Oblíbené polévky - boršč

Nemám patent na rozum a nevařím podle receptů. Dám spíše na doporučení, vyzkoušenou chuť a taky rady zkušených. Co se týká boršče, tak znám pár receptů v restauracích a pak mám doporučení maminky švagra, která pocházela odněkud z Ruska.

U nás v práci mají kolegové hodně v oblibě sladkokyselou čínskou polévku. Já bych zvolila rozhodně raději boršč. Nasytí, uspokojí všechny chutě, vlastně je to malý zážitek, to ale asi nemusím uvádět.

Maminka švagra říkávala, že se do něj uplatní všelijaké suroviny, co jsou zrovna po ruce. Základem je samozřejmě zelenina a masový vývar, nejlépe z několika druhů mas. Napíšu své nejoblibenější varianty, ale popravdě je každý boršč tak trochu jiný.

Dám vyvařit dva druhy masa s cibulí, trochu osolím, přidám nové koření a celý pepř. Hotový vývar se hodí a maso taky. Do druhého hrnce hodím pokrájenou zeleninu, hlavně celer, mrkev, červenou řepu a zelí (syrové nebo nakládané, mám však raději syrové, podle suroviny se pak dále ochucuje). Zeleninu nerestuji, protože šetřím tukem a vývar postačí, základní druhy doplním aktuálně ještě dalšími druhy, podle toho, co mám zrovna po ruce – pórek, petržel, kapustu, kedlubnu, vše zaliji vodou, osolím, přidám celý pepř, nové koření a bobkový list.

Množství zeleniny volím podle hrnce, odhadem tak půlku celeru, 1 – 2 mrkve, 1 petržel, výseč zelí, 1 řepu, kousek toho, kousek toho a je to. Kdo chce mít sytější polévku, přidá i 2 – 3 brambory, já někdy hodím i luštěninu nebo pohanku (asi hrst), podle nálady. Nechám vše uvařit doměkka a jakmile se voda vyvařuje, doplňuji vývarem. Během vaření samozřejmě ochutnávám a postupně zalévám.

Když je zelenina měkká, přidám trochu rajského protlaku, trochu cukru, trochu octa, aby byla polévka správně sladkokyselá (ten není potřeba, pokud se použije nakládané zelí). Nakonec se přidá nakrájené maso a vše se nechá ještě trochu provařit. Do boršče se hodí i kousek dobré klobásky. Během přípravy se průběžně nasávají výpary, podporují těšení na tu dobrotu.

Příprava není úplně jednoduchá, polévka se připravuje pomalu a nedá se to odbýt, ale výsledkem je velký hrnec husté polévky, která se nakonec ještě vylepší lžící zakysané smetany a podává třeba s krajícem chleba.


Prohledat tento blog

Archiv blogu