Letní saláty

 

V létě nemáme chuť na těžká jídla a už vůbec ne před spaním, tak se výborně hodí dát si salát. A kdo nemá fantazii, může vyzkoušet těchto pár tipů.

Šopský – to asi bude notoricky známé. Nakrájet rajčata, okurky, papriky, cibuli (může být jarní, bílá nebo červená), osolit, zakápnout olejem, nechat chvíli odležet a pak posypat balkánským sýrem. Nic složitého.

Stejný základ můžeme použít i pro salát s tuňákem, kdy namísto oleje a sýra přidáme navrch trochu hořčice, konzervu tuňáka bez oleje a hodí se i 2 uvařená vejce. Pokud máte konzervovaný hrášek, můžete přidat.

Nedávno jsem vyzkoušela nastrouhat syrovou červenou řepu najemno, přidala bílý jogurt a nivu. Kdo ji nemá rád, dala by se nahradit slaným sýrem. Bylo to jednoduché a výborné i jako příloha ke grilovanému masíčku.

Úplně jednoduchý je salát se sýrem Cottage. Když nevím, co k večeři, nakrájím rajčata, okurku a nasypu navrch Cottage. K tomu křehký chleba a už si pochutnávám.

V jedné pizzerii jsem okoukala výborný melounový salát. Byl ze zeleného a žlutého melounu nakrájeného na kousky, dále s kousky okurky a červené cibule. Jako dresink byla použita majonéza s nastrouhanou nivou, ale pro dietářky by stačil bílý jogurt s nějakým chuťově výraznějším sýrem. Byla to opravdu lahoda.

Někdy si připravuji teplý salát, to si dám upéci různou zeleninu pokrájenou na kousky, třeba cibuli, kousky zelí nebo cukety, mrkev, kousky celeru, řepy, když je, tak i dýni a nechám osolené tak půl hodinky péci. Mezitím si v míse připravím dresink z olivového oleje, hořčice, lžičky medu a pořádně ho promíchám. Upečenou zeleninu v něm obalím a přidám na lístky hlávkového salátu předem připravené na talíři.

Zelný salát – hlávkové zelí se nakrájí na proužky jako na dušení, dá se do mísy, přistrouhá se mrkev, jablko, přidá 1 červená cibule, osolí, trochu kmínu a lžíce olivového oleje. Nakonec se zalije trochou sladkokyselé vody. Při promíchávání zeleniny s olejem pustí ze zelí šťáva, takže ta voda je jenom na ochucení. Je vhodné napěchovat si ho do skleničky a dát do ledničky. Výborný jako příloha ke každému jídlu.

A ještě jeden přílohový celerový salát, který se dá použít k masu, nebo konzumovat jenom tak. Celer se uvaří, nastrouhá nahrubo, k tomu se nastrouhá najemno jablko, přidá se trochu soli, asi lžíce nastrouhaných vlašských ořechů a zamíchá se s jogurtem. Podle chuti jenom trochu opepřit.

Všechny se hodí i k letnímu grilování.

 

Salát s tuňákem

 

Natrháme listy hlávkového salátu, poklademe kousky rajčat, okurek, avokáda, přidáme polníček, tuňáka, hořčici a posypeme cibulkovou natí.

Jednoduchý salát obsahuje 930 kJ.

Pro zvýšení energie je výbornou kombinací k tuňáku přidat 2 vařená vejce, pak je energetická hodnota 1350 kJ. Podle chuti lze přisolit, kdo hubne, měl by solí šetřit.

Bramborový salát jednoduše

1 kg brambor uvařit doměkka, cibuli, nakládané okurky podle chuti, lák z okurek, olej, sůl, pepř

Brambory se nakrájí na plátky, přidá se najemno nakrájená cibule, nadrobno nakrájené okurky, koření, přidá trochu láku z okurek pro dochucení a olej, nejraději olivový. Vše se smíchá a nechá uležet. Salát je jednoduchý a chutný, recept je podle německé kuchyně.

Salát může mít i jinou podobu, namísto nakládaných se přidají čerstvé salátové okurky, půl konzervy fazolí a namísto oleje majonéza.

