Moje tajná láska je Phil Marlow.
Když trochu přivřu oči, vidím ho, jak sedí ve svý židli s posledníma pěti babkama v kapse a zrovna přemejšlí, jestli má jít domů nebo si ještě zakouřit poslední cigaretu. Na svý židli se trochu houpe a nudou si srazí klobouk do čela, asi do půli očí a přitom předstírá, že spí. Nohy má na kraji stolu, ruce si pohrávají s kvérem a půlka oka sleduje, jestli ta moucha není náhodou moc blízko nosu.
Je pozdní odpoledne a žaludek mu hlásí, že je tak akorát čas si něco zdlábnout. Mozek zas přemejšlí, jestli by byla lepší tlačenka nebo buřt. Všechno si probíhá svym línym unavenym tempem, tak nějak samo vod sebe a nikdo se nesnaží to uspěchat. Proč taky? Pět babek v kapse už je posledních a chtělo by to nějakýho klienta.
Dveře kanceláře zdobí utržená cedule, co visí už na posledním háčku a jen průvan si s nima vobčas pohrává. Teď něco vrzlo. „Asi kočka“, pomyslí si Phil a namísto kvéru si začne hrát konečně s cigaretou.
„Už aby skončilo tohle prašivý léto. Všichni se válej někde u vody a kašlou na starýho detektiva.“ Phil má divnou náladu a hlavou se mu honí divný myšlenky. Zase to vrzne. „Že by nám šla návštěva?“, proběhne mu hlavou, když najednou vidí divnýho vobtloustlýho chlápka v padnoucím kvádru, na kterým svítí neupravený nehty, co se dotýkaj mladý navoněný paničky, který už z dálky kouká z vočí ňákej problém.
„Ještě, že problémy nemaj dovolenou,“ říká si Phil, když shazuje nohy pod stůl, odkládá cigaretu, schovává kvér, hází klobouk na věšák, položí ruce na stůl a vrátí svůj pohled zpátky zase na ty dveře. Na zaklepání řekne svoje „Vstupte“ a pak už si prohlíží paničku s nechutně sexy nohama a s tím chlápkem a nehejbne přitom ani brvou.
Jen jeho mozek ví, že přišli akorát tak včas, aby mu v kapse zejtra zbylo jeho pět babek, mohl si hodit zase nohy na stůl, klobouk do čela, točit si kvérem a v duchu v horku trochu rouhavě zahánět svý další klienty.
Když trochu přivřu oči, vidím ho, jak sedí ve svý židli s posledníma pěti babkama v kapse a zrovna přemejšlí, jestli má jít domů nebo si ještě zakouřit poslední cigaretu. Na svý židli se trochu houpe a nudou si srazí klobouk do čela, asi do půli očí a přitom předstírá, že spí. Nohy má na kraji stolu, ruce si pohrávají s kvérem a půlka oka sleduje, jestli ta moucha není náhodou moc blízko nosu.
Je pozdní odpoledne a žaludek mu hlásí, že je tak akorát čas si něco zdlábnout. Mozek zas přemejšlí, jestli by byla lepší tlačenka nebo buřt. Všechno si probíhá svym línym unavenym tempem, tak nějak samo vod sebe a nikdo se nesnaží to uspěchat. Proč taky? Pět babek v kapse už je posledních a chtělo by to nějakýho klienta.
Dveře kanceláře zdobí utržená cedule, co visí už na posledním háčku a jen průvan si s nima vobčas pohrává. Teď něco vrzlo. „Asi kočka“, pomyslí si Phil a namísto kvéru si začne hrát konečně s cigaretou.
„Už aby skončilo tohle prašivý léto. Všichni se válej někde u vody a kašlou na starýho detektiva.“ Phil má divnou náladu a hlavou se mu honí divný myšlenky. Zase to vrzne. „Že by nám šla návštěva?“, proběhne mu hlavou, když najednou vidí divnýho vobtloustlýho chlápka v padnoucím kvádru, na kterým svítí neupravený nehty, co se dotýkaj mladý navoněný paničky, který už z dálky kouká z vočí ňákej problém.
„Ještě, že problémy nemaj dovolenou,“ říká si Phil, když shazuje nohy pod stůl, odkládá cigaretu, schovává kvér, hází klobouk na věšák, položí ruce na stůl a vrátí svůj pohled zpátky zase na ty dveře. Na zaklepání řekne svoje „Vstupte“ a pak už si prohlíží paničku s nechutně sexy nohama a s tím chlápkem a nehejbne přitom ani brvou.
Jen jeho mozek ví, že přišli akorát tak včas, aby mu v kapse zejtra zbylo jeho pět babek, mohl si hodit zase nohy na stůl, klobouk do čela, točit si kvérem a v duchu v horku trochu rouhavě zahánět svý další klienty.