My ženy máme svůj svět a milujeme život, dobré příběhy, šťastné konce. Prožíváme si smutky, radosti i další významné chvíle po svém. Některé pocity neumíme vyjádřit a tak je v sobě zavíráme a prožíváme. Jiné zase vyjadřujeme až moc. Jedno však máme většinou společné - ve shonu a spěchu myslíme spíš na druhé a málo na sebe. Což to napravit?
Mám tady pár povídek a povídání. O životě žen, o lásce o tom, co máme rádi a taky o čarování.
Je tady také něco pro muže. Jsou zvědaví a rádi do našeho světa nahlížejí. Nejlepšími příběhy jsou ty, co napsal život. A co se nevešlo do zmíněných kolonek, dáme třeba do rubriky "různé", tam se toho vejde skoro do koše.
Všichni potřebujeme regenerovat a relaxovat.
Máte-li chuť si přečíst mého průvodce láskou, nabízí se SLEPIČÁRNA.
Mám tady pár povídek a povídání. O životě žen, o lásce o tom, co máme rádi a taky o čarování.
Je tady také něco pro muže. Jsou zvědaví a rádi do našeho světa nahlížejí. Nejlepšími příběhy jsou ty, co napsal život. A co se nevešlo do zmíněných kolonek, dáme třeba do rubriky "různé", tam se toho vejde skoro do koše.
Všichni potřebujeme regenerovat a relaxovat.
Máte-li chuť si přečíst mého průvodce láskou, nabízí se SLEPIČÁRNA.
Ukradená chvíle
Kapky deště dopadaly na parapet okna. Zašedlá záclona zakrývala výhled na zastávku, kam obvykle přijížděl městskou dopravou. Stála sama za oknem, zírala na mraky a rukama si objímala prochladlá ramena. V bytě bylo ticho, na stole připravené pečivo a lahev šampaňského. Podívala se na hodinky. Už tu měl být, pomyslela si a zase zvedla pohled do dáli, do mraků, do budoucnosti...
Proč nemají hodné holky štěstí na muže
Muži prý milují potvory a hodné holky ostrouhají mrkvičku. Je to naprogramovaný model anebo se to dá nějak změnit? Některá žena s mužem cvičí podle libosti a jiná, tolerantní, trpí i za ní, není to nespravedlivé? Možná je to zákonité, třeba to život zařídil záměrně, aby nebyl jednotvárný a nabízel víc možností.
Říká se, že se navzájem přitahují protivy a tak je asi přirozené, že potvora potká hodného mužského, který jí nebrání, když na něm zkouší svoje výchovné metody. Naopak hodná holka má spíš štěstí na temperamentního jedince, který má oproti ní tolik energie, že jí může rozdávat oběma. Ale ona nemá na to, aby ho zkrotila a tak si buď nechá všechno líbit a nebo raději zůstane sama. Obvykle se pak zamiluje stejně do podobného rošťáka a některá to vzdá. Asi je to tím, že hodné holky nejspíš přitahují podobní muži a pak se odehrávají i podobné scénáře lásky. Jenomže, co s tím? Je to dané nebo se to může nějak změnit? Příručky, co popisují, jak se chová potvora oproti hodné holce, předpokládají, že stav je možné obrátit, ovšem za předpokladu, že se hodná holka za potvoru promění.
Nevím, nevím, jestli je taková přeměna opravdu možná, protože myšlení hodných holek se nezmění ze dne na den a ani není možné nalajnovat život podle příruček. Navíc v lásce je třeba uplatnit šestý smysl víc než v kterékoli jiné činnosti. A možná na nás mají svoje fígle také muži, i když mě teď právě napadá, že jsem ještě nikdy neviděla podobnou příručku pro muže, například „Jak se stát pořádným prevítem“. Buď to nepotřebují a nebo na nás žádné fígle nezkoušejí, chovají se přirozeně, bez intrik a nesnaží se vůbec přikrášlit.
Pak by ovšem, holky, bylo namístě vzít si z toho příklad a chovat se také přirozeně, bez zábran, aby pochopili, že to naše ženské myšlení není vůbec složité, že jen máme pořád plnou hlavu toho, abychom byli právě pro ně nejlepší a ještě se snažíme zdokonalit. Když to pomůže věci, staneme se klidně potvorami, jenom aby na nás nepoznali, že jsme v jádru hodné holky. No né?
Návod, jak se jí nestat, by vám k ničemu nebyl a pokud byste ho chtěli, tak dělejte pravý opak toho, co je zde napsáno. Ale vy pochopíte, že budete raději „megera“.
Říká se, že se navzájem přitahují protivy a tak je asi přirozené, že potvora potká hodného mužského, který jí nebrání, když na něm zkouší svoje výchovné metody. Naopak hodná holka má spíš štěstí na temperamentního jedince, který má oproti ní tolik energie, že jí může rozdávat oběma. Ale ona nemá na to, aby ho zkrotila a tak si buď nechá všechno líbit a nebo raději zůstane sama. Obvykle se pak zamiluje stejně do podobného rošťáka a některá to vzdá. Asi je to tím, že hodné holky nejspíš přitahují podobní muži a pak se odehrávají i podobné scénáře lásky. Jenomže, co s tím? Je to dané nebo se to může nějak změnit? Příručky, co popisují, jak se chová potvora oproti hodné holce, předpokládají, že stav je možné obrátit, ovšem za předpokladu, že se hodná holka za potvoru promění.