Výborný je i se sušenými rajčaty, kdy se do jednoduchého salátu přidá pár pokrájených naložených sušených rajčat a salát má zase úplně jinou chuť. Stačí trochu fantazie a pořád je co vařit.

Šopský salát a jeho obměny

Připravit šopský salát není věda, ale je třeba to dělat s láskou. Každý neumí vystihnout tu správnou chuť a u tohoto salátu je důležitá i jeho příprava dopředu.

Nejprve je třeba pokrájet různé druhy zeleniny v přibližně stejném poměru, akorát cibule není třeba tolik. Bez cibule to ale není ono. Nakrájíme okurky, papriky, rajčata, cibuli, nejlépe jarní zelenou i s natí, dodá salátu opravdu výbornou chuť. Zakápneme olivovým olejem, osolíme a přidáme pepř. A pak je dobré dát na chvíli do lednice rozležet a vychladit. Nakonec posypeme nakrájeným nebo rozdrobeným balkánským sýrem, který mu dodá tu typickou chuť.

Přidáme-li olivy, pak budeme mít salát řecký.

Podobně jako šopský salát jde připravit i jeho obměny, kdy se přidají další druhy zeleniny, například lístky salátu a sýr se zamění za jiný druh, například najemno nastrouhanou nivu, brynzu nebo i osolený tvaroh nebo cottage.

Tomatový salát

Nakrájí se rajčata, cibulka, nejlépe jarní, přidá se sůl, pepř, lžička cukru a majonéza. Vše se zamíchá a nechá chvíli uležet. Pak se podává s pečivem nebo bez.

Energetická hodnota na 300 g rajčat, 50 g cibule a 100 g majonézy je cca 3200 kJ, tzn. 1 porce = 1600 kJ. Není to tedy úplně nevinná večeře, ale je to zdravější než uzenina.

Salát z pekingského zelí

Žijete nezdravě, vysoký tlak, cholesterol a ještě další strašáky! To zas byla u doktorky přednáška, i když se mi oproti dřívějšku některé hodnoty zlepšily, ale vysvětlujte to! Lékařka je přísná a vidí jenom výsledky, ne všechny souvislosti, jakože stresy nemohu moc ovlivnit, pořád se musím s něčím zlobit, věk roste a mám spoustu starostí. Ale nemá cenu nic dalšího vysvětlovat. Udělat si chvilku pro sebe, to je naše povinnost, ona to v náplni práce nemá. Uf, chtělo by to někoho, kdo by měl povinnost na to dohlédnout a hýčkal, ale kde ho vzít? Musím si vystačit sama.

Určitá rizika mám v rodině, když mámu skolila mrtvice, říkám lékařce: „Sice je kuřák, ale nikdy nepila.“ Na to jsem dostala odpověď: „Měla to dělat radši obráceně.“ Jenomže vyberte si, kuřáci namáhají plíce, zanáší si tělo jedy, pijáci si zase ničí játra a trávení. Malé množství prý pročistí cévy, ale ani odborné studie nejsou zajedno. A pak – i kdyby to byla pravda, mně to prostě nechutná. Káva, to je moje favoritka, ale hýbe s tlakem a kdovíco ještě, po džusu jsem překyselená, sodovka mi nesvědčí, to je prý špatné na játra, na co se člověk podívá, to je vlastně špatně. Celá zmatená hledám vhodné nápoje a potraviny, až mi z toho vyhládne. A protože musím poslouchat, volím velmi lehký pokrm – salát z pekingského zelí.

Na dvě porce je potřeba asi půlka hlávky (200 – 300 g), půlka cibule, 100 g ředkviček, 3 snítky kopru, 1 mrkev, lžíce olivového oleje, 50 g sójových kostek a zálivka z vody, kostky cukru nebo sacharinu, jablečného octa, popřípadě hovězí bujón Knorr pro lepší chuť sójového masa a 100 g uvařených těstovin.

Salát z pekingského zelí lze vymyslet na mnoho způsobů, inspirovalo mne sójové maso, které používají vegani, protože sója je pro ženy v přechodu velmi prospěšná. Obsahuje prospěšné látky, které pomáhají, nakonec sója je obsažena v přípravcích z lékáren pro ženy mého věku. Za to neutrácím, přidám si ji raději do jídla.

