Nenaplněná

Láska je krásná ve všech podobách. I platonická a nenaplněná. Láska v představách je totiž dokonalá, mučivá, všeobjímající, nekonečná, něžná i krutá. Je to věčná inspirace.

Obklopen partou přátel
     znáš plno úsměvů.
          Pak samotný mě míjíš,
               není ti do zpěvu.
Odvaha zjevně chybí,
     oči míjí do země,
          možná se v duchu mýlím,
               cítím tě dotýkat se mě.
Možná si marně říkám,
     že vidíš, jak blízko postávám.
          Že nesplní se mi snění,
               toho se obávám.
Tak dobře, sklopím zrak,
     zanechám svého snění,
          budu tě míjet, snad pak
               odolám pokušení.

Prohledat tento blog

Archiv blogu