Ve vedru mám ráda jídla, která mohou být v ledničce a nemusím vařit každý den. V rozporu s doporučením nejíst pšenici mám ráda v létě těstoviny. Ať už v podobě salátu nebo s vydatnou omáčkou a parmasánem.

Těstovinový salát s tuňákem a sušenými rajčaty
Pro dva stačí půlka balíčku těstovin. Přidá se půlka syrové cibulky, půlka salátové okurky (samozřejmě vše najemno nakrájené), sůl, pepř, malá konzerva tuňáka i s olejem, pár sušených rajčat s trochou oleje, všechno se promíchá. Večeře je hotová za půl hodiny, dá se jíst jak teplá, tak studená.
Cuketová omáčka na špagety
Někdy si dělám zásobičky do skleniček nebo na mrazák. Cuketová omáčka je jednoduchá, chutná a může se využít i do lasagní. Při posledním vaření mi asistoval muž a jak už to bývá, díval se na to s nedůvěrou. Tentokrát ti ukážu, že se dá žít bez masa, myslím si a krájím cibulku. Stačila jedna malá červená, ať je to hezky barevné. Střední cuketu jsem oloupala, nakrájela na kostičky a přidala do pánve. Musí se pomalu rozdusit a okořenit. Stačí sůl a špetka bazalky. Sice je pro mě příliš voňavá a někdy mi nesedne, omáčka po ní ale dostane ten pravý italský šmak. Ve spojení s česnekem, na který jsem si vzpomněla až pozdě, je to skvělá kombinace. Kdybych si vzpomněla dřív, nechala bych jím ovonět na začátku olej. To mi nevyšlo.
Nakonec jsem do pánve přidala ještě obsah sklenice připravené původně na salát, kde byly nakrájené dva stonky jarní cibulky, asi 8 oliv, dva stonky řapíkatého celeru, špetka cukru a soli, dvě lžíce olivového oleje. Čím víc zeleniny, tím lépe.
Dočetla jsem se, že se dá výborně zachovat hlávkový salát, když se zelenina nakrájí do nálevu ve sklenici a pak naskládá podle toho, jak se chová v dresinku. Na dno se dá olej, přísady, cibule, zelenina, která potřebuje změknout a pak salát navrchu pod víčkem není ovadlý a vydrží i týden. Základ na salát se hodil i do směsi k cuketě.
Všechno se pak podusilo podlité sklenicí vody doměkka. Čím to ochutím? Nerada bych utržila u manžela ostudu, nad bezmasými jídly totiž ohrnuje nos. Zkusím jednou experiment a přidávám bohatý zeleninový bujón zakoupený pro podobné případy. Babička mi říkávala, že když si nevím s chutí rady, půlkou nemohu nic zkazit. Přidávám raději celý. Po chvíli dušení se část tekutin vypařila, omáčka získala tu správnou konzistenci, jenomže tomu ještě pořád něco chybělo.
„Co česnek?“ Manžel poradil a já přidala dva malé stroužky, podusila, nakonec to ale ještě vylepšil malý rajčatový protlak. Cukety nebo pórek totiž se špagetami někdy zapékám, ale obvykle přidávám na zjemnění smetanu. Zrovna došla, takže potlak konečnou verzi obarvil trochu dočervena. Když manžel ochutnal, omáčka začala ubývat. „Tomuhle jsem nevěřil, ale je to super.“
Když to říká on ...