Při přípravě salátu jsem postupovala tak, že jsem do vody přidala hovězí bujón a povařila v něm sójové kostky. Zeleninu jsem nakrájela do mísy, zelí na nudličky, ředkvičky také, cibulku na kostičky, mrkev nastrouhala, zalila lžící olivového oleje, osolila, nakrájela snítky kopru a zalila sladkokyselou zálivkou. Mezitím se kostky uvařily, přidala jsem je pokrájené do salátu a promíchala. Vznikly dvě barevné porce, které mají každá přibližně 850 kJ. Lehký salát doplněný ještě o 100 g uvařených těstovin obsahuje 1150 kJ a to je lehoučká večeře. V této úpravě je vhodný nejen pro věčné hlídače všeho, ale i pro diabetiky.

Ach jo, to zdraví je docela věda. Včera mi ale kamarád říkal, že zaručený recept je chodit po dvou schodech, prý to zbavuje stresu a srovná všechny rozházené hodnoty. To zkusím!

Koukej se, věčně tady nebudu

Když se chlap učí vařit, tak si možná netroufne popustit uzdu fantazii. Ani se mu nedivím, neumí to

ani mnohá žena. Pak přijdou vhod tipy na letní večeři.

Ve vedru mám ráda jídla, která mohou být v ledničce a nemusím vařit každý den. V rozporu s doporučením nejíst pšenici mám ráda v létě těstoviny. Ať už v podobě salátu nebo s vydatnou omáčkou a parmasánem.

Těstovinový salát s tuňákem a sušenými rajčaty

Pro dva stačí půlka balíčku těstovin. Přidá se půlka syrové cibulky, půlka salátové okurky (samozřejmě vše najemno nakrájené), sůl, pepř, malá konzerva tuňáka i s olejem, pár sušených rajčat s trochou oleje, všechno se promíchá. Večeře je hotová za půl hodiny, dá se jíst jak teplá, tak studená.

Cuketová omáčka na špagety

Někdy si dělám zásobičky do skleniček nebo na mrazák. Cuketová omáčka je jednoduchá, chutná a může se využít i do lasagní. Při posledním vaření mi asistoval muž a jak už to bývá, díval se na to s nedůvěrou. Tentokrát ti ukážu, že se dá žít bez masa, myslím si a krájím cibulku. Stačila jedna malá červená, ať je to hezky barevné. Střední cuketu jsem oloupala, nakrájela na kostičky a přidala do pánve. Musí se pomalu rozdusit a okořenit. Stačí sůl a špetka bazalky. Sice je pro mě příliš voňavá a někdy mi nesedne, omáčka po ní ale dostane ten pravý italský šmak. Ve spojení s česnekem, na který jsem si vzpomněla až pozdě, je to skvělá kombinace. Kdybych si vzpomněla dřív, nechala bych jím ovonět na začátku olej. To mi nevyšlo.

Nakonec jsem do pánve přidala ještě obsah sklenice připravené původně na salát, kde byly nakrájené dva stonky jarní cibulky, asi 8 oliv, dva stonky řapíkatého celeru, špetka cukru a soli, dvě lžíce olivového oleje. Čím víc zeleniny, tím lépe.

Dočetla jsem se, že se dá výborně zachovat hlávkový salát, když se zelenina nakrájí do nálevu ve sklenici a pak naskládá podle toho, jak se chová v dresinku. Na dno se dá olej, přísady, cibule, zelenina, která potřebuje změknout a pak salát navrchu pod víčkem není ovadlý a vydrží i týden. Základ na salát se hodil i do směsi k cuketě.

Všechno se pak podusilo podlité sklenicí vody doměkka. Čím to ochutím? Nerada bych utržila u manžela ostudu, nad bezmasými jídly totiž ohrnuje nos. Zkusím jednou experiment a přidávám bohatý zeleninový bujón zakoupený pro podobné případy. Babička mi říkávala, že když si nevím s chutí rady, půlkou nemohu nic zkazit. Přidávám raději celý. Po chvíli dušení se část tekutin vypařila, omáčka získala tu správnou konzistenci, jenomže tomu ještě pořád něco chybělo.

