacher, samozřejmě bohatě nazdobený šlehačkou. Recept na kávu i zákusek si najdete na internetu, obojí je jistě notoricky známé, ale nikdy to nezevšední. Jen si to představte, jak se o nedělním odpoledni bílá šlehačka tenkými pramínky pokouší pokořit černou hladinu kávy, jak postupně mramoruje, jak šlehačka odolává, když do ní nasypete cukr a pomalu se roztéká po okraji sklenice. Ve sklenici je totiž ten zážitek nejhezčí.
Horká káva se přirozeně nedá pít, ale lžička ochotně nabízí prohřátou šlehačku k ochutnání. Opatrný konzument může olíznout okraj a lžičkou si odhrne trochu šlehačky z čokoládového zákusku, aby si nabral kakaový korpus s meruňkovou marmeládou. Tak pomalu vychutnává každý kousek sladké odměny, až na konci zbyde jen čokoládová krusta, která v zubech významně křupne a její chuť je nakonec utopena ve zbytku sladké kávy.
Vzpomínám, jak jsme se na střední škole učili němčinu. Šprechtili jsme na sebe i o přestávce, aby se nám to vžilo a pořád si pamatuji nesmysly, co jsme říkali. Nakonec nám to ale prospělo, ztratili jsme ostych a nestyděli se a to je vlastně při učení cizích jazyků to nejdůležitější.
Když jsem hledala náměty pro dnešní menu, došlo mi, že všechno dobré a nezdravé asi vzniklo ve vídeňských kuchyních. Vídeňská roštěná, vídeňská játra, vídeňská cibulka, vídeňské párky a všechno vídeňské. Vybrala jsem to nejlepší. W nebylo o zdraví, ale o poezii.

Zdraví podle abecedy - V

Dnešní menu z potravin od písmene V asi bude trochu oříšek, ale naštěstí máme vejce a z těch se dá leccos vykouzlit, takže jsem zase zachráněná. Kromě vajec mě napadlo ještě víno, veka, višně, vločky a vemínko. No, uvidíme, co se s tím dá dělat! 
Minulý týden jsem sledovala Prostřeno a úkolem týdne bylo udělat konkrétní pokrm z vajec. Člověk by řekl, že si s tím soutěžící hravě poradí, ale například vejce Benedikt nedokázal udělat nikdo. Musela jsem si oživit, jestli si ještě pamatuji, co to je a našla to na internetu. Obyčejné zastřené vejce s omáčkou na vece. Takové předkrmy jsme kdysi připravovali v jednom luxusním hotelu a vlastně na tom nebylo nic těžkého, jenom si člověk musel pamatovat, na které vejce kterou omáčku.
My si ale jako předkrm uděláme něco lehčího, co si také pamatuji ze školy, akorát to moc nevařím a přitom je to móóóc dobré. To se uvaří vejce, nakrájí se na kolečka, kolečka se položí na plátek omytého salátu a navrch se ozdobí rozředěnou majonézou (nesmí být moc řídká, musí se táhnout jako omáčka). Navrch se nasype trochu strouhaného křenu. Vzniknou malinská vejce a zaručeně si na nich pochutnáte. Podávají se s vekou. Takové jednoduché a přitom luxusní pokrmy, které nás dnes v televizi učí slavní kuchaři, jsou už dávno vymyšlené, stačí je jenom připomenout.
Vejce se výborně uplatní i v polévkách, do kterých se přidávají vařená, zastřená nebo jenom tak rozklepaná a rozšlehaná, jako vaječná mlhovina, může se z nich udělat vaječný svítek a nesmí chybět ani při výrobě nudlí. Tohle každá hospodyně ví.
Jako další předkrm by se dala podat vajíčková pomazánka, které doma říkáme školková, protože ji podávali už v mateřské školce a snad každý, koho znám, ji má rád. Obyčejná natvrdo uvařená vejce se nastrouhají najemno, přidá se tuk (máslo, pomazánkové máslo – co kdo chce), trochu soli, pepře a hořčice, všechno se pořádně spojí a namaže se na veku. Vejce se výborně hodí na jakýkoli obložený chlebíček.
Abychom nebyli přejedeni vejci, tak si pro změnu jako hlavní menu můžeme udělat osmažené vemínko, pokud ho ovšem seženeme. Babička ho máčela v mléce, pak ho dlouze uvařila, nakonec obalila v trojobalu a podávala jako řízek. Mně to hodně chutnalo a dokonce jsem se, po babiččině vzoru, naučila jíst vemínko vařené jen tak. Je to sice poněkud tužší maso a je to hodně o chuti a přístupu, já to mám ráda. Pamatuji se, že v dobách, kdy se začaly nabízet polotovary v podobě různých plátků, prodávali vemínko již hotové nebo obalené.
Sama jsem do takové výrobny chodívala na praxi a přestože nad tím tenkrát také hospodyně trochu ohrnovaly nos, všechno tam bylo připravené podle klasických receptur, jako doma, žádné instanty, žádné náhražky. Ptáček byl ručně naklepaný (brr, to bolelo), naplněný slaninou, okurkou, vejcem i špekáčkem, řízky poctivě obalené v trojobalu, květáky a všelicos jiného. Knedlíky byly sice zadělané v robotu, ale všechno ostatní dělaly poctivě české ručičky. Dnešní hospodyně často neví, jak upravit vnitřnosti, nad vemínkem by ohrnuly nos a pak si nasypou čínské nudle do hrnku a zalijí vodou. Tohle mi hlava nebere.
Abychom menu doplnili o dezert, mohli bychom upéci piškotovou roládu. To se vezmou 3 – 4 vejce, zváží se, oddělí se žloutky od bílků a z nich se vyšlehá sníh. Do žloutků se přidá špetka soli, cukr a mouka v množství, které jsme zjistili na váze a potom se to zapracuje. Nakonec se lehce vmíchá sníh a těsto se vylije na plech na pečící papír. Když se upeče (časy neměřím, peču na 150 stupňů a hlídám to), tak se pomocí mokré utěrky roláda stočí a nechá se pořádně vystydnout. Než vystydne, můžete si připravit krém nebo jinou náplň – stačí marmeláda, můžete tam přidat kousky ovoce nebo šlehačku, tohle nechám na vaší fantazii. Já jsem naposledy našlehala krém z másla, cukru, kávy a zakysané smetany. Povrch rolády jsem potřela a posypala kokosem. Po dlouhé době byla výborná, ze čtyř vajec hezky vysoká, asi ji budu dělat častěji. Do rolády by mohlo zakomponovat i pár višní naložených v koňaku.
Díky vejcím jsem tedy vybruslila i z písmene V. Zapomněla jsem jen na vločky, ale nejsou moje oblíbené. Samozřejmě nesmím zapomenout na něco k pití, to by bylo trestuhodné. Od písmene V je to jednoznačně víno. Vaječný koňak už by byl asi trochu moc. K tomuto menu váhám, jaké víno nabídnout, asi by se hodilo víc bílé, ale k masu by nebylo chybou ani červené, víte co? Nechám to na vás. Já bych zvolila bílé a rozhodně suché, ale ne moc kyselé. Jen jednu sklenku pro zdraví a potom bych pokračovala tím nejlepším nápojem od písmene V – vodou.

