U nás doma se vždy jedlo, co bylo na stole a máma miluje teplou vánočku s mlékem. Vánoce bez vánočky by bývaly nemyslitelné. Pokaždé, když po pečení ukrojila teplou špičku, vybídla mne, abych si dala. Jako malá jsem neodmlouvala, ale později jsem přišla na to, že taková kombinace není pro mě. Každý má jiné chutě, jiné trávení, já kynuté těsto nemusím. Jako malá jsem se ho najedla až až.
Letos jsem celkově cukroví nějak ošidila, musím šetřit cukrem a také máme pozvání, kdo by to všechno u nás jedl? Snažíme se jíst aspoň trochu zdravěji, v oblíbeném cukroví jsem vyměnila za cukr fruktózu a je to dobré. Není to tak sladké, manžel to nejspíš ani nepozná, jenomže mně čekání na Ježíška už letos připadá dlouhé, nakonec jsem neodolala a rozhodla se zahřešit. Našla jsem si recept na nekynutou tvarohovou štolu.
Štoly se pečou v Německu, existuje mnoho receptů, zpravidla jsou výrazně voňavé, obsahují kandované ovoce, mandle, dělají se s marcipánem, jsou poměrně sladké, s vrstvou cukru, který vypadá, jako by byla štola zasněžená. Ty výrazné chutě nemám ráda, našla jsem si tedy recept jednoduchý a protože jsem ho špatně přečetla, nedodržela jsem ani postup.
Moje první štola je poněkud počeštěná, ale kdyby to nestálo za to, tak sem recept ani nepíši. Celé mi to trvalo asi dvě a půl hodiny, z toho půl hodinky těsto odpočívalo, zhruba hodina pečení, zbývající čas je vážení, sypání, smíchání a propracování. Hezky pomalu ve velké míse, dohladka.
Správně jsem měla našlehat cukr se žloutky, přidat ostatní ingredience a zadělat, mně se to nějak vymklo z rukou, sesypala jsem to všechno a pak se tím prohrabala rukou do konečné fáze, kdy se těsto vyklopilo na vál, udělal se z něho plát a přeložil se do tvaru štoly – tj. zhruba ve dvou třetinách A ingredience? 250 g tučného měkkého tvarohu, 250 g másla, 2 vejce, špetka soli, 500 g hladké mouky, 325 g cukru, 1 prášek do pečiva, nastrouhaná kůra z jednoho citrónu (krásně voní), 2 lžíce rumu, 150 g rozinek a 150 g vlašských ořechů, část namletých a část nahrubo polámaných.
Jak je výše uvedeno, těsto si muselo odpočinout a pak jsem ho dala přeložené do trouby na pečící papír. Během pečení jsem kontrolovala a potírala rozpuštěným máslem. Trouba mi trochu připaluje, pekla jsem necelou hodinu nejprve na 150, pak chvíli na víc a pak jsem zase zmírnila, ale tohle je individuální. Pečení by mělo být pozvolné, ne prudké. Upečené se nakonec hojně posype moučkovým cukrem.
Z části těsta jsem jen tak na zkoušku udělala na menší plech pár bonbónů, mám totiž ráda takové ty malé marcipánové štoličky, chtěla jsem vyzkoušet, za jak dlouho se to asi upeče.
Obojí – štola i bonbóny mi vyběhly, stihla jsem to připéci tak akorát a obojí mi udělalo radost. Jasně, že jsem neodolala a hned ochutnala, což mne donutilo jít se podělit o zkušenost a udělat si k tomu foto. A to bylo pro mou štolu osudné, byla totiž delší než novorozenec a jak jsem ji přenášela na utěrce do druhého pokoje, tak se mi zhruba v půli zlomila. Proto je na fotce jenom část, ta druhá odpočívá v utěrce, aby neoschla a nepřišla zbytečně vniveč.
Pokud se vám nechce zadělávat a pochutnat si na další kalorické bombě, popíšu vám aspoň libé pocity při konzumaci: štola je napěchovaná malými žlutými rozinkami, které jsou krásně šťavnaté, nastrouhané ořechy ji učinily místy tmavší, zato lahodné a ořechy sekané, které ráčily vystoupat anebo klesnout do mírně připečené vrstvy, jsou pikantně křupavé a karamelové.
