Zobrazují se příspěvky se štítkemNápoje. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemNápoje. Zobrazit všechny příspěvky

Bezinkový sirup nebo likér

Léto kvapem běží a letošní sucho úrodě moc neprospívá. Ani se nenadějeme a bude zralý černý bez. Proto přidává recept na výborný sirup, který se na zimu hodí.

Já vím, zavařovat se nikomu nechce. V dnešní době koupíme všelijaké sirupy, šťávy, džusy, limonády. Jenomže doma je doma, zpracování je zajisté šetrnější, přesně víte, co se s nápojem dělo a taky do výsledku můžete vložit svojí pozitivní energii a lásku.

Když si koupím anonymní krabici s džusem, nejen, že nevím, kolik éček tam kdo dal, ale ani jak se u toho tvářil, či zda nemyslel zrovna na něco negativního. Zatímco u domácí šťávičky strávím pěkný den a pak si na ní pochutnávám ještě kdovíjak dlouho. Pevně věřím, že je v ní pak více Céčka, než éček, i když jistá si tím, samozřejmě, nejsem. Jisté je jen to, že nápoj s bezinkovým sirupem i štamprlička chutnají výborně a neurazí ani návštěvu. Chcete-li to vyzkoušet, můžete se realizovat se mnou.

Budete potřebovat zavařovací hrnec na šťávu nebo odšťavňovač. Já používám hrnec, šťávu získám teplou cestou. To je sice k vitamínům méně šetrné, ale i tak, myslím, zbydou. V odšťavňovači by byla šťáva získána za syrova, avšak její konzistence bude hustší a možná by to chtělo přecedit. Pro získání základu se dají použít obě cesty.

Celé plody i se šťopkou dám do hrnce, zatopím pod kotlíkem a kuličky odpařím. V horní vrstvě zbyde odpad, v mezivrstvě šťáva, kterou zcedím. Ve stejném hrnci zavařuji také sklenice, a tak se investice do hrnce vyplatí. Šťávu nechám pořádně vykapat, nejlépe do druhého dne, kdy ji stočím a přeliji pomocí měřidla (například půllitru) do jiné nádoby. Pak začínám přidávat ingredience na ochucení.

Takže i vy pečlivě odměřujte, ať víte, kolik čeho přidat, a taky hlídejte, aby vám šťáva z hrnce nevytekla, až přidáte cukr. Poměr cukru je 1,7 kg na 1 litr šťávy. Cukr se rozpustí a šťávu necháme přejít varem, když se do ní ještě přidá na ochucení na 1 litr přibližně 1,5 g kyseliny citrónové. Raději méně, přidat se dá, ale ubírá se těžko. Pomocí kyseliny šťáva dostane tu správnou chuť a zároveň se konzervuje.

Při bublání se na povrchu tvoří pěna, vařte raději pozvolna a opravdu nechte jenom přejít varem. Případné nečistoty odstraňte. Pak se šťáva nechá vystydnout a naplní se do vhodných skleněných nádob.

Sama mám zkušenost, že hotový sirup před varem ještě trochu naředím, aby nebyl příliš hustý. Chci-li přidat trochu lihoviny a udělat si sladké likérové lepidlo, tak oddělím část šťávy a přiliji vodu a pak trochu vodky, rumu nebo slivovice. Ne moc, ale samozřejmě nechám na vás, podle chuti. Alkohol rovněž konzervuje a takový likér je výborným lékem při nachlazení. Černý bez je bezva bylinka, čistí tělo a pomáhá. Troška alkoholu podle čínské medicíny zahřívá, takže všeho s mírou a pro svoje zdraví uděláte z mála moc.

Na závěr jednu malou radu od mojí babičky: do každé lahve se sirupem nalijte navrch lžičku lihoviny proti plísni. Nevím, jestli to má vážně tyto účinky, ale mě šťáva neplesniví.

Co to asi je?

Uhodnete, co je na obrázku?  
a) pivo
b) limonáda
c) kvas


Kdo uhodl za c), má pravdu. 

Na pohled ne úplně vábná PETka obsahuje osvěžující tekutinu hezké jantarové barvy. Ze všeho, co jsem dosud ochutnala, nejvíc připomíná jablečný mošt nebo kombuchu. A protože jsem důsledná, otevřela jsem wikipedii a zjistila, že je to nápoj veskrze příznivý hlavně pro dietářky, tak předávám poznatky touto cestou dál a děkuji za dobrý tip.

