Kámošky

 

Naštěstí existuje člověk, s kterým mohu sdílet všechny radosti a bolesti. Až najdeš můj blog, tak si třeba přečteš, proč si život bez tebe neumím vůbec představit.

Vidíme se hodně málo, vlastně skoro vůbec, ale v telefonu mám pořád tvé číslo, tak to neřeším. Kdysi jsi mě vytáhla z bryndy, když jsem potřebovala a pak jsme spolu páchaly dobro i padaly do průšvihů. Ať bylo, jak bylo, bylo s humorem.

Víš, nikdy jsem ti neřekla, jak jsi mě strašně štvala, že za tebou kluci tolik pálí a tys jen přijímala dary. Kdekoli jsi byla, byla jsem až další v řadě, ale tohle jsem ti přála. Bavila jsi mě. Některé věci jsem ti nepřála, ale ani nezáviděla. Skoky z vany na paty a horké koupele s červeným vínem, když jsi to zase nedostala v termínu. Ty víš i to, kdo se mi líbil, protože jsme obě měly stejný vkus. A abych tě nenaštvala, nikdy jsem ti neřekla, že jsem mohla mít i tvého idola. Však víš koho, předstírala jsem, že ho taky miluju, ale ve skutečnosti to pravda nebyla.

Všechno jsi měla nějak dřív a všechno ti šlo samo, i když to byla někdy dřina. Nikdy jsem ti nezáviděla ani to štěstí, ani tu dřinu a myslím, že jsi měla více myslet na sebe. Jestli tě právě takhle bavil svět, proč ne?

Vídáme se málo, ale když je ouzko, když toho mám v sobě nějak moc, najdu tvé číslo a pak ho vytočím. Vezmeš to a představíš se a pak si říkáme všechno, co jsme nestihly. Hned spolu záhadně omládneme asi tak o 30 let, protože jsme měly stejné sny, stejný vkus i zážitky a bylo nám spolu s ostatníma holkama moc dobře.

Jednou jsi dala přednost chlapovi. Jen jednou jsem chtěla, abys byla svědkem mého štěstí a ty sis raději šla užívat. Pochopila jsem to. Obě jsme bývaly stejné a možná bych taky dala přednost chlapovi. Je s nimi legrace, a tak ….... ale, co si budeme povídat, zrovna dnes, po tom dlouhém čase ….. kámoška je kámoška!

 

PS: Tenhle blog chci věnovat všem kámoškám, protože tahle instituce funguje. Stejně to vidím i u kámošek své dcery. Díky, kámošky!

Prohledat tento blog

Archiv blogu