„Co česnek?“ Manžel poradil a já přidala dva malé stroužky, podusila, nakonec to ale ještě vylepšil malý rajčatový protlak. Cukety nebo pórek totiž se špagetami někdy zapékám, ale obvykle přidávám na zjemnění smetanu. Zrovna došla, takže potlak konečnou verzi obarvil trochu dočervena. Když manžel ochutnal, omáčka začala ubývat. „Tomuhle jsem nevěřil, ale je to super.“

Když to říká on ...

Proč si dávat v zimě kořeny

Přírodní medicína radí v rámci jídelníčku zařadit v zimě kořeny. Je to proto, že je v nich spousta důležitých látek, které potřebujeme na ochranu imunity. V období zimy není přirozené jíst rajčata, okurky a saláty, které plodí v období léta.

Do zimního jídelníčku je vhodné zařadit řepu, celer, bílou ředkev a mrkev. Proč? Pro plodnost, očistu i omlazení.

Červená řepa je významná pro silné srdce a obnovu tkání. V syrovém stavu obsahuje bohatě kyselinu listovou. To je vhodné například pro budoucí maminky, ale pozor, tepelnou úpravou se částečně ničí. V řepě dále najdeme křemík, draslík, železo, hořčík, vápník, zinek, jód a měď, vitamíny C, E a betakaroten v přírodní formě a také organické kyseliny. Je bohatá na vlákninu, stimuluje peristaltiku střev a čistí je od jedovatých usazenin. Podporuje činnost žaludku a jater. Zkuste si ji nastrouhat najemno s citrónovou zálivkou nebo uvařit doměkka a smíchat s nakrájenou naloženou okurkou. Obojí je velmi jednoduché a chutné kdykoli během dne.

Celer obsahuje mnoho vitamínů a minerálů, například je významným zdrojem vitamínu B. Ten je důležitý pro zdravou kůži, nehty, vlasy, zdravá játra a střeva, ale především pro silné nervy. Může pomoci duši v boji proti stresu a depresím. Dalšími významnými vitamíny v celeru jsou C, A, K a E, stejně jako minerály draslík, hořčík, chróm, sodík, vápník, železo, zinek a jód. Minerály potřebujeme pro správné fungování těla. Je přírodním diuretikem, takže léčí ledviny i klouby. Dá se konzumovat syrový i vařený, přidávat do jídla, pod maso, nastrouhat a zamíchat do salátů.

Bílá ředkev je považována za účinný lék proti nachlazení, dezinfikuje ústní sliznice. Obsahuje hořčičné oleje a ty mají antibakteriální účinky, zbavují žaludek a střeva patologických a plísňových napadení, odstraňuje průjmy a nadýmání. Má vysoký podíl vlákniny a váže jedy a tukové substance, je proto výborná při hubnutí. Vysoký obsah vápníku a další účinné látky podporují prokrvování a vylučování vody z těla. Působí preventivně proti ledvinovým a žlučovým kaménkům. A jak ji upravovat? Nijak, stačí oloupat, nakrájet na kolečka a přikusovat k čemukoli jinému.

Mrkev, o té nejspíš od mateřské školky všichni víme, že je dobrá na oči. Má vliv na hojení ran, růst vlasů a nehtů. Pro svůj obsah betakarotenu chrání pokožku při opalování a pomáhá s jejím krásným zabarvením. Beta karoten pomáhá tělu v boji se stresem, znečištěným prostředím, udržuje v dobrém stavu všechny sliznice, regeneruje pleť a zlepšuje šeroslepost. Dokonce prý pomáhá v boji proti nádorům, syrová mrkev totiž obsahuje sacharid, který má silné protirakovinné účinky, ale varem se tato schopnost mrkve ztrácí. Dá se konzumovat v různých formách, nejcennější je samozřejmě syrová, stravitelnější je nastrouhaná.

Řepa, celer, bílá ředkev i mrkev se dají konzumovat jenom tak, očištěné a bez náročnější úpravy. Dají se spolu upéci nebo přidat k masu, dá se z nich dělat polévka a mohou se kombinovat s dalšími druhy zeleniny. Chcete-li mít všechny využitelné látky naráz, nastrouhejte od všeho trochu a zalijte jogurtovou zálivkou (rozředěný bílý jogurt s bylinkovým kořením). A je to!