Zdraví podle abecedy - U

Tak jsem se začínala bát, že jsou na řadě samá hladová písmena, ale zdá se, že se celé menu dá sestavit i z písmene U. Akorát musíme pojem zdravý vyměnit za slovo výživný, protože dnes to bude hodně výživné. 
Se surovinami od písmene U je trochu potíž, naštěstí mě zachránila speciální úprava masa, uzení, takže máme suroviny pro výrobu předkrmu, hlavního jídla i dezertu a ještě něco navíc. Polévka tentokrát nebude, protože mě ve škole učili, že uzený vývar je to nejhorší, co si můžeme na talíř dát. Je v něm výluh z čoudu a všelijakých karcinogenů, takže uzenou polévku opravdu nevařím. Maximálně bych udělala nějakou přesnídávkovou a do ní vložila uzené nebo kousek uzeniny, ale nebojte se, hlad každopádně nebude.
Jako předkrm bych zvolila pomazánku z uzenáče, který by se jemně nasekaný smíchal s kouskem másla, nadrobno nasekanou cibulkou, 2 vejci a lžičkou hořčice. Pomazánku bych tentokrát podávala s nasucho opečeným toastíkem a ozdobila plátkem okurky. Jistě bychom se jí nepřejedli, dáme si jen pro chuť ať nám zbyde dost místa, jídlo bude velmi vydatné.
Uhlířina s uzeným masem. Už jste tohle někdy slyšeli? Já to sice v této verzi nevařím, babička ji dělala ze zbylých knedlíků, ale jinak na tom není vůbec nic špatného. Potřebujeme jen 1 kg brambor, které se dají uvařit do osolené vody. Chvíli před uvařením se do vody, které by mělo být více, zavaří ještě noky připravené ze 2 vajec a 3 lžic polohrubé mouky s kořením dle chuti, kterě se vkládají do vody pomocí lžičky. Když je všechno uvařeno, voda se zřejmě slije a brambory i noky se vloží do nádoby s osmaženou nakrájenou uzenou slaninou a cibulkou, obojí pěkně do zlatova. Dosolí se a dozdobí petrželkou. A komu je málo slaniny, ten si může přidat ještě uzeninu nebo pořádný kus uzeného, aby mu to pěkně klouzalo do krku. Z hlediska zdraví jsou to samé tuky, sacharidy a málo bílkovin, ale jestli to uhlířům dodávalo sílu, proč to pro jednou nezkusit?
My, co máme radši něco, co roste na zahradě, si můžeme dát třeba těstoviny s domácí rajčatovou omáčkou, které se chorvatsky říká umak a pokaždé, když tam jedu na dovolenou, tak krásně voní celým domem, protože ji právě zavařují na zimu. Ovšem rajčata z jihu pěstovaná s láskou a dozrálá na slunci mají jinou chuť, než naše středoevropská z dovozu dozrávající cestou za tmy.
Omáčka se používá na pizzu a bůhví, kam ještě jinam. Oni ji snad dávají do všeho. Recept jsem našla z 1 kg rajčat, 100 g cibule, 15 g česneku, 2 – 3 větviček bazalky, sůl a pepř podle potřeby, 1 lžíci cukru, olivový olej a rajčatový koncentrát (po překladu bych to vypustila, protože by stejně nejspíš nebyl u nás k sehnání). Jak se tak omáčky dělají a okoukala jsem to, tak se udělá základ z oleje, cibule, přidají pokrájená nebo pomletá rajčata, koření a ostatní suroviny a pěkně se to rozdusí, pak se může dát do sklenic a zavařit, aby bylo dost umaku na zimu.
Dalším chodem by mohly být utopence, ale to už bych si asi zakládala na označení „uhozená“, tak vás nebudu navádět k nepravostem, i když i takový krásně uleželý utopenec s cibulkou a papričkou se k vodě náramně hodí a pár koleček uzeniny navíc už se ztratí v davu. Co říkáte?
Aby bylo menu úplné, měl by tam být moučník. Od písmene U? Přece ukrajinské pelmeně! Myslím, že zadání „zdravý“ by splnily za předpokladu, kdyby se naplnily tvarohem a polily třeba nějakou ovocnou omáčkou, ale jestli byste si je raději dali pocukrované a polité máslem nebo zakysanou smetanou, to už nechám na vás. Recept je možné nalézt na internetu.
Já vím, kdo tady dnes hledal zdraví, musel hodně přebírat. Jestli se cítíte přejedeni, tak vám na závěr ukládám přísnou dietu a pár dnů tvrdého půstu!


Zdraví podle abecedy - T

Blížíme se k závěru seriálu, kde bylo mým cílem vyzdvihnout suroviny podle jednotlivých písmen abecedy a pokusit sestavit z nich (pokud možno) zdravé menu. O tom, jak se to dařilo, jste se mohli přesvědčit v jednotlivých dílech, ještě ale nejsme úplně u konce.
Písmeno T mi nabídlo zajímavou kombinaci surovin a z nich se menu sestaví celkem lehce. Posuďte sami - těstoviny, tofu, treska, třešně, tymián, tuňák, tvaroh, tykev – akorát váhám, jestli se k tomu hodí tramín anebo obyčejné thé. Tak si poslužte podle svého výběru a jdeme na to. Tohle písmeno ani nebude potřebovat příliš mnoho doplňovat.
Jako předkm bych mohla vytvořit tuňákovou pomazánku a to z tvarohu, soli a konzervy tuňáka. Přidala bych jenom čerstvě nasekanou petržel, úplně by to stačilo. Namazat na kolečka pečiva a nemusí se vymýšlet nic složitého. Tykev by se báječně hodila na polévku a navíc by mohla doplnit bezmasou úpravu těstovin. Těstoviny s tuňákem a tymiánem by ale také nemusely být na škodu a hned máme skoro celé menu na stole. Příprava jednoduchá, forma stravitelná, stejně jako dezert, který by se dal udělat z tvarohu, smetany, třešní a punče. Akorát mám pocit, že bych tento týden nebyla originální, protože se celý týden dívám na všelijaké pořady s recepty a v nich zrovna převládala dýňová polévka i dezerty á la tiramisu a podobné dorty, všimla jsem si, že je to teď velká móda, každý peče nepečené dorty ze sušenek a tvarohu, mascarpone, šlehačky i pomazánkového másla. Tak to se nebudu ztrapňovat opisováním. Jednou jsem ale vyzkoušela podobný nepečený dort a zkombinovala do něj piškoty s naloženými třešněmi. Zakápla jsem to celé punčem zbylým od vánoc a tenhle dezert stojí za zmínku.
Ale abych nešidila, tak uvedu aspoň svoji oblíbenou úpravu špaget, která se dá udělat jak z kuřecího řízku, tak z dýně a chutná to výborně. Na pokrájenou cibuli, která zesklovatěla na oleji, se hodí kousky dýně nebo kuřecího řízku (může být i krůtí). Nechá se to osmahnout a chvíli podusit, podlije se i vodou, ale ne moc. Udělá se taková šťávička, která se okoření solí, paprikou a výjimečně jednou kostkou, nejraději používám gulášovou, dodá to dobrou chuť, můžete však použít i gulášové koření. Když je maso nebo dýně měkké, přidá se trochu obyčejné smetany. Do této omáčky se zamíchají špagety, popřípadě jiné těstoviny uvařené podle návodu. Kdo má rád kombinaci s ovocem, může si zamíchat pár kousků nakrájeného ananasu.
Na předkrm i hlavní jídlo by se hodil i těstovinový salát. Uvařené těstoviny se smíchají s nakrájenou čerstvou zelenínou podle chuti – nejlépe červenou cibulkou, čerstvou okurkou, rajčaty, může být i paprika, přidá se sůl, pepř, majonéza podle chuti a smíchá se. Pokud byste chtěli salát raději s tuňákem, pak bez majonézy a přidat trochu eleje. K tuňákovi se výborně hodí i hrášek a nakrájené vejce.
Upřímně řečeno, kdybych si do svého menu mohla vybrat to nejlepší tuňákové řešení, dojela bych si do Zadaru na rybí trh, přesně vím, kde mají tuňáky, koupila si pár steaků a pak si dopřála dvojitý luxus, který tady nemáme. Ovšem pro nějakého cizince bych třeba nebyla moc originální. Třeba by si od písmene T vybral úplně jinou lahůdku.