Nevím, nevím, jestli je taková přeměna opravdu možná, protože myšlení hodných holek se nezmění ze dne na den a ani není možné nalajnovat život podle příruček. Navíc v lásce je třeba uplatnit šestý smysl víc než v kterékoli jiné činnosti. A možná na nás mají svoje fígle také muži, i když mě teď právě napadá, že jsem ještě nikdy neviděla podobnou příručku pro muže, například „Jak se stát pořádným prevítem“. Buď to nepotřebují a nebo na nás žádné fígle nezkoušejí, chovají se přirozeně, bez intrik a nesnaží se vůbec přikrášlit.
Pak by ovšem, holky, bylo namístě vzít si z toho příklad a chovat se také přirozeně, bez zábran, aby pochopili, že to naše ženské myšlení není vůbec složité, že jen máme pořád plnou hlavu toho, abychom byli právě pro ně nejlepší a ještě se snažíme zdokonalit. Když to pomůže věci, staneme se klidně potvorami, jenom aby na nás nepoznali, že jsme v jádru hodné holky. No né?
Jak se stát správnou megerou
Návod, jak se jí nestat, by vám k ničemu nebyl a pokud byste ho chtěli, tak dělejte pravý opak toho, co je zde napsáno. Ale vy pochopíte, že budete raději „megera“.
Sice nevím, kde se vzalo slovo megera, ale setkala jsem se s ním brzy. Pokaždé, když se ženské baví o pěkném mužském, následuje věta: „Ale má, chudák, takovou megeru.“ Časem jsem zjistila, že megeru má skoro každý pěkný chlap a chtěla přijít této zákonitosti na kloub.
Chlap, o kterého ženské zájem nemají, většinou megeru nemá. Buď je sám, protože mu každá utekla anebo má nějakou hodnou, o které ale stejně mezi vrstevníky sám říká, že je to megera. A tak se tomu asi nevyhne žádná manželka, jediný, kdo má šanci nebýt megerou je ženská single.
Chlap, o kterého ženské zájem nemají, většinou megeru nemá. Buď je sám, protože mu každá utekla anebo má nějakou hodnou, o které ale stejně mezi vrstevníky sám říká, že je to megera. A tak se tomu asi nevyhne žádná manželka, jediný, kdo má šanci nebýt megerou je ženská single.
Po tomto poznání jsem se rozhodla, že když už mám být megera, využiji situace a dokonale se na to připravím. Z postupné přípravy jsem sebrala několik poznatků, které předávám dál, abyste zbytečně neztrácely čas a mohly být megerami co nejdříve. Má to své výhody a ten váš vám bude vděčný. Za prvé o vás bude moci bez ostychu říkat, že jste megera a za druhé bude mít životní cíl změnit vás zase na normální ženskou. Oni vlastně tak trochu po megerách touží, proto si nás hledají.
S výchovou je třeba začít hned po svatbě, kdy ještě každá nevěsta vypadá skoro jako andílek. Železo je třeba kout, dokud je žhavé, uvádím několik praktických příkladů.
- V situaci, kdy se vám přihodí nehoda, třeba nabouráte blatník, sice musíte předstírat lítost, ale je třeba příčiny dokonale rozebrat. Postupně si při sypání popele na hlavu vzpomeneme na všechna příkoří za posledních deset let (chceme, aby nás litoval a ne aby se naštval), uznáme svou chybu, ale logickým vyústěním by mělo být, že kdyby s vámi více trénoval (couvání, parkování, popřípadě jiné), tak by se to nestalo. Tím nenápadně svalíte vinu na něj a on si to zapíše do povědomí.
- Podobně řešíme všechny další situace, neboť takových je mnoho, zpočátku ve vztahu kazíme, co se dá a nedokážeme to ovlivnit. Ale je třeba vždy definovat viníka!
- Manžel postupně přebere veškerou odpovědnost i za to, co nemohl ani zdálky ovlivnit a i nechápavý pochopí, že za všechno může ON. Tím mu automaticky vnukneme myšlenku, že bez NĚJ to doma nepůjde a postupně ho zasvětíme do všech domácích prací, převedeme na účet všechny platby, naučíme ho vařit, zasvětíme do tajů nakupování a když jsme opravdu šikovné, naučí se i kutit. Na tohle se dá použít finta: Už jsi viděl, jak soused umí ....
Jakmile se stanete megerou, budete mít čas na kadeřníka, kosmetiku, nehty a jiné podobné věci, zatímco on nebude mít čas vůbec na nic. Nesmíte však nikdy udělat chybu, jako já, když jsem z neznalosti vychovanému manželovi popustila oprať, aby se mi postupně utrhnul a neposlouchá!
Nebojte se toho, máte-li strach, že by vám utekl k jiné, je to zbytečné. Stejně by ho jen dostala jiná megera, oni jsou tyhle typy totiž nepoučitelní. Ti, co jsou sami, žádnou megeru nemají. Všimli jste si ale, jaké megery mají ti, co jsou ženatí nejdéle?
