Dýňové variace

Napadlo mě udělat rychlý oběd z uvedených ingrediencí s kuřecím stehenním plátkem. Na olej jsem do pánve přidala na měsíčky nakrájenou cibuli, kousky kuřecího masa, 1 menší jablko nakrájené na malé stroužky, a asi 1/4 oloupané dýně Hokaido nakrájené na kousky. Vše jsem pomalu dusila a přidala ještě sůl a curry pastu. Když bylo vše podušené, na závěr jsem přidala ještě kokosové mléko. Vzniklo něco jako kari a bylo to výborné a pikantní.

A protože toho bylo málo, zkusila jsem ještě další verzi, tentokrát bez masa, kdy jsem všechny suroviny promíchala do zapékacího pekáčku, kromě kokosového mléka. Nechala jsem vše v troubě půl hodiny dusit a nakonec zalila mlékem a vlastně se to mohlo již rovnou po promíchání podávat.

Dýně získala výbornou chuť, chutnala jako sladké brambory. Barvu pokrmu podpořila barva curry pasty. A výslednou fotografii ovlivnil nedostatek světla. 

Celerový salát s pečenou dýní

 

Celer 1 hlava, cibulka, 3 okurky sladkokyselé, 1 jablko, 1/2 menší dýně, sůl, pepř, majonéza

Celer se uvaří, ne příliš doměkka, aby se dal strouhat. Dýně se upeče v troubě doměkka. Pak se celer, okurky a jablko nastrouhají nahrubo, přidá se nakrájená cibulka a kousky dýně. Ta je v podstatě tak měkká, že se z ní stane kaše, ale to nevadí. Přidá se sůl a pepř a zamíchá se majonéza.

Salát je příjemně sladký a dá se podávat jak příloha k masům i samostatně.

Letní hříchy - ovocné knedlíky

Roční období mají svá specifika a mezi ně patří i jiný způsob stravování v zimě oproti létu. V zimě tělo prahne po tepelně upravené stravě, horkém čaji, svařeném víně, v létě nepohrdneme zmrzlinou, čerstvými saláty a ledovými nápoji a také se snažíme zrající ovoce a zeleninu zakomponovat do jídelníčku. Vaříme si třeba koprovku nebo ovocné knedlíky.

Jahodové, borůvkové, meruňkové, kynuté i bramborové a nebo tvarohové.

Jak připravit ovocné tvarohové knedlíky, jsem psala na jiném místě. Ve zkratce tedy připomenu, že je třeba měkký tvaroh osolit a smíchat s krupičkou a vejcem tak, aby vzniklo těsto takové konzistence, aby se do něj dalo něco zabalit a aby se dalo slepit. Nesmí být tedy moc tuhé.

Ale teď nechám stranou knedlíky, které jsem se rozhodla udělat si dnes k obědu, chci se totiž věnovat úplně jiné otázce.

Většina žen hlídá energetický příjem a snaží se, aby se stravovala optimálně a netloustla. Já hlídám samozřejmě také, ale nejen příjem, omezuji cukr a proto musím přemýšlet, co si dávám na talíř.

Ovocné knedlíky připravené z tvarohu, vejce a krupice jsou poměrně neškodné, ale kámen úrazu je hlavně v tom, co si na ně dáme. Obvykle je posypeme cukrem (dejme tomu 2 lžičkami moučkového), nastrouháme tvaroh (asi necelou polovinu) a polijeme máslem. Takto upravené a podávané knedlíky jsou pak energetická bomba, která obsahuje 2982 kJ, z toho 75,5 g sacharidů, 3,2 g vlákniny, 35,5 g bílkovin a 29,1 g tuků.

Pro svůj oběd jsem zvolila 2 lžičky medu a místo tvarohu přidala bílý jogurt, proto nebylo třeba přidávat máslo a energetický příjem porce 2136 kJ obsahoval 68,8 g sacharidů, 3,2 g vlákniny, 21,8 g bílkovin a 16,7 g tuků. 

Záměnou jsem ušetřila 800 kJ, což je energie srovnatelná třeba s 3 pomeranči, menším řízkem, malým pivem, laskonkou nebo dalamánkem. Takže si mohu vylepšit večeři nebo mi ubyde nějaký ten špíček. 

Někdy stačí jenom trochu přemýšlet a můžeme si pochutnat i na tom, co si jindy odpíráme kvůli pocitu špatného svědomí.