Zdraví podle abecedy - S

S T U V W X Y Z. Přesně tohle zbývá do konce. Nejvíc se těšim na trojici písmen WXY. To bude kulinářský oříšek. Pokud máte nějaký tip, nepohrdnu.
Zato dnes od písmene S bude menu krásně bohaté. Pokusím se a dám si na tom záležet a abychom aspoň pro jednou zhřešili, dáme si trochu netradiční předkrm. Aspoň pro jednou si zaneseme tělo nezdravými živočišnými tuky a namažeme si kousek chleba se sádlem a škvarky. Kdo má raději pomazánky, může si z uškvařených škvarků, trochy sádla a hořčice nějakou umlít a umíchat, tohle je totiž dobrá rada z Moravy, když chceš popít a posedět, promasti si žaludek.
Já vím, lékař by to asi neschválil, ale život není jenom disciplína, zdravý styl, život je také zábava, pobavení, posezení s přáteli, třeba někde ve sklípku nebo dobré hospůdce a tam se saláty moc nehodí. Nikoho nechci nabádat k nepravostem, jenže občas patří na stůl i chleba a škvarky, podle mého názoru je to o mnoho lepší než jiná potravina od S, kterou tak rádi konzumujeme a to salám. V mém menu se zatím nikdy nevyskytoval, protože salámy mi sice chutnají, snažím se ale raději konzumovat maso v čisté podobě.
A kdybychom pro jednou pojali menu jako raut, tak by na tom našem stole mohla být spousta lahůdek, které máme rádi, od písmene S je vše docela syté. Na stole by byly sýry, od měkkých po tvrdé, s plísní i bez, mohly by tam být salámy i šunky, všelijaké saláty od zeleninových po těstovinový, bramborový, s majonézou, olejem, sardinky, semena, slepice, smetana, sója, syrovátka, syrečky. U stolu s takovým pohoštěním by se dalo klábosit moc dlouho a ani bychom všechno nesnědli, takže já bych doporučila vybrat si nějaký vhodný salát, k němuž by se hodila ryba a tu bych si dala. Jedla jsem to jen jednou v životě, ale byla to lahůdka, takže bych to ráda ochutnala znovu, máte-li ve svém okolí rybáře, neváhejte vyzkoušet štiku na sardeli.
To jednou soused chytil štiku, sousedka ji vykuchala, očistila, osolila, pomazala sardelovou pastou, přidala čerstvé máslo, pozvolna pekla v troubě a občas pokapala citrónem. A protože ta štika byla pořádná, sami to ani nesnědli a poslali mi ochutnat. Tenkrát bylo u nás v domě zvykem navzájem si dávat ochutnávat dobroty, které se běžně nevařily, měli jsme k sobě nějak blíž a věděli o sobě skoro všechno, proto nemám úplně v oblibě takové to všelijaké tajnůstkaření, co dneska mnozí dělají. Každý je strůjcem svého štěstí a každý žije jinak. A všechno pěkné jako by odnesl čas, dnes ani nevím, jak bydlí vedle sousedi.
Ta štika tak byla jemná, slaná akorát a úplně se rozplývala na jazyku, prostě chutnala pohádkově. Nemusím asi dodávat, že rybář byl pytlák, roto byla tak výborná.
Myslím, že u stolu s lahůdkami od písmene S byste si všichni vybrali, ale za pozornost z hlediska zdravé výživy tam, kromě té štiky, nevidím skoro nic. Ale co, hlavně, když je pohoda. Pro jednou nebudeme myslet na zdraví a radši si zazpíváme.

Zdraví podle abecedy - R

U písmene Q nastal menší zádrhel, ale nakonec mi to přineslo poučení i potěšení a to se vždycky projeví dodáním síly do dalšího snažení. Děkuji za doplnění abecedy pokrmů a vrhněme se na další písmeno.  
Od písmene R se určitě menu sestavit podaří, protože mě hned napadají rajčata a ta jsou využitelná téměř v každém jídle kromě dezertu. Mohli bychom si udělat rajčatovou šťávu na pití, ale to ne, my si dnes dáme červené, obsahuje totiž resveratrol a to je látka velice potřebná pro zachování našeho zdraví a také se hodí k červenému masu, které budeme podávat. Ale jenom krapítek!
Začneme tedy rajčatovou polévkou, na kterou, jak je vidět v seriálu Prostřeno, má každý svůj jedinečný recept. Dá se uvařit jak z protlaku, tak z čerstvých rajčat. Osobně si myslím, že předhánění se, kolik jednotliví soutěžící používají domácích ingrediencí, není na místě, mně se například rajčata na balkóně moc nedaří, dovážená mi nechutnají a od té doby, co jsem ochutnala rajčata ve Středomoří, tak už mi nechutnají doma žádná. A jelikož právě tam nadbytek rajčat zavařují a všelijak zpracovávají na zimu, používám klidně protlak. Když mám čerstvá rajčata, přidám čerstvá, někdy je házím i do vývaru, ale vědu z toho nedělám. O něco víc řeším chuť a míru zahuštění. Polévku mám ráda hustou, tak si do ní přidám trochu rýže. Dovršit to nastrouhaným sýrem, jako jsem to minule někde viděla, to by mě asi nenapadlo. Ten se hodí do cibulačky nebo dobrého vývaru. O prospěšnosti rajčat asi není třeba psát, prý kde mají hodně rajčat, nemají rakoviny prostaty. Asi díky betakarotenu. Diabetici to s nimi však nesmí přehánět.
Rajčata by se daly využít i do studeného předkrmu na salát Caprese, ale dáme si ho k masu, takže si nakrájíme plátky mozarelly, proložíme plátky rajčat a posypeme bazalkou, solí a přidáme olivy. Na závěr ochutíme balzamikovým octem a olejem. K hlavnímu jídlu si uděláme roastbeaf. Že nejíte hovězí? Já nikoho nepřesvědčuji, je řada argumentů proč ho nejíst, mezi nimi asi převládá hrozba rakoviny tlustého střeva. Ano, jsou tam rizika. Rizika jsou všude, když se na to podíváte lupou. Roštěná je výborné libové hovězí maso a je velkým zdrojem bílkovin. Obsahuje méně cholesterolu než drůbeží stehno s kůží. Je významným zdrojem železa, zinku, selenu, kyseliny listové a vitamínů skupiny B, hlavně B 12, které napomáhají správné funkci krvetvorby a nervového systému, obsah CLA pak pomáhá optimální rovnováze mezi svalovou a tukovou hmotou. A navíc dobře chutná! Spolu s tím salátem báječně ladí, není nutno konzumovat jinou přílohu a zbytečně se přecpávat. Je totiž třeba nechat si místo na koláč.
Ze surovin od písmene R bych vybrala reveň a rybíz, obojí se báječně hodí na nadýchaný koláč, jaký pekla babička z toho těsta: 125 g másla, 125 g cukru, 3 vejce, vanilkový cukr, 150 g polohrubé mouky a 70 g solamylu smíchat, nalít do koláčové formy, poklást ovocem a posypat žmolenkou. Tenhle koláč se po upečení rozsypá na jazyku a jakmile sníte jeden kousek, tak zatoužíte po dalším.
Já bych se vůbec nezlobila na kuchaře, který by mi uvařil podobné menu, ale ještě by mi udělal radost překrm v podobě růže z videa. Taková blbost a pozvedne náladu, menu i celkový gastronomický dojem.


