Cibulačka

I kdyby nebylo ve spíži nic jiného, ingredience na cibulovou polévku asi najde každý, protože mít doma trochu mouky, cibuli, tuk a polévkové koření je opravdu základ.
Když si tuhle polévku dáte v restauraci, vyjde vás ve čtyřech docela draho. A když si ji uděláme doma, najíme se čtyři za cenu jedné porce. Není úplně dietní, to bychom museli jíst jen bez toustíků, ale určitě zahřeje, zasytí i dodá spoustu prospěšného, protože cibule obsahuje vitamíny C, D, E, B6, B12, karoten, thiamin, riboflavin, niacin. Je také zdrojem železa, zinku, síry, fosforu, hořčíku, draslíku, vápníku, sodíku, mědi, jódu a manganu.
Do hrnce dáme rozpustit máslo a přidáme na kolečka nakrájenou cibuli. Necháme ji chvíli podusit a pak přidáme hladkou mouku. Mícháme, aby se nám to nepřichytilo, mouka se mírně osmahne a pak se vše zalije vodou nebo vývarem. Pokud máte vývar, už se asi nemusí ani ochutit, pokud jen vodu, přidá se polévkové koření a sůl. Nechá se pořádně provařit a můžeme přidat pár kapek suchého bílého vína. Sladké určitě ne. Tohle je tajná ingredience, není v popisu, ale když víno nemáte, nevadí.
Jako vložku můžeme přidat toustík z plátku bagetky nebo kaiserky, či housky chvilku zapečený se sýrem. Asi je lepší k polévce jen přidat, protože namočený horký toustík se velmi špatně jí. 
Jedna porce obsahuje 635 kJ, 5,3 g bílkovin, 12 g sacharidů, 1,5 g vlákniny a cca 10 g tuků. Bez toustíků má energii 400 kJ.

Pórková polévka

1 pórek, 2 lžíce mouky, voda, sůl, polévková kostka, 1 vejce, 2 lžíce krupičky, menší mrkev, 20 g másla, muškátový květ

Pórek (bílou i zelenou část) nakrájíme na kolečka a podusíme na rozpuštěném másle. Když je podušený, posype se hladkou moukou a pak se přidá voda, sůl, polévková kostka a nechá se provařit. Když se provaří a polévka je trochu krémová, může se rozmixovat ručním mixérem a vznikne pórkový krém, který je dobrý podávat s osmaženou houskou. My máme polévku rádi nerozmixovanou s nočky. Připraví se z rozmíchaného vejce s dětskou krupičkou a postupně se zavařují do vařící polévky. Musí se trochu osolit.

Polévka je rychlá, dobrá a zasytí.

Polévka bez nočků obsahuje – 1 porce: 315 kJ, 1,7 g bílkovin, 7,1 g sacharidů, 4,2 g tuku a 1,5 g vlákniny.

Polévka s nočky obsahuje – 1 porce: 500 kJ, 4 g bílkovin, 10,4 g sacharidů, 5,4 g tuku a 1,6 g vlákniny.

Drškovka z hlívy

Suroviny: hlíva ústřičná - větší trs, cibule, 2 lžíce oleje, mrkev, kousek celeru, polévková kostka, česnek, sůl a koření, hladká mouka.

Na oleji se osmahne pokrájená cibulka, pak se přidá na kousky pokrájená hlíva ústřičná a na kousky nakrájená mrkev. Pro chuť jsem přidala ještě kousek celeru, ale jenom vyvařit. Pak se začne čarovat s kořením. Přidá se sůl, červená paprika a utřený česnek nebo nakrájený medvědí česnek. Vše se nechá chvíli podusit na cibulce a pak se zalije vodou. Nakonec jsem vložila polévkovou kostku a nechala provařit do měkka. Na závěr jsem rozmíchala hladkou mouku s vodou a polévku zahustila. Musí se ještě asi 15 minut zvolna provařit a pak se může podávat.

Kdo nemůže mouku, může zahustit hrstí ovesných vloček. Moje maminka dokonce vařila podobnou polévku jen z ovesných vloček, když namísto hlívy dala vločky. Jinak postupovala stejným způsobem a polévka byla výborná.

