V poslední době pravidelně sleduji Prostřeno a se zájmem se dívám, jak si soutěžící poradí se svými meníčky. Tento týden to bylo docela svérázné. Bylo vidět, jak se dá i z výborného pokrmu udělat pokrm nepoživatelný, kolik konzistencí může mít polévka a čemu se také může říkat moučník. I velmi jednoduché menu může přinášet řadu překvapení a existují tam věci neznámé – X. Mimochodem, je také zajímavé, že si někteří neporadí ani se správným pořadím a podávají předkrmy jak je napadne. Moje dnešní menu tedy nebude tématicky o ingrediencích od písmene X, bude to spíš o menu jako takovém.
Na zahájení zpravidla patří přípitek. Čerpám inspiraci z pořadu, ale jen málo přípitků tam plní tu funkci, kterou by měl mít. Měl by naladit trávení a podpořit chuť k jídlu. Proto se podávají hořké aperitivy, likéry, či nápoje z bylinek, bobulí, semen a květin připravené k tomu účelu. Hodí se i sklenka piva.
Pak následuje studený předkrm. Je to zpravidla výrobek studené kuchyně - šunková rolka, plněná vejce, sýrové pochoutky, plněná zelenina, krevetový nebo kuřecí koktejl, různé saláty, rolky, paštiky, či obložené talířky nebo aspiky. Fantazie není ničím omezena, snad jen dovedností kuchaře. Ke studenému předkrmu se podává zpravidla bílé víno, pivo nebo nealko, podle hosta.
Po něm následuje polévka. Není omezeno, jaká by měla být, ale v menu by měly být chutě vyvážené, proto by se mělo přihlížet k hlavnímu pokrmu a podat vhodnou polévku na doplnění. V této souvislosti mne napadá, že zeleninovým vývarem se nemůže zkazit nic. Je třeba ho doplnit vhodnou zavářkou nebo vložkou.
Po polévce následuje teplý předkrm a po něm ještě ryba. Jako teplý předkrm se hodí například lehké druhy masa - telecí (telecí ragú) nebo něco z drůbeže, třeba kuřecí roláda. Může být nahrazen grilovanou, pečenou nebo smaženou rybou, mušlemi, plody moře, rybí maso se zapéká s bešamelem do lastur a podává se jen tak s pečivem. K teplému předkrmu a rybě se podává suché bílé víno. Sled menu je zvolen podle příležitosti a podávání by mělo být vhodně načasováno, aby hosté nehladověli.
Pak už přichází na řadu hlavní chod. Přiznám se, že nejsem často svědkem příprav nějakých hostin a když už se v naší rodině něco odehrává, pak volíme jiný způsob hostiny, pokud to nejsou třeba vánoce, ale když někdy poslouchám, jaké představy o hlavním jídle mají dnešní mladí třeba při plánování svatby, tak mi brečí srdce. Preferují kuřecí špízy nebo plátky, které si mohou hosté denně dát v každé hospodě a pro mě to najednou ztrácí slavnostní ráz. Když už, tak bych zvolila alespoň telecí, či pořádný steak z tmavého masa nebo vepřovou. Je přece tolik výborných možností a chutí, které mohou zazářit a trumfnout suché drůbeží maso, které na našem stole zevšednělo. Navíc je vhodné spíš do teplého předkrmu. K tmavému masu podáváme červené, k bílému zůstaneme u bílého vína a kdo má nejraději pivo, jako já, může s ním strávit celou hostinu.
Po hlavním jídle by měla být chvíli pauza a pak přijde na řadu káva s teplým moučníkem (palačinky, lívance, závin) nebo studeným zákuskem. Ke kávě se může podávat pálenka nebo jiná lihovina. Nakonec se podává zmrzlina, ovoce, sýr a k nim šampaňské.
I hodování je docela umění, sladit chutě, nabídnout co nejpestřejší jídlo a dobrou zábavu, není žádná legrace, hlavně pro hospodyni. Ale když se to povede, může to být úžasné.
Příště bude ypsilon …