Zobrazují se příspěvky se štítkemVelikonoce. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemVelikonoce. Zobrazit všechny příspěvky

Beránek nebo bábovka

Utřít: 3 vejce, 300 g cukru, 1 vanilkový cukr, poté přidat: 500 g polohrubé mouky, 1 prášek do pečiva, 1 skleničku oleje, 3 dl vlažného mléka. Vše smícháme a vlijeme do vymazané a vysypané formy. Pečeme 30 - 40 minut ve středně vyhřáté troubě. 

Velikonoční nádivka

Na Velikonoce nesmí chybět na stole jarní nádivka podle mojí babičky a další dobrůtky.
Na střední pekáč velikonoční nádivky použijte asi tuto dávku:
300 g libovějšího vepřového masa, 300 g uzeného, 5 housek, 5 vajec, 150 g másla, špetka muškátového květu, kopřivy nebo zelené bylinky, sůl.
Maso uvaříme doměkka. Nakrájíme housky a polijeme trochou vývaru. Přidáme nakrájené maso, nasekané zelené bylinky nebo kopřivy. Mimo ušleháme žloutky s máslem a solí a přidáme muškátový květ. Ušlehanou směs vmícháme do nakrájených housek s masem. Nakonec přidáme ušlehaný sníh. Pekáč vložíme do trouby a pečeme do zlatova (30 - 40 minut).
Tip: Kdo šetří kilojouly, zkuste místo másla dát pomazánkové máslo nebo přidat trochu tvarohu. Kdo nemá bylinky a kopřivy, může přidat zmrazenou zeleninu, nádivka je hezky barevná.


Velikonoční obličejíček

Už to brzy bude dvacet let, ale pořád na to vzpomínám na Velikonoce prožívané mimo Prahu. Moje
dcera bývala jako malá často nemocná a tak jsme si sehnali pronájem chaty mimo Prahu. Vypadala trochu jako trafika, ale byla na poměrně klidném místě, měla pěkný pozemek a my tam byli relativně šťastní, i když jsme tam zažívali různé příhody.
A jak jsme tak byli ten první rok natěšení, že konečně vyrazíme z města do přírody, sbalili jsme svetry a nějaké peřiny a jeli hnedka koncem března, ještě skoro mrzlo. Chata byla vytopená brzo, i když venku se moc běhat nedalo, ale to nám nevadilo, u kamen je dobře všude. Shodou okolností byly zrovna Velikonoce a tak jsme se tam my, dvě holky, zabavily malováním vajíček. Dceři bylo asi devět a na jedno vejce namalovala fixou pár teček a křivých čar.
„Co to je?“ ptali jsme se, když nám svoje dílo rozjásaně ukazovala. Nějak jsme to nepoznali...
„To je přece velikonoční obličejíček!“ hbitě odpověděla a tak jsme ho pak ozdobili mašlí a našli mu čestné místo, kde pak přežil dalších devět let, jenom o Velikonocích tvořil součást výzdoby březových větví. Mít březové větve byla tradice, která přetrvala dodnes, jenom obličejíček už na nich nevisí. Skončil dávno kdesi ve smetí, když jsme chatu opustili, ale zůstal v naší paměti. Každý rok si na to vzpomeneme, chvíle štěstí totiž často vypadají nenápadně, ale uvědomíme si to až mnohem později.
Přeji vám, ať máte ty své velikonoční obličejíčky hodně veselé, ať si prožijete o letošních svátcích chvilku štěstí nebo mějte zážitek, na který budete rádi léta vzpomínat.

