Prý není nic staršího, než včerejší zprávy. A já říkám nic smutnějšího, než uplynulé léto.
já za tmy přicházím, pozdě se rozední.
Rána jsou mlhavá, večery smutnější,
paprsky v poledne chvíli mě konejší.
S nadějí dívám se na fotky srpnové,
slunce se třpytí a vlnky jsou zlatavé.
Já do nich padala jak do kávy lžička,
v horku se vařila, to byla špička.
Teď hledám kožichy, šály a čepice,
chystám si výbavu na zimní měsíce.
Nyní má sluníčko vysněnou dovolenou,
a moje dušička předstírá zasmušenou.