Zachovat si pozitivní myšlení je v dnešní době čím dál těžší. Možná mám ten pocit jenom já, ale i moje okolí si občas posteskne, že líp už bylo. Z médií čím dál častěji přicházejí negativní zprávy. I rodina řeší problémy, jaké nikdy neřešila, ale protože držíme při sobě, vzájemně se podporujeme. Ono to vždycky nějak dopadlo a zase to nebude jinak a to je moje jediná jistota. Přece jenom si umíme udělat i hezkou chvilku, kdy je nám všem pohromadě dobře. Nemůžeme očekávat velká štěstí, stačí malá štěstíčka. Loterii nesázím, nevěřím na něco, co mi bude dáno shůry, sázím raději na práci. Vždycky jsem se snažila projít, pokud možno, bez kolizí a dělala všechno s pozitivním úmyslem.
Po pravdě, někdy to bylo těžké, on má každý o životě svoje představy a tak nezbývá, než dělat kompromisy. Když se to konečně naučíte a tím získáte svůj vnitřní klid a určitou stabilitu, tak se může stát, že přijde někdo jiný, s úplně jinou představou a protože ta vaše neodpovídá té jeho, začne vás podezírat z úmyslů nejhorších. Nehledě na argumenty vám vaše nejlepší úmysly spočítá a dokonce se může stát, že na vás poštve nepříjemné instituce. Mluvím z osobní zkušenosti, naštěstí dávno minulé. Ale takové věci se stávají a jediné, co mě na tom mrzí, je, že kdyby existovala slušnost a trpělivost vyslechnout i jiné názory, nemuselo možná k podobné situaci dojít. Jenomže existují lidé posedlí svou výjimečností a takoví nepřipouští jiné názory.
Tak vidíte, někdy je těžké udržet si dobrou náladu a zachovat úroveň blogu, který si od počátku klade ambici být jenom pozitivní. Z témat našeho všedního života, které se dají zúročit a probírat bez negativních následků na lidskou duši, je opravdu málo. I proto se občas věnuji vaření, protože, na rozdíl od lidí, jídlo mě ještě nikdy nezklamalo. Asi je to tím, že mě chutná snad úplně všechno a při vaření relaxuji. Třeba i vy při dnešním receptu zapomenete na nepříjemné starosti a odměnou vám může být sladká tečka, která je na přípravu jednoduchá, ale zato oblíbená. U nás jí miluje hlavně manžel. Jedná se o čtverečky z listového těsta s marmeládou.
Přiznám se, listové těsto zásadně kupuji, dělat se s ním se mi nechce. Takže pro usnadnění použiji kupované těsto i tentokrát a jenom ho na válu vyválím na placku. Pak se vezme rádýlko, s ním se nakrájí čtverečky a ty se položí na pomazaný plech (popřípadě s pečícím papírem). Doprostřed přidáme lžičku marmelády a takto připravené vložíme do vyhřáté trouby. Upečené pouze pocukrujeme a necháme chvilku vystydnout. Pak podáváme. Já to někdy ukusuji teplé a většinou si spálím jazyk o vařící marmeládu. Tak raději chvilku počkejte.