Zdraví podle abecedy - P


Základem dnešního menu budou potraviny od písmene P a těch je dost. Dost na to, abychom se najedli. Jenomže všechny nejsou tak úplně zdravé, zvolíme tedy kompromis. 
Dnes vynecháme předkrm, protože si dáme teplou polévku a abychom zachovali pořádek, bude to polévka pórková. Tu já mám totiž mezi nejoblíbenějšími. Nakrájený pórek podusím trochu na másle, zaliji vodou nebo vývarem, nechám provařit, okořením podle chuti a na závěr zaklochtám takové úplně neforemné nočky, které se umíchají v hrnečku z vajíčka, špetky soli a hladké mouky nebo krupice. V té polévce se musí šmrdlat vidličkou a pak tam plavou útvary neurčitého tvaru, které by vám v restauraci určitě nepodali, ale je to móóóc dobré. Pórek je významným dodavatelem vitamínu C i PP a nerostných látek, ale hlavně obsahuje éterické oleje, které podporují chuť k jídlu i trávení, takže hezky aromatická pórková polévka je dobrá na začátek.
Pórek se dá smažit, zapékat, přidávat do čínských pokrmů, hodí se i do studené kuchyně.
Necháme si trochu vyhládnout, abychom se nepřejedli, protože dnes si můžeme udělat hostinu třeba na grilu. Zvládneme to ovšem i pomocí trouby nebo pánvičky. Čekají nás totiž kousky naložené pečeně a panenky z vepřového. Já vím, tady jsem trochu uhnula od konceptu, ale kdo by chtěl striktně dodržet zdravé menu, připraví si pstruha.
Já bych pstruha udělala jednoduše osoleného, pokmínovaného a na másle opečeného, samozřejmě zakápnutého vydatnou dávkou citrónu. Tak ho mám prostě nejradši. A ty panenky s vepřovou pečení bych naložila do marinády. Možná bude nudná, ale je to dobré, zpravidla do ní dám olej, kapku vína, sůl, pár kapek medu nebo lžičku cukru a koření podle momentální chuti nebo čerstvé bylinky.
K tomu koření – mám svou oblíbenou směs, základem je pepř, nějaké sušené bylinky, může být trochu papriky, ale nedávám ho moc. Minule jsem viděla vařit jednu paní v pořadu Prostřeno a ta měla jednu směs na všechny pokrmy. Když pak vyjmenovala, jak aromatické koření se tluče v té směsi, bylo mi špatně a ani bych to nejedla. Vařila sice hezky, jenomže každé jídlo včetně příloh zabila tou směsí a to není smyslem dobrého jídla. Koření má jenom podtrhnout dobrou chuť suroviny, nikoli ji potlačit.
Pstruha i naložené maso můžeme připravit na pánvičce, samozřejmě odděleně a budeme podávat s naloženými paprikami a pizza chlebem jako přílohou. Mezi významné suroviny od písmene P patří pšenice, která je zastoupena právě v pizza chlebu a vůbec obecně ve všelijakém pečivu. Pšenice máme ve svém jídelníčku dost, skoro bych řekla až až. Snažím se ji ubírat a proto dnes zmíním jinou obilovinu, která nám naopak v jídelníčku často chybí. Já jsem si ji schovala na závěr jako zdravý dezert, je to pohanka.
Pohanka se uvaří doměkka, pak se zcedí, nasype na talířek, nastrouhá se na ni jablko, posype nasekanými ořechy a na závěr zakápne lžičkou medu. Je to výborná zdravá snídaně, ale mohla by to být i sladká tečka. Pohanku přidávám do polévek, vyzkoušela jsem z ní karbanátky i kaši. Mně to chutná, nejlepší je však v této sladké úpravě. Je významným zdrojem rutinu, má schopnost léčit křehkost krevních kapilár a zvyšovat pružnost cév. Snižuje LDL cholesterol, má schopnost zhášet volné radikály a zesiluje účinek vitamínu C.
A co na závěr? Samozřejmě pivo. Podle mě je to nejlepší multivitamin. Obsahuje vitaminy B1, B2, B3, kyselinu nikotinovou, B5, B6, B12, Vitamin H, Kyselinu folovou, Inositol, Cholin. Aspoň už vím, proč chlapy nikdy nic nerozhodí. Ale v dnešní době si to můžeme dopřát i my, ženy, máme přece pivo bez alkoholu, prospívá to trávení, rostou po něm prsa a když si dáme jenom třetinku, určitě po něm neztloustneme. Pro zdraví uděláme víc než pitím přeslazené kávy, limonád nebo pitím energetických nápojů plných chemie. Pro život stačí voda a sem tam trochu piva. Zvlášť po dobré pečeni.
Zdravé jsou také petržel, pastiňák, pomeranč a proso, ale už se mi sem všechno nevešlo.

Zdraví podle abecedy - O

Abeceda se nám pomalu přehoupla do druhé poloviny a je to už dobře rozjeté. Po nektarinkovém menu si můžeme dát něco pestřejšího, co nám písmeno O dovolí. Jenom odvahu, samá lákadla!  
Musíme vařít z toho, co dům dá, takže si připravíme zásoby – ocet, olej, omáčka, ostružiny, ořechy, okurky, oves a olivy. Tak to bude nářez! Musíme přidat ještě něco dalšího, ale základní suroviny dodají pokrmům něco pro naše zdraví.
Na celé menu to asi nebude – i když nakonec, proč ne? Předkrm by mohl být třeba z ovčího sýra a oliv. Úplně postačí nakrájet ho na plátky, k němu přidat pár oliv a jen tak jíst, třeba trochu posypané paprikou. Já vím, sýry se podávají spíš na závěr menu, ale proč s nimi pro jednou nezahájit? Půlku si můžeme schovat na závěr.
Ovčí mléko obsahuje oproti kravskému více enzymů a amylázy, to je pro naše tělo zdravější, také jsou v něm vitamíny skupiny B, právě ty, co potřebujeme a vyrábí se z něj například sýr Feta. Ovčí sýr je v různých podobách, předkrm může být pro jednou dokonce teplý, třeba zapečené papriky se sýrem feta, který se mírně okoření bazalkou nebo oreganem a zakápne dobrým olivovým olejem. Zásadně nesolit, feta je hodně slaná.
Polévku pro tentokrát přeskočíme, hlavním chodem bude omáčka. Tady je ovšem těžká volba, omáček máme spoustu, od studených po teplé, to by si musel každý zvolit svoji nejoblíbenější, já miluji spoustu omáček. Nejraději si dám rajskou, křenovou, svíčkovou, guláše i ragú, i když to je, myslím, zvláštní kategorie omáček. Z receptů našich babiček jsem vyčetla i omáčky, jaké se dnes ani nevaří, jako například okurková, sama někdy zkouším zařadit některé netradiční – pajšl, játrovou i jiné. Baví mě si hrát a baví mě i zkoušet z nových surovin. Surovina je základem vaření a proto mi není jedno, který ocet si naliji do salátu a který olej použiji do jídla.
Byly doby, kdy jsme měli v obchodě na výběr jenom jeden ocet, dva druhy oleje, takže člověk sáhnul po tom prvním a bylo mu to jedno. Dnes se většina rozmýšlí aspoň podle ceny nebo složení, protože například pro každého není vhodný olej řepkový, či slunečnicový. Všimli jste si taky, že někdy je na obalu uvedeno „směs rostlinných olejů“ a vůbec ani nevíme, co jíme? Já tyhle kejkle nemám ráda, chci mít jasno v tom, co mám na talíři. Zkoušeli jste někdy smažit na oleji sójovém? To se nedá vůbec vyvětrat!
Sledujte nálepky a složení, všímejte si, jak olej voní, jakou má barvu a při výběru něčeho lepšího do salátu sáhněte po extra virgine olivovém, na tom se ovšem nesmaží. Je spousta olejů, které jsem ještě nevyzkoušela, některé jsou dost drahé. Přiznávám, že v mé kuchyni se zabydlel ten olivový, který je zdravý na cévy. Dodává vitamín E a ten potřebujeme pro správnou činnost kardiovaskulárního systému. Někdy si ho nakapu i do krému, namažu se s ním, přidám si ho do koupele, proč utrácet za drahou kosmetiku? Já uznávám přírodu.
S octem je to podobně, vyzkoušejte. Nemám ráda bylinkové octy, musím si na všechno postupně zvyknout, ale obyčejný ocet používám jenom do zavařování. Moje mlsná pusa si zvykla používat ocet jablečný, který očišťuje tělo a je vůbec prospěšný, na internetu se o něm dá sehnat spousta informací. Od dob, co jezdím do jižních krajin, jsem přišla na chuť octům hroznovým, bílému i červenému, protože víno je velmi zdravé a já ani netušila, že je tak zdravý i vinný ocet. Likviduje viry, plísně, baktérie, zažene i migrénu, zklidní trávení i průjmy a stejně jako jablečný ocet je to elixír mládí. Oba octy kudy tečou, tudy léčí a tak si pro osvěžení nastrouhejte okurku se zálivkou z jablečného octa a do zelného salátu si nalijte ocet vinný. Uděláte něco pro sebe. A co s ovesnými vločkami? Kdo je moc nemusí, jako já, sypte si je do polévky, do těsta třeba na palačinky, přidávejte do masa na sekanou. Tam se to ztratí. Obsahují cennou vlákninu i vitamíny skupiny B, jsou zdravé.
Možná dnešní menu není na přejedení, ale je nabité informacemi. Jenomže dokonalý přehled o tom, co jíme, máme jenom doma, když si sami vaříme. Kdo se stravuje v restauracích, jí možná úplně něco jiného, než si myslí. Může se přitom uklidňovat třeba seznamy alergenů. Důkazem, že nelžu, je dnešní video. Poměrně dost starý snímek, ale v porovnání se současností stále aktuální, věřte mi. Někdy si myslím, že si tohle myšlení nechali Češi patentovat.