Jedna porce obsahuje 415 kJ, 12 g sacharidů, 2,5 g vlákniny, 2,1 g bílkovin a 4,3 g tuku

Luštěninová polévka

Na lžíci oleje jsem přidala do hrnce 1 jarní cibulku, 2 listy řapíkatého celeru, vše pokrájené na malé kousky, 1 celé rajče, 1 červenou papriku, 1 menší bílou, 200 g libového hovězího masa, osmahla a poté zalila vodou, přidala polévkové koření a nechala vařit asi hodinu. Během vaření jsem přidala půl hrnku loupané žluté čočky a nakonec konzervu směsi fazolí a cizrny. Polévku jsem nezahušťovala, dochutila jsem ji solí, kořením do chilli con carne a větvičkou polévkového koření magi, co mi roste v truhlíku. Každá polévka je s ním lepší. Rajče se v polévce rozvařilo a zbytek se slupkou jsem později vyhodila. Zahuštění jsem neudělala, jelikož šetřím moukou, kdo má rád polévku zahuštěnou, mohl by část konzervy rozmixovat a tím by vznikla více krémová konzistence.

Tato polévka byl pokus o napodobené mexické polévky z jedné restaurace. Může se využít jako samostatný oběd nebo večeře.

Výživové hodnoty na 1 porci: 900 kJ, 19 g bílkovin, 18 g sacharidů, 5,5 g vlákniny a 7 g tuků.

Játrové knedlíčky

Oblíbená zavářka do polévky se udělá docela jednoduše. Asi 250 g jater se buď utře nebo rozmixuje, přidá se sůl, utřený česnek, špetka pepře, majoránka, 1 vejce a na zahuštění trochu strouhanky. Hmota se zamíchá a musí být hustá tak, aby se z ní daly tvarovat knedlíčky. Kdo má raději játrovou rýži, může nechat trochu řidší a do polévky zavařit přes struhadlo nebo síto na halušky.
Knedlíčky se zavařují do polévky přímo, chuť pak více vyniká, ale kdo trvá na čistém, ničím nezkaleném vývaru, může zavařit zvlášť v osolené vroucí vodě a potom do polévky vložit.

Kulajda a kyselo

Recepty na dvě oblíbené polévky, jak je vařím já a vařívala maminka i babička. Jsou zdánlivě stejné, ale přece odlišné. Obě chutnají a zasytí. Tak schválně, která u vás vyhraje?

Kulajdu vařím tak, že oloupu asi tři brambory, dám je do vody vařit s pokrájenými houbami (čím více, tím lépe), osolím, přidám trochu drceného kmínu, nové koření, bobkový list a podle chuti půlku masoxu (ale nemusí být). Když jsou brambory a houby povařené, zamíchám do smetany hladkou mouku, tím zahustím polévku, nechám povařit a nakonec do polévky vyklepu 2 – 3 vejce. V průběhu vaření polévku trochu osladím a dochutím octem. Pozor! Použití octa do zahuštěné polévky může způsobit sražení smetany. Vyzkoušela jsem, že lepší je dochutit lákem z okurek, případně octem teplým, povařeným krátce ve vodě. Lze okyselit i v průběhu vaření. Když nejsou houby, vařila maminka polévku s koprem, ale obojí nekombinovala.

Kyselo začínám na cibulovém základě, kdy na tuku lehce osmažím cibulku, přidám nakrájenou zeleninu – mrkev, celer, kedlubnu, květák, pórek – prostě co doma najdu a nechám také na tuku chvíli osmahnout. Přidávám sůl, nové koření, bobkový list a samozřejmě nesmí chybět houby. Zaliji vodou, popřípadě vývarem a přidám na kostičky nakrájené brambory. Když se všechno provaří, zakončím to podobným postupem jako u kulajdy, tedy rozmíchám mouku ve smetaně, dochutím cukrem a octem (lákem) a poté, co se mouka provaří, vyklepnu 2 – 3 vejce. Nakonec přidám nakrájený kopr. V této polévce je nezbytný.

Husté polévky

Každý jednou za čas prožije období, kdy se musí živit tekutou nebo kašovitou stravou. Například, když chytnou člověka zuby... Své o tom ví nyní ten můj, ale čas od času i já. Sama to řeším tekutým jogurtem, ale manžel potřebuje hrnec polévky. Není divu, protože polévka je grunt.  

Jenomže, jak už to tak bývá, tak to zpravidla spáchá z nějakého sáčku, protože si s polévkami neví rady. Ale polévka ze sáčku – to není nic moc výživného, lepší je uvařit si pořádný vývar aspoň ze zeleniny. Na polévce se přece skoro nic zkazit nedá! Aby zbytečně neutrácel za směs chemikálií a radši si uvařil něco pořádného, napíšu pár receptů.

