Medové řezy (medovník)


Kdykoli vyrazím s kamarádkou na kávu a nabídnou nám moučník, vyhraje to medovník. Jenomže takový, jako peče moje máma, nemají nikde. Díky starému receptu si ho užíváme už dlouho předtím, než tu zdomácněl. A abyste mohli ochutnat taky, přidávám dnes její recept.

Sama ho nepeču. Je to, jedním slovem, vopruz. Máma ale využívá jeho oblibu a obyčejně ho upekla na své narozeniny, než ho vystřídaly jiné moučníky. Je tam jedna vychytávka, která, oproti kupovanému, nemá chybu a tím se tento medovník stává nezaměnitelný. Máte-li trpělivost, tak ho vyzkoušejte. Mámě se vždycky povedl, upozorňuji však, že s těstem se po upečení špatně manipuluje, proto se musí sundat rychle. Možná by to vyřešilo použití pečícího papíru, až to zkusíte, tak mi napište, jestli jste objevili nějakou vychytávku. Já ho stejně nejspíš neupeču a to hlavně z kalorických důvodů. Je to kalorická bomba.

Na těsto budeme potřebovat 50 g másla, 2 lžíce mléka, 2 lžíce medu, 1 lžíce sody, 150 g cukru. Vše 5 minut povaříte v kastrůlku za stálého míchání a pak necháte vystydnout. Prochladlé nalijeme na vál do 450 g hladké mouky s jedním vejcem a zaděláme těsto. Těsto se rozdělí na 4 díly a pak se z něj upečou 4 placky. Nejlepší je vyválet je na obrácený plech, aby se lépe vyklopilo, jinak ho po upečení zničíte. Placky jsou pak tvrdé jako perník. Upečené necháme být a připravíme krém. Ten se utře ze čtvrtky másla, 200 g cukru a pozvolna přidáváme uvařenou kaši z mléka a jednoho vanilkového pudingu. Taky se může přidat trochu rumu. U krému si dejte pozor, abyste neudělali stejnou chybu, jako já, a sice smíchat celou kaši dohromady s máslem. Pak už je definitivně po krému. Musí se přidávat pozvolna a hlavně ne ještě teplý puding. Pečení medovníku je o trpělivosti.

Poslední fáze je pak natírání placek. První placka se natře vrstvou krému, druhá pak švestkovými povidly rozředěnými rumem, další placka krémem a poslední se slabě natře krémem kolem dokola a posype nastrouhanými ořechy nebo čokoládou. Medovník se musí pár dnů rozležet a až se do něj zakousnete, oceníte výbornou chuť švestkových povidel, která ho chuťově oživí a není mdlý. Až ochutnáte, uznáte, že oproti kupovanému je jiný. Jeho největší nevýhodou je však to, že si další kousek nemusíte přikoupit, můžete si klidně přidat, což určitě uděláte. A až zbyde poslední kousek, tak si hospodyně řekne, že ta chvilka za tolik námahy nestála!

Prohledat tento blog

Archiv blogu