Karbanátky žluté jako kuřátka


Nedávno mě kroky zavály do jednoho bistra pro vegetariány, kde se dá ochutnat všechno za jednotnou cenu. Ochutnávala jsem, ochutnávala a od té doby nemyslela na nic jiného. Takový podivný karbanátek, celý dožluta, chutnal tak zvláštně, až jsem se příště zeptala, co to vůbec je. Bylo to obyčejné tofu. A tak se dnešní oběd stal tak trochu experimentem.
Tofu karbanátky jsem připravila z namočeného rohlíku v mléce, nastrouhala přírodní tofu, přidala sůl, vejce, jakousi řeckou směs koření, kde byly různé nasušené bylinky, stroužek česneku a ještě kousíček nastrouhaného syrového celeru pro močové cesty a pořádně vše promíchala. Chtělo to maličko zahustit, takže se hodila strouhanka a ještě tam přišla kurkuma. To je indické koření, druh kari, které má mít blahodárné účinky na trávení a pokrmy krásně obarví nažluto.
Já kari moc nemusím, ale kurkuma mi chutná. Směs jsem nechala chvíli odležet a poté osmažila obalené ještě ve strouhance jako obyčejné karbanátky. Koření jsem zvolila jen instinktivně, ale možná by se stejně dobře uplatnila klasická majoránka s česnekem. Cibuli, kterou radily recepty na internetu, jsem nedala záměrně, protože nebyla ani v karbanátcích z bistra, zato jsem pro pestrost barev nakrájela trochu listového špenátu.
Jako přílohu jsem protentokrát zvolila bramborovou kaši s jablíčkem, která se udělá jako obyčejná kaše, ale do brambor se přidá jedno jablko nakrájené jako brambory. Osolené, uvařené doměkka jsem pak slila a pomocí mléka a ručního šlehače udělala pyré. Kaše s jablíčkem je o něco žlutější a na pohled vypadá trochu jako skleněná. Čím víc jablek, tím je více skleněná, ale já vařila jen pro sebe, tak byl poměr asi 2 díly brambor na 1 díl jablka. Ze všeho nakonec vyšlo takové krásně jarní žluté jídlo, tak žluťoučké, jako velikonoční kuřátka.

Nádivka s medvědím česnekem


Letošní Velikonoce jsou ve znamení experimentů v kuchyni. Našla jsem totiž starou remosku a to bylo stejné, jako bych našla poklad, protože u trouby se mi porouchal termostat...
Kdo někdy dodržoval dietní režim, tak mi dá jistě za pravdu, že svátky jako Velikonoce jsou doslova zabiják. Na beránka a mazanec je lepší rovnou zapomenout, ale kousek masa přece neuškodí? A nádivka, to jsou přece bílkoviny? No jo, jenomže samé máslo a spousta živočišných tuků. Nezbývá než vymyslet nějakou dietnější verzi, protože rodina taky musí něco jíst.
S nádivkou už experimentuji delší dobu, protože jí mám ráda, ale vařím pro dva, tak jí dělám jenom trochu, tak akorát do remosky. Do té správné podle mojí babičky patří kus másla, vejce, housky, dva druhy masa, zelené bylinky a sůl. Také muškátový květ. Ale já bych chtěla nějakou tu kalorii ušetřit, tak jsem zakoupila kousek libového uzeného bůčku, kousek vepřového plecka, měkký tvaroh, vejce a housky. V lednici mi zbylo ještě pár lístků medvědího česneku a tak jsem do toho šla.
Maso se uvařilo v papiňáku a pak jsem ho nakrájela na kousky. Na remosku stačí asi 600 g. Na pokrájené maso jsem ještě nakrájela tři housky a trochu pokapala vývarem. Do misky našlehala tvaroh se žloutky a solí, v další misce z bílků vyšlehala sníh a pak vše smíchala v remosce ještě s nasekaným medvědím česnekem.
Medvědí česnek nabízeli v nedaleké zelenině a pár lístků vyšlo sice draho, ale už jsme z něj měli pomazánku, nyní přišel do nádivky a ještě mi zbyl. Mámě chutná, tak nebylo co řešit. Navíc prý je antiseptický a já se pořád peru s kašlem. Kdoví, co zabere?
Když bylo v remosce vše smícháno, vzala jsem pár porcí špenátu a zahrabala pod povrch. Během pečení se z nádivky vypařovala zelená voda, ale nakonec se zvolna krásně všechno propeklo a já neodolala.
Kolik že to máme energie?
300 g uzený bůček 7410 kJ
300 g vepřová plec 3024 kJ
3 ks vejce 1000 kJ
3 ks rohlík 1260 kJ
250 g tvaroh 1150 kJ
medvědí česnek --
špenát 250 kJ
celkem: 14094 kJ
1/5 2820 kJ
Ačkoli je to dietnější verze, je to taková bomba. A kolik energie mají všechny velikonoční lahůdky dohromady!?