Bramborová

Nakrájenou kořenovou zeleninu na kousky hodíme do hrnce s brambory, pokud máme, přidáme ještě kapustu, květák, brokolici nebo kedlubnu, zalijeme vodou, přidáme houby, sůl, nové koření, celý pepř a necháme pěkně povařit do měkka. Moje babička přidávala ještě sádlo nebo škvarky, podle toho, co měla zrovna po ruce a v závěru zavařila jíškou. Nakonec vzala šťouchadlo na brambory a párkrát v hrnci šťouchla, aby brambory a zeleninu rozdrtila. Polévka se tím zahustila sama, takže jíšky nebylo třeba moc. Polévka se dochucuje majoránkou a rozdrceným česnekem. Obojí se přidá v závěru. Někdy namísto jíšky přidávám ovesné vločky, krupky nebo pohanku.

Výborná zelná

Tuhle polévku mi dala ochutnat sousedka, ale nikdy neprozradila svůj recept. Dlouho jsem hledala, až jednou náhoda zapracovala a já přišla na její tajemství, které bylo v syrovém zelí.

Na másle se osmahne cibulka, přidá nakrájené hlávkové zelí a nechá se to všechno podusit a zezlátnout. Dále se přidají brambory, drcený kmín, sůl, nové koření, mohou se dát houby a pak se to všechno pěkně provaří, až – jak říká manžel – brambory nejsou hranaté. Polévka se zjemní smetanou a zahustí se jíškou. Může se do ní přidat paprika nebo vyškvařená klobása, ale nemusí. Mně to připadá jako lahůdka i bez nich, ale každý z nás má jinou chuť.

Miliónová

Tuhle polévku nám vařila často mamina. Je jednoduchá, levná, dobrá a vůbec …

Jakákoli zelenina, co je po ruce, se nastrouhá na struhadle nahrubo. Já si často dělám zásobu nastrouhané zeleniny na mrazák a pak jenom kousek uloupnu a hodím osmahnout na másle nebo oleji a nakrájené cibulce. Když se rozvoní, přidám sůl a sypký pepř a potom zaliji vodou. Podle toho, jak mám chuť, přidám někdy zeleninový bujón, ale když je zeleniny dostatek, vyvaří se. Na konci vaření po ochutnání nasypu hrst krupice a vpustím jedno nebo dvě rozkvedlaná vejce. Z krupice se navaří drobné kuličky, kterých je pak na talíři asi milión.

Dýňové "cochcete"

Nastal podzim a je na čase začít vařit podle podzimního diktátu, tedy z podzimních surovin a do podzimního počasí. Takže něco, co je lehké, ale přitom zahřeje i zasytí. Třeba něco z dýně nebo cukety.

Já jsem našla v lednici půlku menší dýně a zbytek cukety, tak jsem udělala základ z cibule a oleje a zahřála na plotně. Oloupanou dýni jsem nakrájela na kostky, přidala do cibulového základu, na to kousky cukety a sůl. Dusila jsem pod poklicí a postupně přidávala vodu, dvě špetky kurkumy a pro chuť hovězí bujón.

Moje další chutě nebyly zcela srovnané, nechala jsem to tedy trochu náhodě, nejdříve všechno podusit, ještě nevím, co si dám. Zelenina změkla, postupně se rozdusila, tak jsem dílo dokonala tyčovým mixérem a přidala sladkou smetanu. Vznikla hustší omáčka, která by se bývala hodila například na knedlík či do těstovin, jenomže při posledním podlévání mi ujela ruka s vodou a já musela všechno zredukovat. A při míchání jsem ochutnávala a ochutnávala, až nešlo odolat. Nalila jsem trochu do misky, posypala čerstvým koprem a zjistila, že je to výborná polévka.

Dýně jsem si oblíbila, na podzim je vařím na podobný způsob bez masa, takto rozmixované by se však hodilo i k hovězímu nebo uzenému masu, pro změnu by se dalo ochutit na sladkokyselo a podávat třeba s bramborami.

Pokrm z dýně a cukety se smetanou se hodí skoro každému. Je nezahuštěný, splňuje kritéria oddělené stravy, zjemněné smetanou obsahuje bílkoviny, vlákninu a podávané jako polévka nebo doplněné těstovinami je to lehce stravitelný oběd nebo večeře. Z jednoho hrnce uděláte vlastně co chcete.

Vločkový krém

Já vím, zní to divně a sama nejsem vůbec příznivcem müsli. Jenomže mi v ledničce zbylo půl sáčku ovesných vloček a mě najednou napadlo, že z nich máma vařila docela dobrou falešnou dršťkovku.

