Potkala jsem malé štěně,
šli jsme každý odděleně.
Občas po mě hodí očko,
že bych se mu zdála kočkou?
Snad se na mě trochu směje
nebo se mi to jen zdá?
Zkouším úsměv opětovat,
to jsem však dělat neměla!
Najednou se kulich ztratil,
pak se s kusem plyše vrátil,
strčil mi ho do mé dlaně
opodál čekal, co se stane.
Chvíli jsem si s plyšem hrála,
ze všech stran se pokochala,
pejsek koukal zpovzdálí,
čekal, až si pohraji.
A pak na mě štěně štěklo,
moje srdce rychle změklo.
Házím. Hledá, kde to je,
od teďka mě miluje.