Čočková kaše s křepelčími vejci - mana nebeská

Tak vlastně to je obyčejná kaše ze žluté čočky, kterou jsem dala vařit do vody s kořením (asi 100 g čočky) a pozvolna jsem to hlídala, aby se nepřipálila. Když byla čočka jako kaše, přidala jsem lžičku dobrého oleje a usmažila vajíčka z křepelek na zbytku. Na závěr jsem čočku rozředila lákem z okurek a tím získala sladkokyselou chuť.

Pokrm sice vypadá úplně jednoduše, ale je to opravdu výživná bomba, navíc velmi chutná a věřím, že lehce stravitelná. Obsahuje 2610 kJ, 53,8 g sacharidů (těch, co nás déle zasytí), 7,4 g vlákniny, 28 g tuků a 38,5 g bílkovin.

Pizza

Na těsto: půl litru teplé vody, droždí, lžička cukru, 5 lžic olivového oleje, 4 lžíce bílého jogurtu, kilo hladké mouky a sůl. Dávka je na 8 menších pizz.

Z droždí, cukru a trochy vody se připraví kvásek. Pak se přidá olej, jogurt a voda a promíchá se to. Nakonec se zapracuje mouka, do které se přidá sůl. Z těsta se udělá koule, potře se olivovým olejem a nechá dostatečně vykynout. Po vykynutí se z těsta udělají porce na pizzu, nechají se znovu chvíli vykynout a pak se vytvaruje pizza do formy nebo přímo na plech.

Na obrázku je pizza pokrytá rozpečenou slaninou s cibulí, olivami, oreganem, kysanou smetanou a navrch jsou kousky mozzarelly. Výborná je i s balkánkým sýrem.

Čína z chleba

Když jsem poprvé slyšela tento recept, tak jsem se mu smála. Ale pak mě napadlo ho vyzkoušet a smích mě přešel.

Pro 2 osoby potřebujete asi 2 plátky tvrdšího chleba, který nakrájíte na nudličky a osmahnete jako housku do polévky nebo topinku. Můžete i nasucho, pokud šetříte kalorie.

Osmažený chleba naložíte stejně jako maso do tohoto těstíčka: asi lžíce Solamylu, vejce nebo bílek, trochu sójové omáčky, trošku oleje a můžete přidat chilli nebo čínské koření - podle vaší chuti. Vyšleháte, aby se Solamyl rozpustil a vzniklo těstíčko. Chléb naložte aspoň na půl hodiny.

Mezitím si nakrájejte na nudličky zeleninu - například pórek, zelí, kousek mrkvičky, papriku. A uvařte si rýži obvyklým způsobem. Do pánve WOK dejte nahřát olej, přidejte osmahnout chleba a nakrájenou zeleninu. Neduste doměkka, měla by křupat. Hotovou směs podávejte s rýží, jako čínu z masa.

Ovocné tvarohové knedlíky

Oblíbené letní jídlo z 5 ingrediencí: jahody nebo meruňky a na těsto potřebujete měkký tvaroh, špetku soli, 1 vejce a cca 300 g dětské krupičky. Tvaroh osolíme, přidáme vejce a tolik krupičky, aby vzniklo hladké těsto, které se nelepí. Částí těsta obalíte oblíbené ovoce a tvarujeme do kuličky.

Knedlíky se zavaří do vařící osolené vody, necháme provařit. Klesnou ke dnu, později se vyplaví a když se chvíli vaří, ztlumte plamen. Za 15 - 20 minut máme hotovo, můžeme vyndávat, posypat cukrem, tvarohem a polít rozpuštěným máslem. Sama jsem letos ochutnala netučnou verzi a na knedlík jsem vyzkoušela bílý jogurt se sirupem z agáve a bylo to moc dobré.

Hummus

Cizrna asi půl sáčku, pasta tahini 4 lžičky, sůl, koření podle chuti, 2 stroužky česneku, olivový olej, voda. Podle chutí lze přidat i citrónovou šťávu nebo bylinky.

Cizrnu uvaříme ve slané vodě, poté rozmixujeme dohladka a přidáme ostatní přísady. Hummus lze využít jako pomazánku, přílohu nebo samostatné jídlo. Je to výborné výživné jídlo.

Špagety s cuketovou omáčkou

Špagety se uvaří podle návodu, ale to asi každý ví, takže se budu věnovat hlavně omáčce.

Jedná se o pokrm bezmasý, vymýšlela jsem tedy, jak přidat něco výživného, protože cuketa je prakticky jen voda. Začala jsem cibulkovým základem na olivovém oleji, přidala nakrájenou cuketu, sůl, trochu čerstvé papriky a když se všechno rozdusilo, tak asi půlku zakysané smetany a vodu. Omáčka měla správnou konzistenci, ale ještě něco tomu chybělo.

