Zato dnes od písmene S bude menu krásně bohaté. Pokusím se a dám si na tom záležet a abychom aspoň pro jednou zhřešili, dáme si trochu netradiční předkrm. Aspoň pro jednou si zaneseme tělo nezdravými živočišnými tuky a namažeme si kousek chleba se sádlem a škvarky. Kdo má raději pomazánky, může si z uškvařených škvarků, trochy sádla a hořčice nějakou umlít a umíchat, tohle je totiž dobrá rada z Moravy, když chceš popít a posedět, promasti si žaludek.
Já vím, lékař by to asi neschválil, ale život není jenom disciplína, zdravý styl, život je také zábava, pobavení, posezení s přáteli, třeba někde ve sklípku nebo dobré hospůdce a tam se saláty moc nehodí. Nikoho nechci nabádat k nepravostem, jenže občas patří na stůl i chleba a škvarky, podle mého názoru je to o mnoho lepší než jiná potravina od S, kterou tak rádi konzumujeme a to salám. V mém menu se zatím nikdy nevyskytoval, protože salámy mi sice chutnají, snažím se ale raději konzumovat maso v čisté podobě.
A kdybychom pro jednou pojali menu jako raut, tak by na tom našem stole mohla být spousta lahůdek, které máme rádi, od písmene S je vše docela syté. Na stole by byly sýry, od měkkých po tvrdé, s plísní i bez, mohly by tam být salámy i šunky, všelijaké saláty od zeleninových po těstovinový, bramborový, s majonézou, olejem, sardinky, semena, slepice, smetana, sója, syrovátka, syrečky. U stolu s takovým pohoštěním by se dalo klábosit moc dlouho a ani bychom všechno nesnědli, takže já bych doporučila vybrat si nějaký vhodný salát, k němuž by se hodila ryba a tu bych si dala. Jedla jsem to jen jednou v životě, ale byla to lahůdka, takže bych to ráda ochutnala znovu, máte-li ve svém okolí rybáře, neváhejte vyzkoušet štiku na sardeli.
To jednou soused chytil štiku, sousedka ji vykuchala, očistila, osolila, pomazala sardelovou pastou, přidala čerstvé máslo, pozvolna pekla v troubě a občas pokapala citrónem. A protože ta štika byla pořádná, sami to ani nesnědli a poslali mi ochutnat. Tenkrát bylo u nás v domě zvykem navzájem si dávat ochutnávat dobroty, které se běžně nevařily, měli jsme k sobě nějak blíž a věděli o sobě skoro všechno, proto nemám úplně v oblibě takové to všelijaké tajnůstkaření, co dneska mnozí dělají. Každý je strůjcem svého štěstí a každý žije jinak. A všechno pěkné jako by odnesl čas, dnes ani nevím, jak bydlí vedle sousedi.
Ta štika tak byla jemná, slaná akorát a úplně se rozplývala na jazyku, prostě chutnala pohádkově. Nemusím asi dodávat, že rybář byl pytlák, roto byla tak výborná.
Myslím, že u stolu s lahůdkami od písmene S byste si všichni vybrali, ale za pozornost z hlediska zdravé výživy tam, kromě té štiky, nevidím skoro nic. Ale co, hlavně, když je pohoda. Pro jednou nebudeme myslet na zdraví a radši si zazpíváme.