Rybí polévka


Čas je neúprosný a nadešel čas přemýšlet o rybí polévce. Jelikož je mezi námi hospodyněmi mnoho takových, které ji nikdy nevařily, tak přináším recept podle mojí mamky. Vlastně je to směs dvou rodinných receptů, trochu jsem si to upravila podle svého – jako ostatně vše.
Porcujete-li celého kapra, zbude vám hlava, vnitřnosti a možná i páteřní kost. To vše je dobré pro rybí vývar. Jen hlavu je třeba očistit, protože vývar by mohl zahořknout. Za žábrami se nachází takové červené ostré proužky, tuším, že jsou to skřele a ty je třeba odstranit. Pak stačí na vše nalít vodu a uvařit do měkka. Já ještě vydloubu oči (když už násilí, tak se vším všudy), ale někdo vaří i s nimi. Uvařený vývar se nechá stranou a následně použije. Vývar z kapra je poměrně mastný a kdo nemá rád rybí tuk, je vhodné připravit si ho dopředu a tuk ve zchladlém stavu sebrat.
V jiném hrnci si na másle zpěním cibulku, přidám pokrájené rybí vnitřnosti (samozřejmě bez střev a žluči, což některá hospodyňka neřeší) a pak se přidá nakrájená zelenina. Je lepší si to pokrájet před přípravou, pak se s tím postupně lépe pracuje. Osmažené ingredience se zalijí vývarem – nejlépe procezeným, mohou tam být kostičky. Přidá se sůl, může i pepř a nechá se pěkně provařit. Nakonec se polévka zahustí jíškou a dochutí muškátovým květem. Můžete do ní přidat i maso z rybí hlavy. Podává se s usmaženou houskou, a pokud máte, pokrájenou petrželkou.
Z rybí polévky můžete odhadnout, jaká bude prognóza pro příští rok. Obsahuje-li mlíčí, pak bude plodný, je-li v ní hodně jiker, budete samé peníze. Kdo touží po obojím, měl by to podpořit zakoupením vnitřností navíc. Kdo má v polévce jen mlíčí, může dostatek peněz podpořit šupinou do peněženky. Každý má nějaký svůj zvyk, který dodržuje, já přikládám šupinu na štědrovečerní stůl každému pod talíř. A pak je na každém ze stolujících, jak s ní naloží.
Podle mojí babičky prý peníze přináší také mince pod stromečkem, tak jsme je dávali do misky a věřili, že se během roku rozmnoží. Na stole by mohlo být také kousek jmelí, pro štěstí. A když žena touží po lásce, měla by na Štědrý den zkontrolovat květy barborky. Bohužel mě na přivolání lásky žádný známý vánoční rituál nenapadá, aspoň ne ten, co by platil pro všechny. Tak snad jen věřit, že je vánoční noc opravdu kouzelná a vyzkoušet zaříkání před usnutím. I pouhé přání někdy dělá divy a ta vánoční se přece občas vyplní.


Prohledat tento blog

Archiv blogu