Vzala jsem do ruky novou pánev, pár kapek oleje, pár arašídů a pár semínek slunečnice, které jsem opražila. Původně jsem to chtěla dozlata, ale pak v kritické chvíli zazvonil telefon, takže barva nebyla nic moc. Chtěla jsem omáčku vylepšit ještě troškou nivy, ale nakonec mě napadlo pokrm s ní jen ozdobit.

A závěr? Ani tam nemusela být.

Placky, placky, placičky

V našich končinách je hodně oblíbený bramborák a ten, tuším, ovládá snad každý. Ale i takový bramborák se dá udělat na mnoho způsobů, stejně chutných, rychlých, bohužel však výživných. Nedávno se mi, například, dostal do mailu bramborák ze suchého chleba. Je to kalorická bomba!

Na bramborák ze suchého chleba musíte mít tvrdý chleba, který je již zdánlivě nepoužitelný. Namočí se a hned ho lze využít. Když se chleba rozmočí, vymačkáme z něj vodu, dáme do mísy a přidáme vajíčko, vegetu (místo soli), uzeninu, kmín, majoránku, pepř a tolik množství česneku, kolik běžně dáváte do bramboráku. Přidejte taky cibuli, je v těchto plackách moc dobrá a zaděláte trochou hladké mouky.

Jistě je to dobrota, ale placky mohou mít i méně výživnou variantu, například minule mě napadlo udělat si jako přílohu placky z brokolice. Nastrouhala jsem brambory, oproti běžnému způsobu nahrubo a k tomu stejný díl brokolice. Přidám vejce, osolím, opepřím, ochutím stroužkem česneku a zadělám hladkou moukou. Osmažené na tuku byly výborné nejen k pečínce, ale i jen tak.

Sousedka zas dělá bramborák, který je, oproti tradičnímu s převažující příchutí česneku a majoránky, ještě vylepšený o pár lžic kysaného zelí. Přiznám se, že jsem ho v této úpravě zatím nejedla, ale jelikož klasický bramborák s kysaným zelím je výborný, proč by nemohl být bezvadný i v podobě, kdy se obě ingredience smíchají? Stačí si to vyzkoušet a potom vyhodnotit. Bramborák s uzeninou, houbami, škvarky i kousky slaniny, je také oblíbená pochoutka.

Už jste dneska obědvali? Jestli ano a právě vás začala honit mlsná, zbývá ještě večeře.

Čas dobrot a obložených talířků

O vánocích přichází čas mlsání, uždibování a nekonečného připravování čehokoli na chuť a tak se třeba hodí dvě nepříliš zdravé pomazánky z kuchyně mých babiček.  

Já sama nahrazuji majonézu raději pomazánkovým máslem, ale když se pije, tak by měl prý být žaludek promaštěný a trocha té majonézy neuškodí. Obě pomazánky se hodí spíš na jednohubky, podporují chuť na dobrý mok a taky jsou moc dobré. příprava přitom není nijak složitá.

Křenovka

Pomocí masového mlýnku umeleme kus křenu, 2 uvařená vejce, 150 g měkkého salámu, 3 naložené okurky, 100 g tvrdého sýra, přidáme sůl a pepř a potom vše smícháme s majolkou. Množství záleží na hustotě pomazánky. Pokud by bylo třeba trochu rozředit, může se přidat ještě trochu láku z okurek. Vše se promíchá a natírá na rohlíky.

Sýrová s česnekem

Tuhle dělala babička tak, že rozmačkala 2 větší tavené sýry se šunkou, přidala 2 stroužky česneku, majonézu a všechno rozmíchala do hladka. Zpravidla ani nesolila, ale pokud by bylo třeba, může se přisolit. Tohle byl celý zázrak, který na rohlíku všem chutnal a mělo to opravdu „grády“.

Obě pomazánky jsou poměrně chuťově výrazné a tak se na ozdobu hodí zjemnit je kouskem ovoce. Navrch se může přidat měsíček mandarinky, kulička vína, kousek ananasu nebo kiwi. Po všem se jistě jenom zapráší.

Škubánky a špíz z vepřového

Rozhodla jsem se pohostit návštěvu bramborovými škubánky. K nim jsem udělala pečený špíz z vepřového masa. Jeho příprava je jednoduchá, na jehlu se střídavě navléknou špalíčky vepřového plecka, cibule a kolečko rajčete. Jehly s masem se naskládají do pekáčku, osolí, okmínují nebo opaprikují a pak se pozvolna pečou do měkka, doporučuji občas podlít vodou a nakonec šťávu zahustit jíškou. 