Citace z https://cs.wikipedia.org/wiki/Kvas
  • Kvas je fermentovaný, pěnivý mírně alkoholický nápoj s výraznou přírodní chutí a aroma žitného chleba, neobsahuje syntetické látky určené k aromatizaci ani barviva. Technologie zpracovaní obilí vyvinutá již na počátku 20. století umožňuje zachovat vitaminy E a B, minerály a další biologicky aktivní látky.
  • Kvas je možné pít nejen k uhašení žízně, ale může být použit k detoxikaci organismu[zdroj?]. Jeho účinek na organismus je obdobný jako u kefíru. Reguluje činnost zažívacího traktu a zabraňuje množení škodlivých bakterií[zdroj?]. Má tonizující účinek a příznivě ovlivňuje srdce[zdroj?]. Má pozitivní vliv při boji s obezitou, dnou, revmatismem, arteriosklerózou, kožními nemocemi, furunkulózou, narušením střevní flóry (např. při léčbě antibiotiky), chorobách jater a ledvin[zdroj?].
  • Před užitím se doporučuje chladit nápoj pod +15 °C.
  • Kvas obsahuje vodu, cukr, žitno-ječmenný slad, oxid uhličitý, kyselinu mléčnou, citronovou, askorbovou (vitamín C), vápník, hořčík, vitamíny B1, B2, B6, B12, E.
  • Průměrné výživové hodnoty na 100 ml jsou: Tuky – 0g, sacharidy – 8,3g, bílkoviny – 0,1g, energetická hodnota 34 kcal (142 kJ) 
Na závěr malé doporučení - všeho pomálu, možná by větší množství nemuselo být zas až tak neškodné.

Sirup z jeřabin

Jak jsem slíbila, tak činím a píšu, jak jsem vyzkoušela sirup z jeřabin. Ke konečnému výsledku jsem došla po několika dnech, ale to je na delší povídání.  
Minulý víkend nám měnili okna. Už to bylo potřeba, hráli si s tím celou sobotu, ale výsledek stál za to. I když na lodžii i v obýváku zůstalo mnoho stop po stavební četě, zbyla mi lehká euforie z toho, že už to mám za sebou. A tak jsem samou radostí vyrazila před dům na jeřabiny.
Zprvu jsem měla pochybnosti, zda jsou jeřabiny před naším domem ty správné, ale pak jsem ochutnala, ohledala lístky podle nalezeného článku na internetu a vyhodnotila to, že ano. Naplnila jsem igelitku oranžovými kuličkami a omyté nasypala do odpařovacího hrnce na šťávu.
Hrnec jsem naplnila vodou a pak nechala jeřabiny několik hodin zapařovat a odkapávat. Druhý den jsem zkontrolovala výsledek, nebyla to velká sláva, snažila jsem se ještě něco vymačkat a přidala i trochu vody, nakonec jsem všechno slila do hrnce a rozpustila v tom cukr (asi 700 g). Šťáva se mi na chuť zdála akorát, na první ochutnání byla maličko cítit trpkost jeřabin, ale to je právě jejich specifická chuť. Rozhodla jsem se nechat to tak a nepřidávat kyselinu citrónovou, ale podle chuti by to třeba mohlo být. Výsledkem je cca 1,5 l sirupu, který doplním do džbánu vodou a plátky citrónu a mohu podávat limonádu.
Jeřabiny obsahují velké množství vitamínu C, kyselinu jablečnou, flavonoidy, železo, vápník a jód. Jsou prý nápomocné při poruchách činnosti štítné žlázy, při potížích s krevním tlakem. Tlumí také horečku, střevní a revmatické potíže. Díky obsahu látek podobných ženským hormonům se využívají při menstruačních a klimakterických potížích. Proto mi pár kapek sirupu do limonády připadá být úžasným lékem na zimu.
Pro pochybující: Četla jsem, že jeřabiny mohou být jedovaté, ale na internetu píší, že se jedná pouze o otravy ze syrových jeřabin a jsou lehké. Po převaření prý žádná otrava nehrozí.

Cukr, tráva = limonáda

Léto je čas dovolené, dobré nálady, výletů do přírody, slunění a žízně. Při výdeji energie vyprahne a
je třeba ji něčím uhasit. Tak jsem letos začala experimentovat s výrobou sirupů.