Na oleji jsem osmažila lehce dozlata cibulku a k ní přidala ovesné vločky, abych je trochu obarvila. Když chytily nádech dozlata, zalila jsem všechno vodou, osolila, přidala jeden bujón, protože zrovna nebyl po ruce vývar. Vařím totiž většinou pro jednoho nebo pro dva, tak nemívám běžně na sporáku vyvařené kosti. Přidala jsem trochu nakrájené šalvěje, papriku, kousek nakrájeného celeru, nakrájené žampiony, dvě papriky kozí roh, nechala jsem to všechno povařit doměkka a pak vzala tyčový mixér a všechno rozmixovala. Nakonec jsem pro dochucení přidala rozdrcený česnek.

Do krémových polévek se hodí přidat osmažená žemle nebo smažený hrášek. Možná by se hodila i lžíce zakysané smetany. V této krémové polévce převládala chuť žampiónů. Vločky samy o sobě nejsou výrazné chuti, takže je nutné k nim něco přidat. Zato polévku krásně zahustí a kromě toho mají vysoký obsah bílkovín, nenasycených mastných kyselin, slizových látek, vitamínů B1, B6 a E, železo i vápník, fosfór a lecitin. Tyto živiny jsou výborné pro svaly, krevní oběh, nervy, srdce, kosti a mozek. Celková doba přípravy – slabá hodinka, celková doba konzumace – 5 minut i s přídavkem.

Vyprošťováček

Po dlouhé noci se ráno hodí všechno, co by zahnalo bolehlav a rozbouřený žaludek, což bývá následek flámování a konzumace alkoholu. Na pálení žáhy prý jsou výborné okurky, na vyléčení všeho, s čím si nevíme rady, pomůže silný vývar, jen ho mít hned po ruce.

Ve svých diskusích nad recepty někdy narazím na otázku: které kostky používáte?

Obvykle si dělám vývary sama, někdy není čas, tak využiji nabídku. Když nakupuji, sleduji etikety. Abych se přiznala, éčka nestuduji, protože jich ve stravě sním a vypiji málo. Snažím se důsledně vyhýbat aromatům. Jinak posuzuji výrobky podle ceny a složení.

Mně někdy doslova dostávají řeči o tom, jak je nezdravé jíst chemii ve formě ochucovadel, přitom jogurty jsou plné chemie, mléko není mléko (aspoň většina), limonády jsou bůhví z čeho a když vidím všudepřítomné kobližky zdobené chemickými barvivy, smažené bůhví v čem, všelijaké sladkosti hrající všemi barvami, nikoli však z přírody, které maminky kupují malým dětem, tak mě podobné řeči nechávají chladnou.

Nebudu posuzovat, co si kdo strká do své ctěné pusinky, připravila jsem dnes hádanku. Je to drůbeží polévka, jedna domácí a druhá z hotového bujónu Knorr. Uhodnete, který vývar je který? Úkol je ztížen tím, že do obou polévek je vložena rýže natural, nakrájené kuřecí maso, něco zeleniny a petrželky.

Pro Vaši úplnou informaci – domácí vývar byl ze 4 kuřecích hřbetů, půlky řapíkatého celeru, 1 cibule, 1/3 mražené zeleniny, soli a pepře. Druhý talíř obsahuje 1 bujón uvařený ve 3 dl vody (přesný poměr jsem na výrobku nenašla). Na závěr jsem porovnala chuť a jediné, co mi na instantním výrobku vadilo, byl poměrně dost slaný. Možná to bylo špatným poměrem vody. Pro můj pokus, zda se dá udělat vyprošťovák zrychleně, mi zjištění stačilo. Jde to!

Tak který je domácí? Pravý nebo levý (z vašeho pohledu)?

Dýňové menu

Při včerejším nákupu zeleniny jsem narazila na lacinou dýni, takže jsem neodolala a koupila jednu

domů na vydlabání. Večer se mi podařilo vykouzlit tajemný obličej, vystavila jsem ho na balkóně a dala tam svíčku. Ve tmě krásně plápolala a moje horší já se těšilo, jak svítící obličej ve tmě někoho poděsí. No, jako malá!

Žlutá dýně je moc krásnou výzdobou, mám ji ráda, je to taková pozitivní stránka podzimu. Letos je můj balkón celkem zajímavý, muškáty ne a ne to vzdát a tak mám na jedné půlce letní květiny, na druhém podzimní výzdobu. Z dýně zbyla spousta vydlabané dužiny, sobotní dietní menu  se nabídlo samo. Samozřejmě zase je to experiment, který po ochutnání stál za zvěčnění na blogu.

Chcete-li vyzkoušet rychlou dýňovou polévku a salát s pečenou dýní, zde jsou recepty.