Jako přílohu jsem zvolila škubánky. Jejich příprava vypadá sice složitě, stačí však oškrábat pár brambor a uvařit ve slané vodě. Pak se slije voda do kastrólku, vezme šťouchadlo na bramborovou kaši a brambory se s ním pořádně rozšťouchají. Mezi „štouchy“ do brambor nasypeme mouku a pak necháme brambory s moukou stát, asi dvacet minut, aby se mouka hezky propařila. Když se propaří, vezmeme ruční šlehač a za postupného přilévání slité vody škubánky vyšleháme dojemna. Pak stačí jen naložit všechno na talíř a můžeme si pochutnat. 

Asi znáte škubánky spíš ve sladké podobě, tak jako já. Babičky je podávaly s mákem, s tvarohem, s postrouhanou piškotou, nejlepší však byly s oříšky a cukrem. Sladká jídla nepatřila nikdy mezi moje oblíbená, nejraději si dám škubánky jen tak, omaštěné máslem nebo posypané eidamem, či balkánským sýrem. A co vy?

Jablkový puding

Dnešní recept je vhodným doplněním jídelníčku pro ty, kdo mají dostatek jablek a štrůdlu jsou již přejedeni. Sama jsem ho mnohokrát vyzkoušela a nikdy nás nezklamal. Moučník je vždy připraven i pro náročnou návštěvu. Zatím se nám nepřejedl a je mnohem zdravější než obyčejný pudink.  

Jablka obsahují vitamín C a vlákninu, navíc tato forma není z mléka, hodí se proto i pro alergiky, kteří by měli s konzumací mléka velmi šetřit. Komu mléčná bílkovina nevadí, může si navrch přidat více šlehačky. 

Na jablkový pudink potřebujeme: 750 g oloupaných jablek, 100 g pískového cukru (diabetici nahradí sladidlem), kousek celé vanilky (ale není nezbytná), 4 dl jablečného nebo rybízového moštu (lze nahradit i vodou z kompotu nebo se sirupem), 1 vanilkový cukr, 2 dl šlehačky, sáček piškotů. 

Jablka překrojíme na osminy. Podusíme s cukrem, vanilkou a polovinou moštu. Ve zbytku moštu rozmícháme pudink s vanilkovým cukrem, přidáme k jablkům a vaříme do zhoustnutí. Pak dortovou formu vyložíme piškoty, navrch naplníme prochladlou kaší a necháme ztuhnout v ledničce. Po odpočinku už jen podáváme přizdobené šlehačkou a mlaskáme.

Bramborové knedlíky a šišky - tipy

Italové se krmí špagetami jako předkrmem a pak si v horkém dni ještě dají nášup, takže pár českých knedlíků bez nášupu nemůže ve správném množství uškodit. Pro dnešek jsem si vybrala bramborové těsto, jelikož se dá variabilně upravovat nejen jako knedlíky a může chutnat pokaždé jinak.

Knedlíky připravené na obrázku jsou ze sáčku, ale samozřejmě ovládám i domácí těsto – to se uvaří brambory, studené se nastrouhají, přidá se vejce, hrubá mouka a všechno se to zadělá, takže jako by to tak bylo, z hotového těsta si můžeme připravit pár knedlíků nebo šišky.

Moje knedlíky jsou naplněné měkkým salámem a tvrdým sýrem, posypané osmaženou strouhankou na olivovém oleji a s okurkovým salátem. Každý má ale jiné chutě, takže si z připraveného těsta můžete udělat úplně jné knedlíky.

Nápady:

• knedlíky se naplní uzeným a přidá k nim udušené hlávkové zelí
• knedlíky se naplní švestkami a posypou opraženým mákem a máslem
• knedlíky se naplní porcí špenátu a přidá se kousek šunky nebo uzeného masa
• knedlíky se naplní dušeným zelím a navrch omastí osmaženou cibulkou nebo slaninou
• knedlíky se naplní povidly a ozdobí tvarohem a máslem

Kdo nechce knedlíky, může uválet šišky nebo noky a vymyslet si další varianty, například sladké, které mohou být lahodným moučníkem (samozřejmě v přiměřeném množství). Vyzkoušejte třeba šišky nasladko polité máslem a posypané některou z těchto přísad: s cukrem a kokosem, strouhanými oříšky, strouhanými piškotami, tvarohem a cukrem, strouhaným perníkem nebo posypané ovocem, či polité omáčkou z čerstvého ovoce a cukru. Je léto, mít pusu od červené marmelády je dovoleno právě teď.

