Smím být pan Bouvard?

Věnováno mé kamarádce k jejím hmcátým narozeninám.
Nějak mě napadlo, že všechno nevíme. Že všechno mohlo být jinak, než tušíme.
Když jsme se před léty náhodou potkaly, bylo to tím, že jsme spolu už bývaly. 
Dobře víš, co jsou to životy minulé. Karty i taroty, kyvadlo, virgule.
Když někdy pošleš mi myšlenku omylem, tak se ti nazpátek ozývám mobilem. 
Žádný chlap nenašel místo, co dobíjí, neřekl tajemství, jak kila ukryji.
Žádný mi neřekne, jak vyzrát na vrásky, nesměje tak, až mu praskají podvazky.  
Žádný chlap netuší, po čem tak toužíme, když spolu ulicí k hospůdce kroužíme.
Žádný mě nesvezl přes Vary do Brna, nenabíd´ chalupu na stará kolena. 
Za výhru v jackpotu, třeba někdy v pátek, koupíme starý mlýn nebo malý statek.
Vezmem si knihovnu, karty a kuchařky a v tomto životě budem dvě písařky.   


Prohledat tento blog

Archiv blogu