Jak vypálit červa

Právě je vhodné období k posílení trávení i imunity. Trávení dostalo zabrat o svátcích a imunitu je třeba podporovat pořád. Někdo zvolí citrusy, já volím křen. Ne nadarmo se mu říká evropský ženšeň.

V zimě je vůbec velmi výhodné používat v kuchyni kořeny, tedy mrkev, celer, petržel, řepu, zázvor a také křen. Je v nich hodně pro nás důležitých látek a pročistí nám tělo. Spoustě lidí kořeny moc nechutnají, protože jsou zvyklí dávat si je hlavně do polévky, ale stačí se zamyslet a zpestřit si jídelníček novými recepty. Křen se dá například výborně využít do pomazánek nebo salátů, jenom se to nesmí přehánět, protože děti by to asi nejedly. Kdo má rád více, může si ještě nasypat nášup.

Právě na oslavu posledního dne v roce se dá vyzkoušet pomazánka z tvarohu a křenu. Tvaroh raději tučnější, ale záleží na tom, co má kdo rád. Já nemám moc ráda kyselou tvarohovou chuť a tučný je daleko jemnější. Lze využít i Lučina nebo syrovátkový sýr našlehané s trochou horké vody ručním šlehačem. Tvaroh nebo sýr se jenom osolí a pak se zamíchá nastrouhaný křen. A to je všechno. Namazané na veku se ozdobí vejcem, okurkou, rajčetem, petrželkou nebo ovocem. Hodí se cokoli – kousek jahody, jablka, kiwi nebo mandarinka. Tato jednoduchá pomazánka se může dát i na chlebíčky se šunkou nebo nepříliš výrazným salámem a zase se jen přizdobí.

O něco složitější je pomazánka od manželovy babičky, která umlela na masovém strojku kousek tvrdého sýra, měkký salám, 2 natvrdo uvařená vejce, kyselé okurky, přidala nastrouhaný křen, osolila, opepřila a smíchala s majonézou. Je to velmi chutná pomazánka, sice plná kilojoulů, ale na začátek dlouhé noci se hodí.

Moje babička mě naučila dělat na Silvestra k ovaru jablkový křen. Nastrouhala jablko, křen a zalila horkým vývarem z ovaru. Musí se to totiž spařit. Křen nepálil a chutnal mi i v dětství. Ovar s jablkovým křenem, chleba a pivo jako křen, to je moje oblíbená lahůdka.

A jak využít křen ještě jinak? Třeba v mé milované křenové omáčce a v zelném salátu, který je docela jednoduchý. To se nakrájí nadrobno zelí (může se i nastrouhat), přidá nakrájená cibulka (ta se strouhat nesmí, zhořkla by), nastrouhané jablko nahrubo, kousek mrkve nastrouhané najemno, pak se osolí, přidá olej, trochu kmínu (raději drcený), může se ale okořenit dekem nebo směsí na zavařování, ochutit špetkou cukru a pár kapkami octa. A samozřejmě podle chuti nastrouhaný křen. Salát se musí promíchat a ve sklenici vydrží několik dní. Hodí se skoro ke každému jídlu a když se osladí sladidlem, tak je výborný i pro diabetiky. Může se konzumovat ve větším množství při nízkotučné dietě a dodá tělu spoustu vitamínů.

Jo a nezapomněla jsem na křen s medem? Určitě ano. Vyzkoušela jsem si ho naložit proti kašli a čekala, jaké to bude. Tohle si zamilují všichni, chutnější medicínu na kašel jsem nikdy v životě nejedla. Je to něco tak ….. mlask, mlask, mlask! Skoro jako koule Rafaelo.

Jediné, co mi na křenu vadí, je strouhání. To si vždycky krásně pobrečím!

Ukradený čekankový salát

Zajímavý projekt, který občas sleduji na internetu je „Menu domů“. To se očíhne pár dobrých
restaurací, ochutná se vybraná specialita a pak diváci dostanou recept, jak si stejné jídlo udělat za pár šupů doma.