Zapečené batáty s kapustičkami

Jedno české přísloví říká, že kde nic není, ani smrt nebere a ačkoli se používá ve vztahu k rozumu, tak dnes platilo spíš o mojí ledničce. Zapomněla jsem si nakoupit a tak musel dům něco dát.  

Karolína – domácí kuchařka nedávno říkala, že i když ve špajzu nic není, tak tam přece jenom něco vždycky je, no tak uvidíme! Otevírám ledničku a je tam: zelenina nakrájená na salát – papriky, okurky a rajčata, jedno srdíčko hlávkového salátu, dva batáty, mléko, máslo a pár kapustiček ukradených u vietnamského stánku z lísky, kde byly vyřazené věci. Zdály se mi živé a bylo mi jich líto, tak jsem je vzala domů do polévky. V ledničce toho tedy moc nebylo, tak jsem se snažila něco vykouzlit.

O batátech jsem četla, že patří k nejvýživnějším druhům zeleniny. Obsahují všelijaké prospěšné věci, jako třeba betakaroten, draslík, protirakovinnou kyselinu chlorgenovou a kávovou, barviva lutein a zeaxantin, rostlinné steroly, dobré proti rakovině i pro oči a pak je v nich také vláknina, ta zasytí a pak pročistí střeva. Takové pročištění střev je pro tělo moc důležité, jakmile se tam hromadí škodliviny, hrozí onemocnění. Batáty jsou vhodné pro všechny, včetně diabetiků.

Vzala jsem ten zázrak a přemýšlela, co s tím. Nakonec jsem všechno nakrájela na kousky, nasypala do pekáčku, osolila, opepřila, zamíchala a dala do trouby. Chvíli se to peklo jenom tak, bez tuku, měla jsem totiž v plánu to ochutit. Vzala jsem kastról, do něj dala kousek másla, přidala hladkou mouku, osmahla, přidala mléko a trochu vody, tím vznikl řidší bešamel a do něj jsem přidala sůl a česnekovou pastu. Zelenina totiž zatím byla bez chuti, tak jsem ji zalila tím česnekovým bešamelem a zvolna pekla necelou hodinu.

Výsledek? Sice trochu neforemné, ale móóóc dobré jídlo, které mi chutnalo i bez masa. Dalo by se použít i jako příloha k něčemu pečenému nebo grilovanému. Batáty se skoro rozpadaly, takže by určitě nejvíc chutnaly mojí bezzubé babičce, na kterou jsem si aspoň vzpomněla.

V poslední době se snažím posílit svou imunitu, abych se dostala do harmonie. Věřím totiž, že když je člověk v pohodě, jen tak něco ho nemůže rozhodit. A protože si připadám někdy jako kotel před vybuchnutím, snažím se přehřátí zchladit a ubrat plyn. Tělo je složitá věc, posílá různé signály, znamení, že je přetažené, jenomže my neposloucháme a to si moc škodíme. Například mě už delší dobu bolí pata, bolest je docela intenzivní a budí mě to i v noci. Pořád s tím chodím, někdy trochu nakřivo a tak se tělo asi naštvalo a poslalo tu bolest do kolene.

Přitom kdybych si pořádně lokalizovala podle akupunkturních bodů chodidla to bolestivé místo a pochopila, dávno jsem mohla všemu předejít, kdybych šetřila ledviny. Bolest v kolenou je známka toho, že ledviny nejsou v pořádku a příčinou potíží s ledvinami jsou naše vztahy, může to však být i následek stresu, strachu, nejistoty. Problém je v tom, že takových věcí se nedá nijak vyvarovat, proto bychom se měli mít rádi aspoň sami a dopřát si dobrý šálek bylinkového čaje v celkovém uvolnění, s někým příjemným nebo si dělat jiné drobné radosti. Nejlépe každý den jednu.

Lilková pomazánka

V poslední době řeším problém a snažím se posilovat imunitu. Je to docela věda, s kterou nebudu dnes, o víkendu, zatěžovat, ono se totiž každému nehodí to samé, co druhému, boj s imunitou je čistě individuální věc, co se však často shoduje, je omezení masa a uzenin. Proto mám v poslední době víc receptů bezmasých.