Vaříme z těchto surovin: vydlabaná dužina z dýně, malá cuketa, cibule, rajče, římský nebo jiný salát, sůl, olej, hlíva ústřičná, trochu medu, hořčice.

Hlívu jsem pokrájela na kousky, třetinu dala do hrnce na polévku a zbytek do pekáčku s pár kapkami oleje. Podobně jsem to udělala s dužinou z dýně bez semínek. Nakrájela jsem na kousky cibuli a cuketu a přidala do pekáčku. Zeleninu jsem osolila, pekáček dala do trouby asi na 20 minut na 150 stupňů, do hrnce nalila vodu, přidala zeleninový bujón a nechala povařit. Když byla uvařená dýně měkká, vzala jsem ponorný mixér a rozmixovala polévku na řídký krém. Nyní vařím dosti dietně, takže žádné jiné dochucování. Ochutnala jsem tak, jak byla a nic mi tam už nechybělo.

Pomalu byla měkká i zelenina v troubě, tak jsem ji vyndala ven. Do mísy jsem dala lžíci oleje, lžičku medu a lžíci hořčice a rozetřela metličkou. Na to přišel natrhaný salát, nakrájené větší rajčátko a pak upečená zelenina s hlívou. Všechno jsem promíchala v míse a taky mi nic nechybělo, tak jsem salát nazdobila do misky lístky máty.

Tohle sice není zrovna menu pro dřevorubce, ale za vyzkoušení stojí, protože dýně je potravina s 90 % vody a ty jsou našemu tělu prospěšné. Obsahuje řadu minerálů, významný je například zinek, který prý zabírá proti virům. Naši potřebu zinku zajistí tři dýňová semínka každý den. Hlíva ústřičná obsahuje betaglukany a statiny. První nám pomáhají při posilování imunity, druhé při snižování cholesterolu. A to se může hodit, ne?

O slepičí polévce

O tom, jak se vařívala polévka v dobách, kdy se ještě kuřata nekrmila antibiotiky a jestli ano, tak by se to stejně nejspíš nikdo oficiálně nedozvěděl, všichni by to snědli a mlaskali a došli by si přidat.

A není to tak dávno, ještě v minulém století, se moc čerstvých kuřat a slepicí na pultě nevyskytovalo. Existovaly speciální prodejny, ale to se muselo jít cíleně a tam by se snad daly občas čerstvé kousky koupit, já si ze svého blízkého i širokého okolí pamatuji jenom mrazáky a tam se válely veskrze promrzlé slepice a kuřata neznámého původu.

Na druhou stranu musím podotknout, že ve zmrzlých kuřatech byly uvnitř přimrzlé i droby, takže se z nich k nedělnímu obědu dalo udělat pár játrových knedlíčků, aniž by se játra kupovala zvlášť, ale to je jenom malý detail, který celkem běh dějin moc neovlivní. Dnes už bych si na to ani nevzpomněla, kdyby mě nenapadlo zařadit do své sbírky blogů a oblíbených receptů také slepičí vývar.

Koupila se pěkně vyběhaná slepice, vložila do velikého hrnce spolu s jednou cibulí a všechno se to uvařilo v osolené vodě vylepšené ještě pár kuličkami pepře, žádné polévkové koření. Z uvařeného vývaru se pak uvařená slepice vylovila a obralo se maso. U nás doma se zpravidla šetřilo, a protože jsem vařívala pro dva, pro tři, tak jsem maso využila na omáčku s paprikou a smetanou. Kousek masa ale přišel nakrájet pěkně na kostičky a pak zpátky do vývaru s kořenovou zeleninou, kapustičkami, kedlubnou, či květákem. Mám ráda polévky barevné, když tam svítí žlutá, červená i zelená, připomíná semafor. Slepičí vývar je moc dobrý na duši i pro tělo, při nachlazení, při úzkosti a po včerejší kocovině, nejlepší je samozřejmě s nudlemi, ale tady musím připomenout, že se nikdy nesmí zavařit přímo do polévky, protože by vývar zakalily a zkazily, taková zkažená polévka už se nedá ničím vyčistit.

Domácí babiččiny nudličky, připravené z mouky a vajíčka, vyválené natenko, usušené zvolna na sluníčku nebo nad sporákem, nakrájené na úplně ouzko, ty se musí zavařit v osolené vodě pěkně zvlášť, posypat nakrájenou petrželkou, vložit do talíře a zalít vývarem po okraj. Takto s láskou připravená slepičí polévka je ten nejlepší lék na všechny neduhy i trápení, který nemá konkurenci. Slepičí vývar má úplně jinou chuť než kuřecí, má sílu a postaví na nohy i lazara. Akorát se přiznám, že v restauracích už jsem pravý slepičí pár let vůbec nepotkala a slepici v obchodě jakbysmet, takže ani nevím, kdy jsem ho naposledy vařila. Dala bych si!

