Vlna protestů, kterou začali lékaři a přenesla se i na školní mládež, začíná pronikat i do jinak klidných vod populace – mezi ženy.
Ženské organizace podepisují petice, v nichž vyjadřují nespokojenost se současným stavem společnosti a navrhují kroky ke zlepšení situace. Již nyní je jasné, že některé požadavky nebudou splněny, jelikož jsou nesplnitelné, ale ženy trvají na svém, což vyjadřují mottem: „Chceme víc a děkovat nebudeme!“
Pro informaci přinášíme exkluzivní rozhovor s Jaroslavou Smutnou, mluvčí iniciativy.
Co vedlo ženy k vyjádření nespokojenosti a sepsání těchto požadavků?
JS: Všechno!
Můžete uvést alespoň jeden konkrétní důvod?
JS: Podívejte, všichni jsou pořád nespokojení, proč ne my?
Jistě, ale můžete krátce specifikovat, o co vám vlastně jde?
JS: Chceme víc, větší a tím, zákonitě, lepší!
Máte svoje požadavky sepsané? Bylo by možné dostat je písemně pro naše čtenáře?
JS: Vždyť vám to říkám, chceme větší, víc a líp!
Můžete se, prosím, k iniciativě na závěr více vyjádřit?
JS: Můžu. Heleďte, ženy musí snášet všechno. Většinou jen přihlíží a večer polykají hořké pilulky. Potom se těší, že se dočkají útěchy aspoň doma, u svých poloviček. Marně! Ty zajímají jenom protesty a pak na jejich podporu zalehnou a spí. Jsem z toho opravdu smutná!
A kdy hodláte protest ukončit?
JS: Až všichni přestanou protestovat a splní nám všechny požadavky.
Hodláte formy protestu nějak stupňovat?
JS: Podle situace zařadíme postupně hladové pondělí, úterý, středu, čtvrtek a bude-li stav pokračovat, nebudeme vařit vůbec.
Děkuji za rozhovor.
Sami vidíte, že ženy to s protesty myslí opravdu vážně, problémem je fakt, že nehodlají své požadavky nijak upřesnit, ale na to si již muži dávno zvykli. Na závěr zbývá otázka, zda se opravdu protest vystupňuje natolik, aby ženy zařadily hladové dny. V anonymní anketě mužů, kde štáb zjišťoval jejich reakce na protesty žen, však zazněly pochybnosti, zda vůbec poznají, že došlo k zesílení protestu, jelikož některé ženy, prý, stejně dávno nevaří.