Zatím jsem úplně na začátku. Nápad se zrodil při listování časopisem a zjištění prospěšnosti jitrocele. Moje kolegyně se totiž rozhodly naložit sirup z mladých smrkových větviček, prý výborný na kašel a tak jsem začala pátrat po něčem dosažitelnějším.
Jitrocel se totiž válí skoro všude, jen ho utrhnout a tak jsem si hrstku lístků natrhala a omyla. Do skleněné lahve na okurky jsem nasypala vrstvu nakrájeného jitrocele a prosypala cukrem. Takto jsem pokračovala až po okraj sklenice, zakryla víčkem a nechala pár dnů odležet. Samozřejmě jsem to zvědavě okukovala a ochutnávala. Po pár dnech jsem to zcedila přes sítko a vymačkala. Na světě byly asi dvě deci chutného jitrocelového sirupu.
Rozhodla jsem se jít dál a natrhat si k jitrocelu pampelišky. Po první zkušenosti se mi zdálo, že by to chtělo ochutit citrónem, příště jsem tedy naložila s lístky i kolečka citrónu a pomeranče. Procukrované jsem dala asi týden na sluníčko a chodila kontrolovat. Pak jsem zase slila přes sítko a vymačkala zbytky. Vznikl další chutný sirup. Do třetice zkouším mátový s kolečky citrónu. Už po prvním dnu to vypadá, že chuť bude velmi zajímavá do letních drinků. Stejným způsobem se chystám vyrobit meduňkový, který bude bezvadný na nervy. Toho si k podzimu připravím raději víc.
Pití bylinkových čajů se osvědčilo našim prapředkům a prospěšné účinky využíváme i my. Jenomže tato forma nechutná úplně všem a navíc se specifická chuť čaje po nějaké době omrzí. Sirupy jsou chutnější a i když je v nich cukr, dají se naředit vodou a vznikne výborná limonáda bez konzervantů se zajímavou chutí.

Čajový dýchánek

Chřipka hrozí v každém ročním období a tak je vhodné posilovat imunitu. Příjemný způsob je posezení a čaje, s bylinkovým čajem nemůžete zkazit vůbec nic. Ale který si vybrat?
Černý rybíz působí močopudně, potopudně a proti průjmu. Nálev se využívá při nemocech močových cest, z nachlazení, černém kašli u dětí a proti průjmům. Má i protirevmatické účinky.
Jitrocel kopinatý je velmi chutná bylinka v lidovém léčitelství oblíbená jako prostředek usnadňující odkašlávání při chronických zánětech průdušek, astmatu a dalších chorobách dýchacích cest, může se užít i při trávicích poruchách spojených se zácpou. Stačí nechat lžíci asi 5 minut vylouhovat a pak je nejlepší oslazený medem. V podobě sirupu ho milují i děti.
Lípa se využívá při nemocech z nachlazení, neboť podporuje pocení, rozpouští hleny a snižuje dráždivost ke kašli. Výhodné je zkombinovat ji s černým bezem. Má slabé protizánětlivé a močopudné účinky, uvolňuje křeče a podporuje chuť k jídlu. Má lahodnou chuť i vůni; doporučuje se rovněž sladit medem.
Jahodník má svíravý a slabě protizánětlivý účinek, který se hodí při léčbě střevních katarů spojených s průjmy a při chorobách ledvin a močových cest. K přípravě chutné náhražky pravého čaje se používají listy, často ve směsi s listy maliníku. Na jeden šálek postačí jedna polévková lžíce.
Mateřídouška nádherně voní a je to účinný prostředek proti kašli. Dobře rozpouští hleny, desinfikuje trávicí trakt, působí proti nadýmání a využívá se i proti parazitům. Třísloviny obsažené v čaji mírní průjem. Posezení u mateřídoušky vás příjemně naladí, protože má i uklidňující účinky.

Pro milovníky kávy


V dobách mého dětství byl jedinou pravou kávou v Čechách „turek“. U nás doma si ho dospělí vařili několikrát denně a všichni u něj vychutnávali svoje oblíbené cigárko. To už patřilo ke každodením rituálům, který jsem jim, jako dítě, záviděla a proto mi občas za odměnu dopřáli taky kafíčko.