Oblíbené polévky - boršč

Nemám patent na rozum a nevařím podle receptů. Dám spíše na doporučení, vyzkoušenou chuť a taky rady zkušených. Co se týká boršče, tak znám pár receptů v restauracích a pak mám doporučení maminky švagra, která pocházela odněkud z Ruska.

U nás v práci mají kolegové hodně v oblibě sladkokyselou čínskou polévku. Já bych zvolila rozhodně raději boršč. Nasytí, uspokojí všechny chutě, vlastně je to malý zážitek, to ale asi nemusím uvádět.

Maminka švagra říkávala, že se do něj uplatní všelijaké suroviny, co jsou zrovna po ruce. Základem je samozřejmě zelenina a masový vývar, nejlépe z několika druhů mas. Napíšu své nejoblibenější varianty, ale popravdě je každý boršč tak trochu jiný.

Dám vyvařit dva druhy masa s cibulí, trochu osolím, přidám nové koření a celý pepř. Hotový vývar se hodí a maso taky. Do druhého hrnce hodím pokrájenou zeleninu, hlavně celer, mrkev, červenou řepu a zelí (syrové nebo nakládané, mám však raději syrové, podle suroviny se pak dále ochucuje). Zeleninu nerestuji, protože šetřím tukem a vývar postačí, základní druhy doplním aktuálně ještě dalšími druhy, podle toho, co mám zrovna po ruce – pórek, petržel, kapustu, kedlubnu, vše zaliji vodou, osolím, přidám celý pepř, nové koření a bobkový list.

Množství zeleniny volím podle hrnce, odhadem tak půlku celeru, 1 – 2 mrkve, 1 petržel, výseč zelí, 1 řepu, kousek toho, kousek toho a je to. Kdo chce mít sytější polévku, přidá i 2 – 3 brambory, já někdy hodím i luštěninu nebo pohanku (asi hrst), podle nálady. Nechám vše uvařit doměkka a jakmile se voda vyvařuje, doplňuji vývarem. Během vaření samozřejmě ochutnávám a postupně zalévám.

Když je zelenina měkká, přidám trochu rajského protlaku, trochu cukru, trochu octa, aby byla polévka správně sladkokyselá (ten není potřeba, pokud se použije nakládané zelí). Nakonec se přidá nakrájené maso a vše se nechá ještě trochu provařit. Do boršče se hodí i kousek dobré klobásky. Během přípravy se průběžně nasávají výpary, podporují těšení na tu dobrotu.

Příprava není úplně jednoduchá, polévka se připravuje pomalu a nedá se to odbýt, ale výsledkem je velký hrnec husté polévky, která se nakonec ještě vylepší lžící zakysané smetany a podává třeba s krajícem chleba.

Miliónová polévka

Tuhle polévku nám vařila často mamina. Je jednoduchá, levná, dobrá a vůbec …

Jakákoli zelenina, co je po ruce, se nastrouhá na struhadle nahrubo. Já si často dělám zásobu nastrouhané zeleniny na mrazák a pak jenom kousek uloupnu a hodím osmahnout na másle nebo oleji a nakrájené cibulce. Když se rozvoní, přidám sůl a sypký pepř a potom zaliji vodou. Podle toho, jak mám chuť, přidám někdy zeleninový bujón, ale když je zeleniny dostatek, vyvaří se. Na konci vaření po ochutnání nasypu hrst krupice a vpustím jedno nebo dvě rozkvedlaná vejce. Z krupice se navaří drobné kuličky, kterých je pak na talíři asi milión.

Bramborová polévka

Nakrájenou kořenovou zeleninu na kousky hodíme do hrnce s brambory, pokud máme, přidáme ještě kapustu, květák, brokolici nebo kedlubnu, zalijeme vodou, přidáme houby, sůl, nové koření, celý pepř a necháme pěkně povařit do měkka.

Moje babička přidávala ještě sádlo nebo škvarky, podle toho, co měla zrovna po ruce a v závěru zavařila jíškou. Nakonec vzala šťouchadlo na brambory a párkrát v hrnci šťouchla, aby brambory a zeleninu rozdrtila. Polévka se tím zahustila sama, takže jíšky nebylo třeba moc. Polévka se dochucuje majoránkou a rozdrceným česnekem. Obojí se přidá v závěru. Někdy namísto jíšky přidávám ovesné vločky, krupky nebo pohanku.