Zdraví podle abecedy - N

Nevím, nevím, jestli si dneska polepšíme, protože ve své stránce pro inspiraci jsem pod písmenem N našla jenom nektarinky. Dnes bude menu hodně velká improvizace.
I když mám nektarinky ráda, v našich krajích málokdy najdu takové, abych z nich měla požitek tak, jak je koupím. Většinou jsou tvrdé nebo nedozrálé, nejraději si je dávám v létě u moře. Ačkoli na první pohled vypadají jenom krásně vybarvené, obsahují spoustu vlákniny a sníte-li tři, máte zaručeně celodenní dávku vitamínu C. Takže pro dnešní inspiraci se vydáme někam, kde nektarinky lépe chutnají a vymyslíme z nich aspoň nějaké menu.
Na úvod si ale, jako obvykle, uvaříme něco na pití a protože jsem nyní bádala nad tím, jak odstranit z těla zánět, vzpomněla jsem si na bylinku, která pomáhá, ale jako bychom na ni zapomínali. Je to měsíček, který sice patřil do menu minule, ale protože se slovensky jmenuje nehtík, může tu být i dnes. Dáme mu prostor a přidáme do zeleného čaje, aby nám nápoj lépe chutnal. Je to léčivka na hojení všeho druhu, proto se používá do mastí a olejů. Prý u ní byl prokázán protinádorový účinek. Využití najde v gynekologii, při léčení trávicího traktu, kašle, astmatu, srdce, neurózách, pocitů bezmoci, pesimismu a ztráty do života. Silně působí proti všem zánětům, pročišťuje játra a ovlivňuje žlučník.
Protože sama nejsem imunní k různým bacilům v našem okolí, vzpomněla jsem si na pátera Ferdu a zařadila týdenní pitnou kúru čaje z dubové kůry. Pro větší efekt jsem se rozhodla smíchat zelený čaj s měsíčkem a ještě si dát jednou denně teplou vodu s citrónem. Nápoje by měly být vlažné, protože pro tělo je to prospěšnější. Tři takové hrnečky budou vítanou změnou pro jarní povzbuzení i doplnění tekutit.
Pro dnešek si tedy dáme palačinky s nektarinkami. Palačinkové těsto se vyšlehá z vejce, mléka, špetky soli a hladké nebo polohrubé mouky. Placky se usmaží na pánvi a pak se na jiné pánvi rozehřeje cukr, který začne karamelizovat. Do něj se přidá voda a na kousky nakrájené nektarinky, které se v tom cukru krátce podusí. Cílem je, aby se prohřály, ale nemusí to být moc dlouho. Palačinky se přeloží na talíř a ozdobí nektarinkami i vzniklou omáčkou. Mohou se ozdobit šlehačkou.
Od písmene N není mnoho na výběr, tak si pomůžeme nudlemi a noky. Z nudlí i noků můžeme připravit různá jídla, která se hodí vždycky. Nudlí i noků je mnoho, záleží na surovinách z kterých se připraví. Díky tenkým nudlím můžeme každý vývar se zeleninou povýšit na „babiččinu polévku“, noky jako by v naší kuchyní spíš vymizely, nahradily je různé gnochi a jiné potvory z cizích kuchyní. Přitom na přípravě noků není nic moc složitého. Ze školy si pamatuji noky krupicové, sama někdy vařím bramborové. Dají se všelijak tvarovat, takže při trošce šikovnosti mohou ozvláštnit slavnostní oběd, kdy nemusíme podávat jenom nudné knedlíky, které někdy nemají úplně ideální tvar. Noky jsou bezvadná příloha, dá se podávat naslano i nasladko, dá se do nich leccos zapracovat – třeba sýr, bylinky nebo uzenina, je to jenom o fantazii.
Nakonec ani od písmene N bychom hlady nezůstali, i když přecpávat se noky a palačinkami by asi zdravé nebylo. Dnešní nabídku tedy vezmeme jako tip pro zpestření a jako doplněk pro další zdravou výživu.
Na závěr už jenom jednu malou radu: NENÍ NOK JAKO NOK!



Zdraví podle abecedy - M

Mimochodem – dneska jsem pěkně naštvaná. Usedat k jídlu v takovém stavu rozhodně není nic zdravého. A to ani v případě, že je na pořadu dne tak milé písmeno, jako je M. M jako milé, M jako musím i M jako mlask. A taky mléko, mandarinka, meloun, máta, máslo, mouka, müsli, mandle, meduňka a med. No, tak to zas bude dneska menu!  
Na uklidnění bych začala lžící medu. Psát o jeho příznivých účincích by bylo nošení dříví do lesa, to ani není potravina, to je lék. Je doslova na všechno, pomáhá snad všem, kromě těch, co mají alergii na med. O medu jsem napsala už samostatný blog a tak jen dodám, že jsou v něm obsažené jednoduché cukry, neměl by tedy činit potíže ani diabetikům, ovšem jenom v povoleném množství.
Do bylinkového čaje je prý mnohem lepší než cukr, podporuje léčivé účinky. Kromě slazení se hodí do těsta a z těsta s medem se pečou vánoční perníčky, dělají se s ním detoxikační masáže, může se přidat do pleťové masky, používá se na prasklinky i na opary, opravdu mám vyzkoušeno, že ránu hojí rychleji. S medem souvisí i mateří kašička, kterou moje mamka užívala, aby byla pořád mladá a krásná. Všeho s mírou a podle návodu.
Med je všestranný a jelikož dnes potřebujeme notnou dávku nervů hojivého koření, uvaříme si čaj z máty a meduňky. Máta voní mentolově a působí na dobré zažívání, na zklidnění, upravuje potíže při trávení něčeho, co nám nesedlo a to se hodí každému. Meduňka voní trochu citrónově, působí sedativně, prý uspává nespavce, uklidňuje trávení, mysl i rozjitřené srdce, napomáhá při léčení potíží s dýcháním a při bolestivé menstruaci. Zalijte si konvičku a snad už bude klid.
Abychom byli zdraví a zůstali v dobré kondici, striktně dnes na odlehčení vyberu müsli, i když nejsem jeho zastáncem. Je to ale mnohem lepší, než patlat něco z mouky a másla. Dáme si vločky s mandlemi, mlékem a přislazené medem, to nám dodá vitamíny a potřebnou vlákninu i sacharidy. Mléko obsahuje vápník a ten potřebují naše kosti, ale i u mléka platí – všeho s mírou. Pro některé je mléčná bílkovina nestravitelná, teda prý je to většina populace. Každý jsme ale individuum, takže nevím, jak je to s prospěšností mléka opravdu. Dočetla jsem se, že je lépe požívat ho ve formě kysaných výrobků a to už říkala i moje babička, nechávala záměrně zkysnout mléko a pak nám ho rozkvedlala kvedlačkou, uvařila brambory, omastila máslem a povinně jsme to museli pít.
Jenomže to bylo úplně jiné mléko, než je teď. Chodívali jsme si pro něj do konvičky do mlékárny, mělo pořádný škraloup a úplně jinou chuť. Babička z něj dělala tvaroh, z tvarohu domácí sýr, obden mléko svařovala na plotně a obyčejně jí to vyběhlo, aby pak celý den smrděl byt připečeným mlékem. Konvička mléka nám zpestřila program na celé dopoledne a pořád bylo čím se zabývat.
No, ale to bylo v době, kdy jsme ani neměli televizi, jenom rádio, nic nás nezdržovalo a mohly jsme se věnovat úplně všedním věcem jako vaření, svařování mléka, zakládání tvarohu, nakládání sýra, prostě tomu, čemu se dneska říká „zbytečnost“ a kupujeme to za drahé peníze v hypermarketech.
No, vidíte a zase jsem se při vzpomínce na staré časy vytočila! Úplně mi to rozhodilo koncept seriálu, vždyť já vlastně dneska ani neuvařila?