Kuchyň je alchymistická dílna a kuchařka je čarodějnice. Jelikož se každá čarodějnice dlouho učí čarovat, naučí se spoustu věcí, které jí pomohou v rozhodování. To je něco, co nenaučí ani Zdeněk Pohlreich, který ukazuje recepty, ale ani slovem se nezmíní o souvislostech, proč se něco dělá tak a něco tak. Všechno je potřeba chápat v souvislostech, no ale na vysvětlení souvislostí není čas a trpělivost. A tak těm souvislostem, na které není čas, říkejme třeba kouzla.

Lilková pomazánka má své kouzlo v jednoduchosti, rozmanitosti, dobré chuti a využití. Hodí se k snídani, svačině i k večeři. Použité suroviny: 1 menší lilek, 1 cibule, 3 stroužky česneku, 1 rajče, bylinky z balkónu, sůl, olivový olej.

Příprava: všechnu zeleninu nakrájet na kousky, polít trochu olejem, osolit, bylinky a česnek nasekat, přidat a vše promíchat. Pak se upeče v troubě asi půl hodiny do změknutí a zhnědnutí (ne spálení). Málo upečené není tak úplně ono. Po upečení se vše pomocí tyčového mixéru rozdrtí ne úplně do kaše a pak se vmíchá tvaroh nebo pomazánkové máslo. Podle chuti se může ještě přisolit. A to je celé kouzlo.

Vlastně ještě ne, to skryté spočívá v tom, že v lilku je provitamín vitamínu A, řada stopových prvků jako molybden, draslík, mangan a bor, má příznivé účinky při snižování cholesterolu v krvi a podle orientální medicíny má i afrodisiakální účinky. Cibule je v kuchyni využitelná i pro zdraví, například při nechutenství, potížích se zažíváním, vysokém tlaku a při zánětech ústní dutiny. Má příznivý vliv na cukrovku, astma, zánět močového měchýře, při bodnutí hmyzem. Působí protizánětlivě a antibioticky. O česneku ani nemluvě. No a tohle kouzlo namazané na toastíku chutná skoro božsky.

A pak se řekne „pitomá pomazánka“!

Bezmasé duo

Když jsem se dostala k dnešnímu vaření, zrovna šla v televizi Všechnopárty a v ní doktorka Cajthamlová. Jako vždy povídala něco o tom, že strava má být pestrá, vyvážená, má obsahovat luštěniny …. a to mi znělo pořád v hlavě. Podle toho dnešní vaření pak vypadalo.

Vzala jsem z lednice všechnu zeleninu, co tam byla, hlubokou pánev, menší pekáč, prkénko a nůž a pak jsem začala jednotlivé plody nemilosrdně vraždit. Začalo to cibulí a olejem. Do pekáčku trochu oleje na dno, kousky cibule, do pánve olej na cibulový základ a cibule nakrájená na jemno.

Do pekáče jsem pak začala připravovat pomazánku z pečené zeleniny a pokračovala asi v tomto pořadí: 1 velkou červenou kapii, dvě ředkvičky, půlka kedlubny, dvě přerostlé zavařovačky, 1 přiměřeně velkou mrkev, dva stroužky česneku. Vše jsem pokrájela podle potřeby na přibližně stejné díly a dala mírně osolené do trouby péci na 120 stupňů asi na půl hodiny. Není dobré péci zprudka, ale nejlepší je, když jsou strany opečené dohněda, jakoby orestované. To se mi povedlo a pak jsem v troubě nechala dojít a vyndala. Ještě teplé jsem rozmixovala tyčovým mixérem, přisolila, přidala syrovátkový sýr a všechno znovu rozmixovala. Vznikla chutná pomazánka, kterou jsem na závěr doplnila jemně nasekanou natí z petržele a dala vychladit. Večeře byla hotová.

Zatímco se zelenina pekla, přišel na řadu oběd - takový dýňový eintopf. Cibulka se na oleji začala pomalu připalovat, přidávala jsem tedy další ingredience: 1 na kolečka nakrájenou kořenovou petržel, 1 mrkev, půlku dýně hokaido, 1 velkou červenou kapii, dva stroužky česneku, kousek celeru, 1 papriku se zelím naloženou nakyselo i s lákem, pár lístků šalvěje s 1 výhonkem citrónové trávy stočené do otýpky, sůl, kurkumu, když se vše podusilo doměkka za občasného podlévání, přidala jsem plechovku nakládaných červených fazolí s cukrovou řepou v tomatové omáčce a na zahuštění mírně zasypala jemnými krupkami, které po chvíli nabobtnaly a změkly. Na závěr jsem do směsi přidala nasekaný kopr, který pokrm zjemnil a mírně osladil, jeho chuť však nebyla nijak výrazná. Mám to vyzkoušené a chutná mi to tak. Pánev byla plná a já myslím, že už ničím víc vyvážit snad nešla. Bylo v ní spousta zeleniny, žádná mouka, luštěniny, obiloviny a maso nijak nechybělo. Ostatně, manžel jeho absenci ani nepoznal.