Až později, na střední škole, jsem poznala, že existují i jiné kávy. Navíc byla káva povýšena na opravdový nápoj a ne cosi, co vypadalo spíš na čarodějný lektvar, u něhož se páchaly neřesti (tím myslím kouření). Ačkoli ještě nebyly na krabičkách samolepky s varováním ministra zdravotnictví, cigáro už mezi nepravosti patřilo.
Spolu s poznáním jsem se pak naučila vařit pořádnou kávu. Třeba tu, co chtěli Italové, jejich oblíbené piccolo, které musí pokrýt jen dno šálku a hlavně se musí hodně osladit. Pro povzbuzení je skvělé! Stejně jako espreso, kde je jen o něco víc vody. Síla kávy je obvykle 7 g na porci, kdo chce silnější, dá si 10 g a smrťák je ze 14 g. Je to už pořádná pecka a jeden smrťák pro dostatek energie obvykle stačí.
Instantní kávu zrovna nemusím. Zalití nějakého prášku nebo granulek vodou mi nepřináší to pravé potěšení. Chybí mi příprava s náležitou dávkou lásky, rituál, kdy se káva připravuje a těšení na výsledek. Jedinou výjimkou, kdy mi instantní káva nevadí, je nápoj, který mne naučil kolega a okoukal ho na Krétě. Instantní káva se našlehá speciální metličkou (prodává se asi za 20 kč) s trochou vody a vznikne hustá pěna. Teprve pak se dolije studenou vodou a přidá se led. Je to lahoda, hlavně v létě u vody. Ledová káva je vůbec oblíbená a nemyslím tím jenom kávu se zmrzlinou, co se dá připravit kdykoli a potěší každého (kombinaci horké kávy se studenou zmrzlinou). I restaurace mají na ledovou kávu svoje speciální recepty. Jeden jsem kdysi okoukala a zatím je naprosto bez konkurence, ačkoli jsem už ochutnala leccos. Abych však nepsala naplano, prozradím tajemství i vám a vyzkoušejte sami.

Ledová káva
Do šejkru se vloží kostky ledu. Čím víc, tím líp. Podle chuti se přidá cukr (nebo ne), trochu mléka a nakonec se nalije právě připravený šálek horké kávy (může být espreso nebo silnější překapávaná káva, lze i z instantní, ale to jsem nezkoušela). Šejkr se přiklopí a začne se s ním silně kvedlat nahoru a dolů (chce to trochu grifu barmana). A pak se káva přelije do vysoké sklenice a podává se s brčkem.

Je libo drink?


K létu patří sluníčko, pláže, procházky. A taky pořádná žízeň. Sklenice ozdobená ledem a vychlazeným barevným ovocem přijde vhod.
Pití patří k našemu životu skoro jako dech. Děláme to automaticky a není o tom třeba přemýšlet. Účel splní obyčejná voda. Ale proč si z pouhé potřeby neudělat sváteční chvilku, která nám může připomenout příjemné zážitky?
Ráda vzpomínám na chvíle, které jsme strávily s kamarádkou ve Španělsku na pláži. Přes den jsme se hřály v horkém písku a bály se do moře, kde se přemnožily medúzy, ale večer už byl písek krásně chladný a na něm stál bar, v něm barman a s ním jen my dvě. Každý den jsme utratily hříšnou částku za večerní drink. Zatímco na jídle jsme škudlily, večerní zážitek před západem slunce byl tak úžasný, že jsme si ho pravidelně dopřály. Jeden koktejl a pak džbánek sangrie.
Když sedávám sama, někdy si na letní pláž ve Španělsku vzpomenu a hned dostanu chuť na dobré barevné pitíčko. A tak jsem si začala vymýšlet všelijaké drinky, které připomínají svěží letní dny a taky krásně zaženou žízeň. Na alkohol moc nejsem, ale občas si tam něco přiliju a zkouším čarovat podle vlastní fantazie.
Do vyšší sklenice vmíchám postupně trochu ananasového a kokosového džusu a pomalu po skle přidám půl deci modrého Curacao. Může se zaměnit za pepermintku. S ledem a barevným brčkem mi nejvíc připomíná slunnou pláž.
Chci-li se osvěžit, vymačkám do džbánu šťávu z limetky a citrónu, trochu přisladím, přidám mátu, led a zaliji studenou vodou. Dá se pít po celý den.
Nakrájím různé druhy ovoce nebo smíchám kompot i se šťávou. Ovoce se musí přisladit a může se přidat trochu ostřejšího alkoholu. Zaliji červeným vínem a nechám pořádně vychladit. Nakonec se ještě přidá trochu sifónu, ale kdo má víno rád, tak nemusí. Zdobí se plátkem pomeranče.
A když není po ruce nic z toho, co je uvedeno výše, tak se udělá silný čaj, který se může přisladit sirupem. Ovocný stačí neslazený. Čaj se zředí vodou a může se třeba přidat led. Čaj má tu výhodu, že se dá pít při každé teplotě a hodí se i na cesty. I horký je potravinou ochlazující, takže náš organismus lépe snáší horké letní dny. Chcete-li, aby vás čaj ohřál, přidejte do něj třeba trochu skořice.

Prohledat tento blog

Archiv blogu