Zdraví podle abecedy - L

Zatímco písmeno K jsem trochu odflákla, protože jsem mohla vyjmenovat ještě nejméně deset úžasných zdravých ingrediencí, jako je třeba kokos, kapr, kopr, kmín, kuskus a kiwi, u písmene L si budeme muset vystačit s málem. Snad to menu dáme dohromady.
Pro jistotu začnu rovnou nápojem, protože pak bude následovat ochutnávka několika menších jídel, abyste si to dnes užili. Uděláme si limonádu, ale nikoli koupenou ze samoobsluhy, tentokrát si s tím vyhrajeme a uděláme si domácí. Vezmeme si limety a lemony, vylisujeme šťávu a pro vůni si odkrojíme dopředu pár koleček. Do džbánu s vodou přidáme kolečka, šťávu, můžeme mírně přisladit a vložit lístky máty. Kdo by chtěl vyzkoušet limonádu se zázvorem, může, můžete tam hodit třeba jahody, borůvky, citrónovou trávu, ananas, prostě fantazii na domácí limonádu se meze nekladou a může se do ní přidat prakticky cokoli, co se dá lehce rozžvýkat. Mohou se do ní spotřebovat různé šťávy z kompotu, rozmixované ovoce i zelenina, můj kamarád má rád třeba limonádu s okurkou. Dětem se do ní dají přidat i léčivé sirupy nebo výluhy z bylinkových čajů. Limonáda je vlastně takový lektvar vyrobený s láskou, což je důležitá ingredience a obsahuje léčivé kouzlo.
Z potravin od písmene L pak zvolíme lososa. Je to výborná ryba, která je navíc moc hezká na talíři, já ji miluji a nejradši mám v podobě uzené, když mi ho manžel přiveze a já stojím u linky a zakrajuji, zakrajuji …., ale aby neřekl, tak si mezi sousty někdy udělám i toustík a nebo pár jednohubek. Na toast namažu bylinkové máslo, přidám lístek salátu a navrch kousíček uzeného lososa.
Podobně se dají připravit i vejce plněná uzeným lososem, kdy se do uvařeného vejce našlehá trochu bylinkového másla s vydlabaným žloutkem, vloží se dovnitř, navrch se položí plánek lososa a ozdobí se kouskem kopru. Přišla jsem na to, že koprový dresing je na ryby typu lososa a tuňáka vůbec velmi dobrý, stačí trochu zakysané smetany nebo jogurtu, maličko osolit a přidat nakrájený kopr. Podle potřeby se může zředit vodou. O výživových hodnotách ryb je zbytečné psát, rybí tuk chrání naše cévy, maso je lehce stravitelné a v naší výživě pořád víc chybí, než přebývá, takže za lososa se přimlouvám, i když je poněkud tučnější – hlavně ten uzený.
Ryby jsou výborné i grilované, taková party u grilu jen se zeleninou a s rybami, to je lahůdka všemi milovaná. Při grilování se osvědčí i lilek, který stačí nakrájet na plátky, osolit, nechat chvilku vybrečet a potom grilovat. Dá se opéci i na pánvi s olivovým olejem nebo upéci v troubě, takto upravený slouží jako příloha a je výborný. Jeho hlavní předností je vysoký obsah vlákniny, ale obsahuje i antioxidanty a prý snižuje cholesterol.
Do dnešního menu bych zařadila, jenom tak jako chuťovku, také ledvinky a nejraději z králíka, protože nejzdravější je maso ze zvířat krátce žijících (ale to je možná pověra, protože pak by mi vycházelo nejzdravější kuře). Ledvinky z králíka jsou na tento pokrm nejvhodnější, jsou docela rychle hotové, dělám je po vzoru mojí babičky někdy jen tak na kapce oleje a na cibulce, nechám je na pánvičce osmahnout a krátce podusit, osolím, okmínuji a pak to pojídám jen tak s chlebem. Moc mi to chutná. Podle čínské medicíny se má totiž léčit podobné podobným (kde jsem to ještě slyšela?), oni věří, že když má člověk špatný nějaký orgán, tak by měl jíst stejný orgán zvířecí. Nevím, jestli je to pravda, každopádně ledvinky si ráda někdy dám. Podporovat ledviny se vyplatí.
Abych tomu všemu nasadila korunu, udělala bych salát z nějakých luštěnin, protože těch se také jí málo, asi proto, že nevzbuzují příliš fantazie a jsou hůře stravitelné, jenomže obsahují cennou vlákninu a udržují hladinu glukózy v krvi, tím, že nás zasytí na delší dobu. Nemáme chuť na sladké, jsme klidnější a ještě si pochutnáme.
Salát z luštěnin může být variace chutí podle nálady, důležité je luštěniny dopředu namočit, pořádně uvařit a potom smíchat s dalšími přísadami. Nechte pracovat fantazii. Napovím, že základem salátu je kousek cibulky – v tomto případě lépe jarní, trochu oleje, ať není salát nestravitelný, pár kyselých okurek nebo naložená zelenina, sůl, pepř. Další přísady pak už záleží na vás – co třeba přidat sušené rajče nebo pár ančoviček?
Udělat si menu od písmene L není náročné, dá se pojmout i slavnostně a ještě bychom prospěli cévám, srdci, ledvinám, střevům, možná i plícím a celkové imunitě – to podle toho, co byste přidali do limonády. Taková ozdravná kúra by vám ale zaručeně chutnala.

Zdraví podle abecedy - K

Kouzlo kuchtění je v tom, když je příprava pokrmu krátká, není v něm moc krouhání, krájení a kvedlání, nemusí kynout, kvasit ani se kypřit a výsledek je krásný. Těžká hádanka!
S příchodem písmene K jsem si myslela, že bude všechno daleko jednodušší, kolik je od písmene K jenom surovin, ale teď mě napadají jenom samá masa. Například kuře, králík, krocan, krůta, kanec, stejně jako kýta, kotleta nebo koleno. Něco z toho vybereme. Konečně mi svítá! Taky existuje kedlubna, kapusta a květák! Už bylo na čase. Přílohy od K mě napadly jenom nezdravé, ale pro nás typické. Knedlíky nebo krokety, o co nezdravější, o to oblíbenější, takže přílohu nechám na samotném čtenáři a vymýšlím menu od písmene K.
Aby to bylo zdravé, začneme bylinkovým čajem. Tady máme pár možností, nejlepší by ale byla směs, protože mě napadla Kamilka (heřmánek), na kterou jsem u Háčka zapomněla a taky můžeme přidat kopřivu, která se teď v předjaří hodí. Stejně jako se vším se to nesmí přehánět ani s bylinkami, je lépe čaje střídat, ale teď se hodí pít pár dnů klidně tuto směs. Heřmánek příznivě působí na zklidnění, proti zánětům, má všestranné účinky, o kopřivě se říká, že čistí krev, zklidňuje ekzémy, alergie, záchvaty dny, působí na močová ústrojí i prostatu. Navíc má docela dobrou chuť a komu by nechutnala teplá, může si z ní udělat studený čaj s ledem a citrónem. Kopřivy se přidávají i do tzv. zelených nápojů, směsi zelených rostlin, které se na jaře mixují, vyluhují a pijí přímo. Lístky kopřiv nachází využití v kuchyni, například spařené do salátů, polévek nebo jako špenát.
Dalším chodem bude kuřecí koktejl. Tohle je moje oblíbené jídlo, na které stačí kousek vařeného nebo pečeného kuřete, například kuřecí prsa. Maso se nakrájí na malé kousky, osolí, opepří, smíchá se s dalšími surovinami – může být buď pár nakládaných žampionů nebo kyselá okurka, mohou tam přijít kuličky nakládané kukuřice, já miluji pár naložených brostkví a pak vše smíchat s majonézou (může se smíchat nebo nahradit dobrým jogurtem). Z ingrediencí se vybere jen jedna. Podává se s toastíkem. Abych byla upřímná, nevím, jestli kuře právem doporučovat. Maso je sice lehce stravitelné, ale o obsahu výživných látek trochu pochybuji. Jelikož si sleduji, kolik konzumuji cholesterolu, všimla jsem si, že kuře, ač vypadá tak nevinně, cholesterol má. Můj předkrm, který obsahuje navíc majonézu, je ovšem cholesterolová bomba, takže jíst opravdu jen s mírou, i když je to výborné.
mex.jpgA protože byl předkrm trochu sytý (přiznám se, že ho pokaždé sním víc), do hlavního jídla zvolím krůtí prsa, která mi připadají mnohem vhodnější a chutnější. Možná jsem kuřete jen přejedená, přece jenom se drží na poměrně vysoké laťce v našem jídelníčku už dlouho, často se z něho vaří i v restauracích a samozřejmě se tomu nedá vůbec vyhnout. Pro svůj oběd tedy volím krůtí prsa, z nichž nakrájím kousky a naložím do olivového oleje s dijonskou hořčicí. Tohle je lepší udělat den předem, pak už je to vaření dílem chvilky, stačí jedna pánev a stejně jako v Mexiku házím jednu surovinu za druhou a vůbec se s tím nemažu. Proto pokrm nazývám á la mexická pánev. Pozor, mé kolty jsou proklatě nízko!
Základ z olivového oleje, nakrájené cibule, přidám naložené maso, nakrájené kousky zelí, zbytky řapíkatého celeru, čekanku, pár cherry rajčat, sůl, pepř, směs koření na gyros, kousky květáku, přidávám ještě hořčici a vodu, nakonec vmíchám jedny červené fazole z konzervy. Hodily by se k tomu krokety, ale já si raději dám trochu rýže. Všechno je hotové za pár minut, zeleninu stačí nakrájet na větší kousky, aby z toho nebyla čvachtanice.
A na závěr? Hodila by se sladká tečka, nějaký keks, cake nebo kokoska. Na závěr zdravého menu? Raději ne, alespoň já ne, je tam zbytečný cukr a tuk. Já si od K dám kávu. Tuplovanou! A možná ještě karamelový bonbón...

