Byl to pokus, který vyšel, takže stojí za zveřejnění. Třeba se hodí i vám. Použila jsem 600 g brusinek, 1 pomeranč, půl kilogramu cukru krystal, kousek skořicové kůry.
V hluboké pánvi jsem nechala rozdusit brusinky s trochou vody (asi 2 dl). Dusila jsem pod poklicí doměkka, ne zprudka, s občasným zamícháním. Co se dělo pod poklicí, nevím, ale bez ní by to asi prskalo všude okolo, doporučuji využít. Do brusinek jsem oloupala kůru z půlky pomeranče (samozřejmě omytou), přidala skořici, vymačkala šťávu a nakonec přidala i dužinu. Ztratila se v davu. Když byly brusinky měkké, nasypala jsem tam cukr a nechala ještě chvíli podusit a přejít varem. Pak jsem vypnula vařič.
Už horké jsem chodila ochutnávat a spálila si jazyk. Dopadlo to tak, že v noci mě cosi vzbudilo, abych šla džem ještě jednou zkontrolovat. V lednici čekaly plátky mascarpone a kuřecí rolády, obojí bylo s brusinkami famózní. To, co zbylo, nacpu do skleniček a budu chvíli sterilovat. Doufám, že mi vystačí aspoň na palačinky a svíčkovou.
Brusinky chutnají zasyrova divně, jsou trpké a tvrdé, ale zdání klame, džem je výborný. Navíc mají antibakteriální schopnosti, dobře udělají hlavně močovým cestám a prý působí jako desinfekce ústní dutiny. To by člověk nevěřil, co dokáže lžička džemu!