Polévka ze syrového zelí

Tuhle polévku mi dala ochutnat sousedka, ale nikdy neprozradila svůj recept. Dlouho jsem hledala, až jednou náhoda zapracovala a já přišla na její tajemství, které bylo v syrovém zelí.

Na másle se osmahne cibulka, přidá nakrájené hlávkové zelí a nechá se to všechno podusit a zezlátnout. Dále se přidají brambory, drcený kmín, sůl, nové koření, mohou se dát houby a pak se to všechno pěkně provaří, až – jak říká manžel – brambory nejsou hranaté. Polévka se zjemní smetanou a zahustí se jíškou. Může se do ní přidat paprika nebo vyškvařená klobása, ale nemusí. Mně to připadá jako lahůdka i bez nich, ale každý z nás má jinou chuť.

Brokolicový krém

Suroviny: brokolice, voda, sůl, koření (bazalka, trochu pepře nebo půlku masoxu), trochu olivového oleje a mohou se přidat i oblíbené bylinky. Trochu jíšky nebo mouky a asi 1 dl smetany. Na ozdobu pak sýr nebo opečené kousky housky.

 

 

Brokolice se uvaří ve vodě spolu se solí a kořením a trochou oleje nebo másla. Když je měkká, je dobré ji pokrájet a vrátit do polévky, která se pak rozmixuje ručním mixérem. Přidá se trochu smetany s rozmíchanou moukou nebo jíškou. Dále se vše povaří, aby se polévka zahustila a chutě propojily. Podává se s kostičkami housky nebo nastrouhaným sýrem.

Dietní kuřecí krém

200 g kuřete, cibule, 2 l vody, řapíkatý celer, mrkev, kousek zelí nebo jiné oblíbené zeleniny, sůl, pár kuliček pepře

Do hrnce s vodou se vloží kuře a ostatní ingredience a vyvaří se doměkka. Poté se maso vyjme spolu se zeleninou, nakrájí na malé kousky a vloží zpátky do vývaru. Ponorným mixérem se vše rozmixuje na krém. Z tohoto množství vznikne asi 6 – 7 porcí polévky, z nichž každá má přibližně 200 kJ.

Rybí polévka

Čas je neúprosný a nadešel čas přemýšlet o rybí polévce. Jelikož je mezi námi hospodyněmi mnoho takových, které ji nikdy nevařily, tak přináším recept podle mojí mamky. Vlastně je to směs dvou rodinných receptů, trochu jsem si to upravila podle svého – jako ostatně vše.
Porcujete-li celého kapra, zbude vám hlava, vnitřnosti a možná i páteřní kost. To vše je dobré pro rybí vývar. Jen hlavu je třeba očistit, protože vývar by mohl zahořknout. Za žábrami se nachází takové červené ostré proužky, tuším, že jsou to skřele a ty je třeba odstranit. Pak stačí na vše nalít vodu a uvařit do měkka. Já ještě vydloubu oči (když už násilí, tak se vším všudy), ale někdo vaří i s nimi. Uvařený vývar se nechá stranou a následně použije. Vývar z kapra je poměrně mastný a kdo nemá rád rybí tuk, je vhodné připravit si ho dopředu a tuk ve zchladlém stavu sebrat.
V jiném hrnci si na másle zpěním cibulku, přidám pokrájené rybí vnitřnosti (samozřejmě bez střev a žluči, což některá hospodyňka neřeší) a pak se přidá nakrájená zelenina. Je lepší si to pokrájet před přípravou, pak se s tím postupně lépe pracuje. Osmažené ingredience se zalijí vývarem – nejlépe procezeným, mohou tam být kostičky. Přidá se sůl, může i pepř a nechá se pěkně provařit. Nakonec se polévka zahustí jíškou a dochutí muškátovým květem. Můžete do ní přidat i maso z rybí hlavy. Podává se s usmaženou houskou, a pokud máte, pokrájenou petrželkou.
Z rybí polévky můžete odhadnout, jaká bude prognóza pro příští rok. Obsahuje-li mlíčí, pak bude plodný, je-li v ní hodně jiker, budete samé peníze. Kdo touží po obojím, měl by to podpořit zakoupením vnitřností navíc. Kdo má v polévce jen mlíčí, může dostatek peněz podpořit šupinou do peněženky. Každý má nějaký svůj zvyk, který dodržuje, já přikládám šupinu na štědrovečerní stůl každému pod talíř. A pak je na každém ze stolujících, jak s ní naloží.
Podle mojí babičky prý peníze přináší také mince pod stromečkem, tak jsme je dávali do misky a věřili, že se během roku rozmnoží. Na stole by mohlo být také kousek jmelí, pro štěstí. A když žena touží po lásce, měla by na Štědrý den zkontrolovat květy barborky. Bohužel mě na přivolání lásky žádný známý vánoční rituál nenapadá, aspoň ne ten, co by platil pro všechny. Tak snad jen věřit, že je vánoční noc opravdu kouzelná a vyzkoušet zaříkání před usnutím. I pouhé přání někdy dělá divy a ta vánoční se přece občas vyplní.