Zdraví podle abecedy - J



Tak já jsem si myslela, jak hladové bude I a nakonec se v diskusi ukázalo jako oblíbené písmeno. Když se člověk zamyslí, tak přijde na všechno. Dneska ale budou tipy na menu podle abecedy příjemnější, protože na J začíná třeba ….
Jablko – tohle ovoce nás provází asi úplně odmalička, určitě jste ho už jedli jako miminka, kdy vám maminka vkládala do pusinky jablkové pyré. A dobře dělala, obsahují vitamíny, hlavně C a také spoustu minerálů, včetně draslíku. Nejvíc je jich prý pod slupkou. Celé menu by se dalo udělat jenom z jablka, protože se dá jíst jenom tak, vylisovat z něj šťávu, přidat jablka do kaše, upéci výborný koláč, jablkový puding, zpracovat na jablečný ocet, kompot, sirup, cokoli s jablky a troškou skořice chutná skvěle. Nejradši mám asi závin a vy?
Jahody jsou také skvělé a v kombinaci s jablky přímo úžasné. Stejně jako jablka jsou lahodné a ke své výtečné chuti navíc obsahují třísloviny, které působí antibakteriálně, jsou bohaté na kyselinu listovou, draslík a hlavně mangan. A jak jsou jahody nejlepší? Já mám ráda zmrzlinu, jahodový kompot, marmeládu, jahodový sirup, jahodovou bublaninu a hlavně jahodové knedlíky. Kdepak, od písmene J není nikdy nuda, protože se najde spousta inspirace z každé suroviny, která mě napadla.
Udělat si zdravé menu, to tělu dělá dobře. Když se cítí lehce, má po dobrém jídle spoustu energie pro celý den, má dobrou náladu, chuť do života, pak se člověk cítí mnohem šťastnější. Ale zrovna jsem si včera přečetla, že se to ani se zdravými potravinami nesmí úplně přehánět, tělo se úplně zblbne a začne asi stávkovat, takže i tady platí všeho s mírou a proto do dnešního menu na vyvážení přidám i svoje oblíbené zabijačkové speciality a sice jitrnice a jelita.
Když vidím zabijačkové hody, pokaždé mě to přiláká. Musím ochutnat černou polévku, kousek lákavé tlačenky, ale hlavně aspoň malou jitrnici a jelito. K tomu kousek měkkého chlebíčku, mám to ráda se zelím, ale abychom byli dnes v souladu s písmenem J, tak bych si k nim udělala jablkový křen. Ten dělávala moje babička a já se ho mohla ujíst. Pokaždé si pobrečela, když strouhala čerstvý křen, pak přidala jablko a všechno zalila čistým horkým vývarem. Nevím, jak to dělala, ale ona měla pořád na sporáku vývar. To vám byla lahůdka! Babička vždycky říkávala:"Dej si, na co máš chuť, to ti udělá dobře." Takže to, co nám chutná, je vlastně zdravé, ne?
Víte, já si myslím, že menu z jitrnic, jelit, jablek a jahod je bezvadně vyvážené a určitě by nikdo neodmítl. Představte si stůl, kde leží zabijačka, koláče s jablkovými povidly, jahodové knedlíky nebo bublanina, kus jablečného štrůdlu, vsadím se, že by tam každý seděl dlouho. Takový stůl přitahuje, protože tam opravdu vládne harmonie chutí.

Zdraví podle abecedy - I

Tak a je to tady! Hladové „I“. Ideální menu pro všechny přejedené například po vánočních svátcích. Můj výmysl na jídelníček podle abecedy naštěstí není závazný, tentokrát je to inspirace spíše pro anorektiky.

Ale abyste neřekli, že jsem vás neuvítala, tak připravím ibiškový čaj. Je to prý nejlepší proti vysokému tlaku, takže když je člověk uhoněný, rozpálený vzteky, může se uklidnit pitím ibišku. Červeň čaje uklidní a působí proti stresu, stárnutí, má antioxidační účinky a prý je zdravá zvláště pro ženy. Sama piji ibišek často, je velice chutný a nemusí se doslazovat. Miluji ho studený i teplý, má mírně nakyslou chuť.
Abych v dnešním menu něčím zasytila čtenářovu fantazii, hledala jsem inspiraci v různých kuchyních, například irské, italské, indické i indiánské a pak mě napadlo, že dobrou surovinou pro přípravu vyváženého jídla by byla indiánská rýže.  Má jemnou oříškovou chuť, obsahuje vitamíny skupiny B, draslík a vlákninu, ale je velmi drahá, neboť se sbírá ručně, proto se obvykle přidává k rýži loupané. Indiánská rýže má nižší glykemický index, je tedy vhodná pro ty, co hlídají obsah cukru.
Co ušetříme na hlavním jídle, můžeme si dopřát později. Dnešní pohodu totiž postavím na něčem, co mám velmi ráda a je to ice coffé. Od této chvíle se menu od písmene I zvrhává úplně jinam, než je zdravá výživa, jenomže kdo to má o hladu vydržet? Já bych normálně selhala, ale se studenou kávou to bude selhání docela příjemné. Pokud ovšem bude káva poctivá a neodfláknutá, pokud nebude z nějakého sáčku. Ke štěstí by mi stačilo hodit pár kostek ledu do šejkru, přidat mléko a mírně osladit, pořádně protřepat, nalít do skleničky a nakonec opatrně vlít malé presíčko.
Pak by mi ke štěstí nechybělo nic, ale kdybych chtěla hřešit víc, zakousla bych se do úplně zbytečných a prázdných kalorií v podobě indiánka v čokoládě. Výživoví poradci by mě asi nepochválili, jenomže já zastávám názor, že kalorie, které potěší, nejsou tak úplně prázdné, co?
Jediné, s čím bych v menu od písmene I rozhodně nesouhlasila, je cokoli v instantní podobě. Instant nebrat!

Zdraví podle abecedy - Ch

Tentokrát to ještě nebude tak strašné, příště bude hlad. No, považte, od písmene Ch můžeme připravit chřest s chilli, dát si chrupky, zapít je chaluhou i chudobkou anebo z nudy chroustat chrousty, semínka chia nebo chipsy.