Velikonoční beránek


K Velikonocům neodmyslitelně patří beránek. I když prý letos mnozí budou šetřit na spotřebě vajec, věřím, že beránek ozdobí sváteční stůl.
Je to symbol, který byl velmi rozšířený již v předkřesťanské tradici v celé středomořské civilizaci. V hebrejské tradici ovce symbolizovaly Izraelitu jako člena "Božího stáda", i židovský Bůh je označován za pastýře, který bere své ovce do náručí. V křesťanské církvi se beránek stal symbolem Božího Beránka, Krista a znázorňuje se s praporem vítězství. Spojuje se i s původně židovskou tradicí svátků Paschy, kdy se beránek zabíjel, na památku vyvedení Izraele z egyptského otroctví.
A tak se pro připomenutí tradic beránek peče a následně se obětuje aspoň ve formě pečené. Je to o mnoho příjemnější, než zabíjet nevinná zvířátka. Ovšem abychom mohli tu dobrotu obětovat, musíme se trochu obětovat my a dát se s láskou do pečení. Pokud jsme ovšem už nezlenivěli úplně a rovnou nezajdeme do obchoďáku. Pro ty letošní Velikonoce jsem vybrala beránka, kde je menší spotřeba vajec i tuku, je chutný, nadýchaný a jemný. Dávka by měla stačit na dva beránky, většího a menšího. Jinak je to výborná bábovka ze šlehačky.
Smíchají se tyto suroviny: 200 g polohrubé mouky, 200 g hladké mouky, 1 šlehačka, 1 vanilkový cukr, 150 g cukru a prášek do pečiva. Mohou se přidat i rozinky nebo prášek zaměnit za perníkový, pak to krásně voní. Vše se smíchá a nalije do vymazané a vysypané formy. Peču postaru, tak vymazávám, ale u moderních forem se možná ani nemusí, nevím. Pozvolna se upeče asi 40 minut a pro jistotu se vyzkouší špejlí. Pak už se vyklopí z formy a nechá vychladnout. Pomocí párátek se ze sušených rozinek udělají očka. Aby byl bílý, tak se pocukruje a dostane barevnou mašličku. Pak už vydrží, dokud ho neobětujete.
Přeji opravdu veselé Velikonoce.

Velikonoční nádivka

NádivkaKdyž se přiblíží Velikonoce, nesmí chybět jarní nádivka podle mojí babičky.

Na střední pekáč použijte asi tuto dávku: 300 g libovějšího vepřového masa, 300 g uzeného, 5 housek, 5 vajec, 150 g másla, špetka muškátového květu, kopřivy nebo zelené bylinky, sůl.

Maso uvaříme doměkka. Nakrájíme housky a polijeme trochou vývaru. Přidáme nakrájené maso, nasekané zelené bylinky nebo kopřivy. Mimo ušleháme žloutky s máslem a solí a přidáme muškátový květ. Ušlehanou směs vmícháme do nakrájených housek s masem. Nakonec přidáme ušlehaný sníh. Pekáč vložíme do trouby a pečeme do zlatova (30 - 40 minut).

Tip: Kdo šetří kilojouly, zkuste místo másla dát pomazánkové máslo nebo přidat trochu tvarohu. Kdo nemá bylinky a kopřivy, může přidat zmrazenou zeleninu, nádivka je hezky barevná.

Prohledat tento blog

Archiv blogu