Je to dobrá myšlenka a návod pro ty, co nemají v kuchyni vlastní nápady. Sama to dělám dost podobně, když mi něco někde chutná, chci tomu přijít na kloub a snažím se dobrá jídla vyzkoušet. Experimentuji, protože mi chutná snad všude. Nevýhodou je, že nejsem líná vařit sama pro sebe a tak nemám nikdy nouzi o práci. Je to kolotoč – něco uvařit znamená nejdříve nakoupit suroviny, pak vzít na pomoc nádobí, strávit spoustu času přípravou, ochutnáváním, po jídle zbyde hora nádobí, než se sklidí, tak člověku vytráví a začíná to nanovo.

Kdybych měla předat všechno, co jsem kde ochutnala, tak byste se pořád olizovali. Naštěstí jsem nyní musela své návštěvy restaurací omezit, jinak bych neshodila nic. Někdy se tomu ale člověk nevyhne, ani já a to přichází na řadu salátové menu. Minule jsem hledala oblíbený salát s kuřecími nugetkami, ale meníčko v nedaleké pizzerii doznalo nečekané změny. Vyzkoušela jsem tedy salát s neznámým názvem a čekala, co z toho vyleze. To vám byla dobrota! Tak jsem nápad okamžitě ukradla a zkoušela svou verzi.

Základem mého „ukradeného“ salátu je čekanka. Na talíři byla původně červená i bílá, já jsem sehnala jenom bílou, takže kopie byla jenom slabým odvarem. Nakrájenou omytou čekanku, která má být do zpracování v tmavém prostředí, protože jinak hořkne, jsem dala do misky a přidala tenké plátky jablek i se slupkou a kousky nakrájené nivy. Obojí jsem promíchala a zalila směsí oslazené a osolené vody s vinným octem, spíš sladší než kyselejší. Všechno jsem promíchala a bylo hotovo. Čekanka prý nemá mnoho vitamínů, ale má prý schopnost čistit organismus od cholesterolu, obsahuje vlákninu a vůbec prospívá celému člověku.

Původní salát v restauraci obsahoval samozřejmě jiné složení. Kromě puků červené i bílé barvy ještě nakrájená jablka, kousky jahody, kousky nivy, podobnou zálivku a navrchu pak krásný grilovaný steak z kuřecího stehna, jehož chuť se sice napodobit dá, ale tu už znám. Čekanka s ovocem povýšila salát někam mimo moje chápání, takže od té doby už mě steaky nezajímají. Ať si kdo chce, co chce, říká, že se nemá ovoce se zeleninou míchat, zkuste to!

Dýňové menu

Při včerejším nákupu zeleniny jsem narazila na lacinou dýni, takže jsem neodolala a koupila jednu

domů na vydlabání. Večer se mi podařilo vykouzlit tajemný obličej, vystavila jsem ho na balkóně a dala tam svíčku. Ve tmě krásně plápolala a moje horší já se těšilo, jak svítící obličej ve tmě někoho poděsí. No, jako malá!

Žlutá dýně je moc krásnou výzdobou, mám ji ráda, je to taková pozitivní stránka podzimu. Letos je můj balkón celkem zajímavý, muškáty ne a ne to vzdát a tak mám na jedné půlce letní květiny, na druhém podzimní výzdobu. Z dýně zbyla spousta vydlabané dužiny, sobotní dietní menu  se nabídlo samo. Samozřejmě zase je to experiment, který po ochutnání stál za zvěčnění na blogu.

Chcete-li vyzkoušet rychlou dýňovou polévku a salát s pečenou dýní, zde jsou recepty.

Vaříme z těchto surovin: vydlabaná dužina z dýně, malá cuketa, cibule, rajče, římský nebo jiný salát, sůl, olej, hlíva ústřičná, trochu medu, hořčice.

Hlívu jsem pokrájela na kousky, třetinu dala do hrnce na polévku a zbytek do pekáčku s pár kapkami oleje. Podobně jsem to udělala s dužinou z dýně bez semínek. Nakrájela jsem na kousky cibuli a cuketu a přidala do pekáčku. Zeleninu jsem osolila, pekáček dala do trouby asi na 20 minut na 150 stupňů, do hrnce nalila vodu, přidala zeleninový bujón a nechala povařit. Když byla uvařená dýně měkká, vzala jsem ponorný mixér a rozmixovala polévku na řídký krém. Nyní vařím dosti dietně, takže žádné jiné dochucování. Ochutnala jsem tak, jak byla a nic mi tam už nechybělo.