Ach, ty soboty a neděle, ty jsou zabijákem mojí tajle! Ovšem, ... kdyby mě nyní četla máma, řekla by mi: kde nic není, ani smrt nebere.

Dobrou chuť!

Dýňové "cochcete"

Nastal podzim a je na čase začít vařit podle podzimního diktátu, tedy z podzimních surovin a do podzimního počasí. Takže něco, co je lehké, ale přitom zahřeje i zasytí. Třeba něco z dýně nebo cukety.

Já jsem našla v lednici půlku menší dýně a zbytek cukety, tak jsem udělala základ z cibule a oleje a zahřála na plotně. Oloupanou dýni jsem nakrájela na kostky, přidala do cibulového základu, na to kousky cukety a sůl. Dusila jsem pod poklicí a postupně přidávala vodu, dvě špetky kurkumy a pro chuť hovězí bujón.

Moje další chutě nebyly zcela srovnané, nechala jsem to tedy trochu náhodě, nejdříve všechno podusit, ještě nevím, co si dám. Zelenina změkla, postupně se rozdusila, tak jsem dílo dokonala tyčovým mixérem a přidala sladkou smetanu. Vznikla hustší omáčka, která by se bývala hodila například na knedlík či do těstovin, jenomže při posledním podlévání mi ujela ruka s vodou a já musela všechno zredukovat. A při míchání jsem ochutnávala a ochutnávala, až nešlo odolat. Nalila jsem trochu do misky, posypala čerstvým koprem a zjistila, že je to výborná polévka.

Dýně jsem si oblíbila, na podzim je vařím na podobný způsob bez masa, takto rozmixované by se však hodilo i k hovězímu nebo uzenému masu, pro změnu by se dalo ochutit na sladkokyselo a podávat třeba s bramborami.

Pokrm z dýně a cukety se smetanou se hodí skoro každému. Je nezahuštěný, splňuje kritéria oddělené stravy, zjemněné smetanou obsahuje bílkoviny, vlákninu a podávané jako polévka nebo doplněné těstovinami je to lehce stravitelný oběd nebo večeře. Z jednoho hrnce uděláte vlastně co chcete.

Eintopf "šavle meče"

Kamarádka, s kterou obvykle trávím polední pauzu, onemocněla, možná bych měla vzniklou situaci pochopit jako výzvu a uvařit si sama. Chtělo by to něco lehkého, výživného, něco, co by uspokojilo mé chuťové pohárky na slanou, sladkou, kyselou i hořkou, prostě něco extra. A protože mám ráda jídla z jednoho hrnce, vznikl tento eintopf.

Předně ovšem malá vsuvka, protože pokrm obsahuje několik ingrediencí, které nejsou běžně k sehnání. Jednak jsou to naložené feferonky, které si dělám běžně v létě (dají se koupit nebo nahradit chilli papričkou), dále papriky naložené se zelím ve sladkokyselém nálevu (dají se nahradit i okurkami nebo naloženou zeleninou, či zelím).

Papriky si někdy nakládám, tentokrát jsem je přivezla z dovolené v Maďarsku. Stačí pár takových těch paprik s tlustší slupkou napěchovat natenko nakrouhaným zelím, opravdu to tam nacpat, naskládat do sklenic a zavařit do okurkového láku, doporučuji ho o něco více přisladit. Papriky mají přece jenom trochu jinou chuť, hodně nakyselo jsou po úpravě dost ostré.

Dále budeme potřebovat spoustu ingrediencí:

Olej podle potřeby na základ, nakrájenou cibuli osmahnout na oleji lehce do růžova a přidat dvě špetky sladké papriky. Jakmile je základ hotový, přidá se hrst fazolí mungo nebo čočky, sójové maso, sůl, voda a bohatý hovězí bujón Knorr, aby to vonělo po guláši. Pak se dusí a dusí a pokračuje v přidávání dalších surovin. Přidala jsem hříbek, nakrájené dvě feferonky, dvě malé papriky plněné zelím, lák z paprik, lístky šalvěje a stonek citrónové trávy pro vůni (vyvařit a v závěru vyjmout). Přidala jsem nakrájené dvě mrkve a dva stroužky utřeného česneku. Doléváním vody jsem pokračovala v dušení a když byly fazole mungo udušené doměkka, přidala jsem konzervu červených fazolí v chilli omáčce.