Zavářky a vložky

Komu název nic neříká, tak napovím, že v tomto blogu bude řeč o jídle a hlavně o polévkách. Ti, kdo vaří různé instatní nápady, možná neví, co mám na mysli. Nejsem přítelem polévek z pytlíku ani instantních jídel. Nemám ráda ani konzervy. Ne snad, že by mi to nechutnalo a jako způsob konzervace třeba pro přežití na dovolené mimo civilizaci je to samozřejmě potřeba, ale jíst to pořád bych určitě nechtěla.

V sáčku ani v konzervě pořádně nevím, co jím. Způsoby konzervace v podstatě vylučují zachování jakýchkoli prospěšných látek. Taky se tam přidávají různé konzervační látky a mimo jiné je to většinou drahé. Samozřejmě i já konzervu občas musím konzumovat a pro tento případ mám pár vybraných dobrot.

Pro rychlou přípravu dobrého jídla z konzervy poslouží třeba nakládané fazole nebo zelenina, ale čerstvé je čerstvé, i když je to pracnější. V záplavě nabídky těch skvělých dobrot, co se připraví za pět minut vhozením sušené směsi do vody a pak se jim říká polévka, postrádám to kouzlo, které dělá polévku opravdu polévkou. A to jsou zavářky a vložky.

Myslím si, že vývar s trochou zeleniny zvládne každý, může si ho udělat pokaždé jinak právě promyšlenou zavářkou či vložkou, u vaření se uvolní a hlavně se pak dobře nají pokrmu, který tělu něco dá, nikoli jen pár prázdných kalorií s polévkovým kořením. Žádné maso, žádná křupavá zeleninka, nic. Pár gumových kousků, jako by tam někdo nastrouhal pastelky, či nakrájel gumu. Vývar z masa nebo zeleniny se dá doplnit zavářkou podle chuti, kterou zvládne skoro každý. Jednak se koupí hotová, jako například rýže nebo těstoviny. Rýži můžete uvařit v polévce, těstoviny je lépe uvařit zvlášť. Takové kapání, jako dělala babička, zasytilo i bez chleba.

Z jednoho vejce, špetky soli a mouky udělala v hrnečku hustou kaši a tu pak za stálého míchání vidličkou vlila do vařící polévky. Mňam mňam. Knedlíčky či nočky jistě znáte. Játrová zavářka se koupí hotová, ale dá se jednoduše udělat z kousku jater, vejce, strouhanky, česneku, majoránky, soli a pepře. Buď se utvoří knedlíčky nebo se přes struhadlo zavaří játrová rýže. Vložky do polévky, to byla za dob mého studia zvláštní kapitola.

Naše kantorka na vaření uměla potrápit. Takový rozdíl mezi celestýnskou a fridátovou nudlí byl úplná věda. Než nám to nalila do hlavy, uplynulo hodně vody. Přitom je to obyčejná palačinka, která se jednou zatočí a ukrojí kolečko, nebo se z rovné ukrojí nudličky. Tyto se pak do polévky vloží. Vkládá se také osmažená žemle, osmažený „hrášek“, to jsou kuličky usmažené z těstíčka. Může se vložit třeba toustík zapečený se sýrem, ale taky třeba jenom nastrouhaný sýr. Ve vývaru je to bašta!

Fantazii se meze nekladou, v dnešní době, kdy nás ovlivňují pánové Babica, Pohlreich i Ital v kuchyni, je nápadů pořád dost. Ale i pro ty, kdo pořady o vaření nesledují, je tady uvedeno nápadů na celý týden. Stačí uvařit trochu vývaru a pak si vybrat, co do něj. Já mám docela ráda experimenty a do obyčejné polévky nasypu třeba trochu čočky, fazole mungo či ovesné vločky a nechám uvařit. Mám totiž nejradši polévku, ve které stojí lžíce.