Manželské šarvátky a krize se nevyhnou nikomu, kdo se rozhodne zakotvit v manželském přístavu. Někteří mají svou loďku v tichých klidných vodách, někdo zas na rozbouřeném moři, ale voda je živel a i kdyby to byla jenom louže, je lepší si dávat pozor. Zaprší a už je malér!
„Ahoj, jak se máš? Dlouho jsme se neviděli. Povídej, jak žijete?“ Kamarádi se potkali po delší době, kdy jeden z nich pobýval služebně v zahraničí.
„Dobrý a co ty?“ Zašli do restaurace, objednali si dvě piva. Sličná servírka je obsloužila na jedničku, přinesla i menu, aby si mohli vybrat něco k jídlu. Atmosféra podniku byla příjemná, přišli zrovna v období, kdy v restauraci nebylo moc návštěvníků, u okolních stolů nikdo neseděl, tak se jejich vyprávění protáhlo. Oba měli spoustu zážitků, probrali i pár obchodních záležitostí. Zhodnotili kvalitu svého profesního života a pak přišlo na řadu i soukromí.
„Co dělá Eva?“ Marek se zvědavě zeptal svého přítele na manželku.
„Ále, ani se neptej. Není to nic moc. Pořád mi kontroluje mobil, sotva se hnu z domu, už mě stíhá. V poslední době je nesnesitelná.“
„Jak to? Vždyť jste si tak rozuměli...“
„Nevím, co jí popadlo. Znáš to, ženský!“
Pak se oba dali do rozboru situace, rozebrali příčiny a následky, když si Marek vzpomněl na jednoduchý recept, který sám už v praxi vyzkoušel.
„Vem jí občas na procházku, pohlaď, pochval účes, musíš projevit svou pozornost.“
„To máš pravdu. Už jsem to i vyzkoušel a kupodivu to funguje. A navíc to nic nestojí!“
----------
Sami víte, že nás nikdo jen tak nepochválí, ale skoro každý z nás je potěšen, když se to stane. Žebrat o lásku se rozhodně nikomu nechce, je to přece tolik ponižující! Přitom po ní každý touží a když se mu jí nedostane, nepřestává hledat do konce svých dní. Proč si tedy aspoň občas navzájem neprojevit trochu citu, vždyť to opravdu nic nestojí, ale naší duši i vzájemné komunikaci to vážně hodně pomáhá. Pak se i občasný výbuch špatné nálady přežene bez katastrofy.