Jelikož moje fantazie pracovala naplno a papriky dostaly tentokrát hodně prostoru, sháním azbestový jícen. Příště budu papriky rozhodně víc ochutnávat, výsledek je celkově velmi pikantní. Prostě jak říká moje mamina: šavle meče.

A víte, že vaření guláše je podle ajurvédy hotový obřad? Sice jsem podrobnosti už zapomněla, ale četla jsem, že pokrm musí obsahovat všechny živly, že je do pokrmu přidávána naše láskyplná energie, kterou může pokazit i třeba točení vařečkou na špatnou stranu, že musí obsahovat všechny chutě, aby bylo jídlo harmonické, musí se dobře žvýkat, jíst v klidu a nečíst přitom noviny, ani si jídlo nekazit negativními zprávami. Vyzkoušíte-li můj eintopf, nejezte ho u televize.

Koukej se, věčně tady nebudu

Když se chlap učí vařit, tak si možná netroufne popustit uzdu fantazii. Ani se mu nedivím, neumí to

ani mnohá žena. Pak přijdou vhod tipy na letní večeři.

Ve vedru mám ráda jídla, která mohou být v ledničce a nemusím vařit každý den. V rozporu s doporučením nejíst pšenici mám ráda v létě těstoviny. Ať už v podobě salátu nebo s vydatnou omáčkou a parmasánem.

Těstovinový salát s tuňákem a sušenými rajčaty

Pro dva stačí půlka balíčku těstovin. Přidá se půlka syrové cibulky, půlka salátové okurky (samozřejmě vše najemno nakrájené), sůl, pepř, malá konzerva tuňáka i s olejem, pár sušených rajčat s trochou oleje, všechno se promíchá. Večeře je hotová za půl hodiny, dá se jíst jak teplá, tak studená.

Cuketová omáčka na špagety

Někdy si dělám zásobičky do skleniček nebo na mrazák. Cuketová omáčka je jednoduchá, chutná a může se využít i do lasagní. Při posledním vaření mi asistoval muž a jak už to bývá, díval se na to s nedůvěrou. Tentokrát ti ukážu, že se dá žít bez masa, myslím si a krájím cibulku. Stačila jedna malá červená, ať je to hezky barevné. Střední cuketu jsem oloupala, nakrájela na kostičky a přidala do pánve. Musí se pomalu rozdusit a okořenit. Stačí sůl a špetka bazalky. Sice je pro mě příliš voňavá a někdy mi nesedne, omáčka po ní ale dostane ten pravý italský šmak. Ve spojení s česnekem, na který jsem si vzpomněla až pozdě, je to skvělá kombinace. Kdybych si vzpomněla dřív, nechala bych jím ovonět na začátku olej. To mi nevyšlo.

Nakonec jsem do pánve přidala ještě obsah sklenice připravené původně na salát, kde byly nakrájené dva stonky jarní cibulky, asi 8 oliv, dva stonky řapíkatého celeru, špetka cukru a soli, dvě lžíce olivového oleje. Čím víc zeleniny, tím lépe.

Dočetla jsem se, že se dá výborně zachovat hlávkový salát, když se zelenina nakrájí do nálevu ve sklenici a pak naskládá podle toho, jak se chová v dresinku. Na dno se dá olej, přísady, cibule, zelenina, která potřebuje změknout a pak salát navrchu pod víčkem není ovadlý a vydrží i týden. Základ na salát se hodil i do směsi k cuketě.

Všechno se pak podusilo podlité sklenicí vody doměkka. Čím to ochutím? Nerada bych utržila u manžela ostudu, nad bezmasými jídly totiž ohrnuje nos. Zkusím jednou experiment a přidávám bohatý zeleninový bujón zakoupený pro podobné případy. Babička mi říkávala, že když si nevím s chutí rady, půlkou nemohu nic zkazit. Přidávám raději celý. Po chvíli dušení se část tekutin vypařila, omáčka získala tu správnou konzistenci, jenomže tomu ještě pořád něco chybělo.

„Co česnek?“ Manžel poradil a já přidala dva malé stroužky, podusila, nakonec to ale ještě vylepšil malý rajčatový protlak. Cukety nebo pórek totiž se špagetami někdy zapékám, ale obvykle přidávám na zjemnění smetanu. Zrovna došla, takže potlak konečnou verzi obarvil trochu dočervena. Když manžel ochutnal, omáčka začala ubývat. „Tomuhle jsem nevěřil, ale je to super.“

Když to říká on ...