O slepičí polévce

O tom, jak se vařívala polévka v dobách, kdy se ještě kuřata nekrmila antibiotiky a jestli ano, tak by se to stejně nejspíš nikdo oficiálně nedozvěděl, všichni by to snědli a mlaskali a došli by si přidat.

A není to tak dávno, ještě v minulém století, se moc čerstvých kuřat a slepicí na pultě nevyskytovalo. Existovaly speciální prodejny, ale to se muselo jít cíleně a tam by se snad daly občas čerstvé kousky koupit, já si ze svého blízkého i širokého okolí pamatuji jenom mrazáky a tam se válely veskrze promrzlé slepice a kuřata neznámého původu.
Na druhou stranu musím podotknout, že ve zmrzlých kuřatech byly uvnitř přimrzlé i droby, takže se z nich k nedělnímu obědu dalo udělat pár játrových knedlíčků, aniž by se játra kupovala zvlášť, ale to je jenom malý detail, který celkem běh dějin moc neovlivní. Dnes už bych si na to ani nevzpomněla, kdyby mě nenapadlo zařadit do své sbírky blogů a oblíbených receptů také slepičí vývar.
Koupila se pěkně vyběhaná slepice, vložila do velikého hrnce spolu s jednou cibulí a všechno se to uvařilo v osolené vodě vylepšené ještě pár kuličkami pepře, žádné polévkové koření. Z uvařeného vývaru se pak uvařená slepice vylovila a obralo se maso. U nás doma se zpravidla šetřilo, a protože jsem vařívala pro dva, pro tři, tak jsem maso využila na omáčku s paprikou a smetanou. Kousek masa ale přišel nakrájet pěkně na kostičky a pak zpátky do vývaru s kořenovou zeleninou, kapustičkami, kedlubnou, či květákem. Mám ráda polévky barevné, když tam svítí žlutá, červená i zelená, připomíná semafor. Slepičí vývar je moc dobrý na duši i pro tělo, při nachlazení, při úzkosti a po včerejší kocovině, nejlepší je samozřejmě s nudlemi, ale tady musím připomenout, že se nikdy nesmí zavařit přímo do polévky, protože by vývar zakalily a zkazily, taková zkažená polévka už se nedá ničím vyčistit.
Domácí babiččiny nudličky, připravené z mouky a vajíčka, vyválené natenko, usušené zvolna na sluníčku nebo nad sporákem, nakrájené na úplně ouzko, ty se musí zavařit v osolené vodě pěkně zvlášť, posypat nakrájenou petrželkou, vložit do talíře a zalít vývarem po okraj. Takto s láskou připravená slepičí polévka je ten nejlepší lék na všechny neduhy i trápení, který nemá konkurenci. Slepičí vývar má úplně jinou chuť než kuřecí, má sílu a postaví na nohy i lazara. Akorát se přiznám, že v restauracích už jsem pravý slepičí pár let vůbec nepotkala a slepici v obchodě jakbysmet, takže ani nevím, kdy jsem ho naposledy vařila. Dala bych si!

Prohledat tento blog

Archiv blogu