Dneska to bude hodně dietní, namísto polévky uvaříme konev čaje. Anebo dvě. V jedné bude výluh ze sedmikrásky chudobky, ten si dáme před jídlem, po jídle užijeme chaluhu. Sedmikráska je dobrá právě teď, kdy útočí kašel. Díky obsahu saponinů pomůže k lepšímu odkašlávání. Čistí krev a napomáhá proti krvácení, vředovitosti i revmatismu. Chaluha obsahuje jód, přispívá ke snížení lipidů a cholesterolu v krvi, pomáhá snížit krevní tlak, snižuje aktivitu trávicích enzymů a podporuje metabolismus. Užívá se jako stimulant, při tělesné slabosti, proti revmatismu, celulitidě a chronicky suché kůži. Pokud se pije pravidelně, zpomaluje projevy artritidy a kornatění tepen.
S menu od písmene Ch se dají porazit skoro všechny choroby. Nevěříte? Už jsme si podpořili dech a metabolismus, teď ještě něco pro ledviny a střeva. Dáme si chřest. Je to zelenina všestranně využitelná, dá se z ní připravit polévka i hlavní jídlo, dá se chroupat syrový, tepelná úprava netrvá moc dlouho, takže stačí najít recept, který je nám po chuti. Já bych ho krátce povařila ve slané vodě, dala na něj plátky sýra a zapekla posypaný troškou chilli papričky. Tato kombinace by mi dodala potřebné bílkoviny, prohřála mé útroby a působila by zároveň jako afrodisiakum. Po té ozdravné kúře s čajem, chřestem a chilli papričkou už bych možná měla trochu roupy.
Ještě si dám chia semínka a už mi nic chybět nebude. Je to superpotravina, která obsahuje hořčík, fosfor, zinek, draslík a železo. Studie prý ukázaly, že chia semínka obsahují 3 krát více železa než špenát a 15 krát více hořčíku než brokolice. Jsou vynikajícím zdrojem fosforu pro normální funkci nervového systému a paměti. Nakonec si rozkousám pár chrupek pro štítnou žlázu a můžu si po obědě schrupnout, lelkovat a chroupat chrousty.
Dneska to bylo jednoduché, pár potravin od Chá a choroby jsou pryč. A dokud si to nepokazím chroupáním nezdravých chipsů plných transmastných kyselin, mám na chvíli vystaráno.

Zdraví podle abecedy - H

Sestavit menu podle jednoho písmene a ještě k tomu zdravé, mi začíná připadat čím dál těžší. Tentokrát to ještě půjde, ale další písmena jsou CH a I, takže je lepší namlsat se teď.

Na předkrm bych zvolila humra, který se výtečně doplňuje s opečenou houstičkou. Humrje velkým zdrojem bílkovin a minerálních látek, zejména obsahuje jód, jenomže v našich podmínkách není moc obvyklou lahůdkou, z konzervy to prostě není ono. Škoda, humr by se hodil na talíři častěji. Na druhou stranu by nás to lákalo ke konzumaci tučných omáček, jako je majonéza, což se vymstilo mému kamarádovi. Jednou dostal chuť na velkého humra, kterého chytil v moři a tak z něho připravil hodně chutné pomazánky pro celou rybářskou výpravu. Jak tak stydla v ledničce, chodil ochutnávat a že nikdo dlouho nešel, nakonec ji celou snědl. Od té doby nemohl humra ani vidět, protože dostal silný žlučníkový záchvat a za svou nenasytnost si vytrpěl. Dobrého jen pomálu, říká se.
Na polévku by se hodil hrášek nebo hrách, ale háček je v tom, že jeden z nich je zelenina, druhý naopak luštěnina. Podle toho se s ním také nakládá. Hrách obsahuje mnoho cenných živin jako je vitamín A, vitamín B, vitamín C, vitamín E, draslík, fosfor, hořčík, chrom, jód, mangan, selen, síra, sodík, vápník, železo, zinek, kyselina listová, kyselina pantotenová, ale také vlákninu a tak se musí namáčet a dlouho vařit. Hrachová a hrášková polévka jsou polévky dvě. Každá je úplně jiná. Hrášková je lehká, nadnášející, zatímco hrachová pořádně uzemňuje. Do obou polévek také dobře ladí osmažená houstička.
Jako hlavní chod jsem vymyslela halušky. Kdysi jsem byla pozvána do restaurace, kde podávali slovenské speciality a nabídli nám halušky na mnoho způsobů. Jedním z nich byly halušky s houbami, výtečné jednoduché levné jídlo. Do základu se použijí jakékoli houby, třeba hlíva, která je ceněna pro obsah beta glukanu a pomáhá posilovat imunitu. Stačí je podusit doměkka na sádle s cibulkou, přidat sůl a kmín a nakonec zamíchat s haluškami.
Pro náročnější gurmány a ortodoxní milovníky masa i zdravé výživy bych asi připravila halibuta. Jedna z nejlepších ryb, jakou znám. Bílé lehoučké šťavnaté masíčko by bylo možné jistě upravit na mnoho způsobů, já mám mořské ryby nejraději úplně jednoduše posolené, položit na rozehřátý olej, přidat koření nebo bylinku podle chuti, méně je někdy více a ještě během přípravy hojně pokapat citrónem. Stačí chvilka a je to. Jako příloha hnízdo z hlávkového salátu lehce promíchané s olejem a citrónem, myslím, že by to bylo sexy i pro Zdeňka Pohlreicha.
Pokud někdo trvá na tom, že chce moučník, pak musí stačit hruška. V asijských zemích jsou jí přisuzovány léčivé účinky proti bolesti hlavy, malárii a horečce. Hrušky mají vysoký obsah cukru a ochlazují, takže je to vhodná sladká tečka, je zásaditá a působí proti acidóze.

Zdraví podle abecedy - G



Tak se mi zdá, že na mě má blížící se jaro velký vliv. Jak vidím sluníčko, cítím teplo, v hlavě se mi přepne na cestování a zase mě to svádí zabrousit někam k jižním mořím a nechat se nalákat na místní lahůdky. Tentokrát od písmene G.

Správné menu začíná studeným předkrmem, ale my si dopřejeme teplý, takže začneme vychlazenou polévkou. Gaspacho – španělská pochoutka se připraví z nakrájené okurky, papriky, rozmixovaných rajčat s cibulí a česnekem, přidá se ocet, citrónová šťáva a rajčatový protlak. Směs se promíchá v míse, osolí, opepří, nechá vychladit a nakonec se podává s nadrobno nakrájenou paprikou, kroužky cibule a osmaženým chlebem na kostičky. Ve Španělsku jsem si ho nedala, snad příště, až tam někdy pojedu, v Praze to není ono. Pokud se týká výživových hodnot a prospěšnosti čerstvé zeleniny, pak bych nosila dříví do lesa, polévka je plná enzymů, má výbornou chuť a hraje všemi barvami.
Teď pro změnu něco teplého, mají to jistě na břehu každého moře a jsou to grundle. Malé rybičky veliké chuti, nejlepší pokapané citrónem, s přílohou nebo bez přílohy, se studenou omáčkou i bez, nevím, jestli je zvykem pojídat je s hlavou, o tom se někdy dohadujeme. Grundle jsem jedla ve více podobách, od úplně malých rybiček přes větší až po velké ryby nakrájené na malé kousíčky, které se obalí v mouce s kořením a usmaží do křupava. Tohle prostě můžu, jenom mám problém, jestli je to spíš zdravé nebo nezdravé. Snad by bylo nejlepší zvolit kompromis a připravit je na grilu za poklidného klábosení a popíjení dobrých nápojů od písmene G.
Pár mě jich napadá, pominu-li konkrétní tvrdší alkoholické, pak mě napadá třeba grog, ale k tomu grilu někde na slunci by se hodila spíš grenadina. Je to sirup z granátových jablek, která považuji za velmi krásné ovoce. Sice se poněkud hůře loupou, ale když se z nich vysypou červené kuličky, výborně doplní melounový salát, ananas nebo chutnají samotné. Semínka jsou cenná i pro naše zdraví, mají vysoký obsah draslíku, pomáhají čistit cévy, obsahují antioxidanty, vitamín B a C i vlákninu, prospívají naší imunitě.
Abychom gurmánský zážitek dotáhli do konce a nezůstali jenom u předkrmu, dáme si nakonec guláš. Nikoho nebudu ovlivňovat v tom, jaký je nejlepší, protože gulášů je mnoho. Já se přiznám, že na rozdíl od výživových poradců, kteří tvrdí, že červené maso nebrat, já si život bez guláše jednou za čas neumím moc představit. Potřebuji čas od času trochu agresivní červené, podusit kližky, vyhrát si s kořením, abych měla guláš přesně takový, jaký chci mít. Jeho výhoda je ale v tom, že se dá udělat téměř ze všeho, dokonce i z toho bílého masa, i když to není úplně ono, dokonce i z hub, dá se do něj přidat zelenina a tím ho posunout dál, dá se přizpůsobit. V guláši je síla, nejlepší je s chlebem a navrch zapít jedním dobrým pivečkem od G.
Možná, že po takovém menu poznáte, kde je váš G bod.

Prohledat tento blog

Archiv blogu