Pomalu byla měkká i zelenina v troubě, tak jsem ji vyndala ven. Do mísy jsem dala lžíci oleje, lžičku medu a lžíci hořčice a rozetřela metličkou. Na to přišel natrhaný salát, nakrájené větší rajčátko a pak upečená zelenina s hlívou. Všechno jsem promíchala v míse a taky mi nic nechybělo, tak jsem salát nazdobila do misky lístky máty.

Tohle sice není zrovna menu pro dřevorubce, ale za vyzkoušení stojí, protože dýně je potravina s 90 % vody a ty jsou našemu tělu prospěšné. Obsahuje řadu minerálů, významný je například zinek, který prý zabírá proti virům. Naši potřebu zinku zajistí tři dýňová semínka každý den. Hlíva ústřičná obsahuje betaglukany a statiny. První nám pomáhají při posilování imunity, druhé při snižování cholesterolu. A to se může hodit, ne?

Babiččin letní salát

Na letní salát podle mojí babičky potřebujeme: salátové okurky, rajčata a papriky v přibližně stejném poměru (asi po 200 g), menší cibulku (lepší je zelená, bílá nebo červená), 100 g eidamu, 100 g dobrého měkkého salámu, například šunkového, sůl, mletý pepř, trochu worchesteru (velmi významná ingredience), 2 lžičky hořčice, 100 g bílého jogurtu a 100 g majolky. Pokud máte dobrý jogurt, ne nějakou dietní kyselou hrůzu, tak majolka být nemusí. Ten salát je tak dobrý, že je lepší ušetřit kilojouly za majolku a raději si přidat ještě lžíci. Nevyplatí se ho dělat v malém množství.

Všechno se nakrájí na malé kousky, salám se sýrem se nastrouhají nebo nakrájí na velmi jemné nudličky. Suroviny se smíchají ve větší misce a pak se salát strčí do ledničky a nechá se odležet. Nejradši na něm mám to, že pustí šťávu, sýr i salám krásně změknou a dostane to zvláštní chuť, kterou nemá žádný jiný salát. Podává se jenom s pečivem nebo samotný.

A jako bonus dnes přidám svůj oblíbený salát s tuňákem, jak si ho dělám já: na talíř nakrájím zeleninu podle chuti a v jakémkoli poměru. Základem může být třeba ledový salát, rajčata, okurky a paprika, může se ale přidat jakákoli jiná oblíbená zelenina. Navrch přidám trochu hořčice, vyklopím malou konzervu tuňáka ve vlastní šťávě a posypu nakrájenou cibulkou. K tomu stačí už jenom pár sucharů a je to. Na oba saláty se hodí vychlazený ležák.

Stripsy z halibuta s citrónovým pepřem

Mezi rybami je halibut v mém žebříčku oblíbených ryb hned na třetím místě po tuňáku a lososech. Kdo ryby nerad, ten to asi nepochopí, já je můžu, vlastně i trochu musím, protože každoročně manžel doveze ze severu plný mrazák ryb.

Vlastně ani nevím, jak živý halibut vypadá, asi to bude větší ryba, protože jsme namísto obvyklých celých ryb měli tentokrát krásně vysoké steaky bílého masa, zamrazené po částech, vždy dva větší filety. Po všech zkušenostech už mi manžel vozí z výprav zásoby zmrazené po menších porcích, v množství tak akorát k obědu. V případě potřeby rozmrazím dvě balení, ale v našich začátcích vozil neopracované úlovky (asi aby jich bylo o něco víc) a pak byla spousta práce s čištěním a porcováním. Nyní, když chci ryby  do mrazáku očištěné, vozí radši méně. Už je s věkem línější a tak ryby rozdává.

Praktický úvod pro manželky rybářů je za námi, nyní už přejdu k receptu.

Jako přílohu jsem zvolila jednoduchý bramborový salát s hořčicí z 5 vařených brambor, vařeného hrášku s karotkou, jedné salátové okurky, 1 jarní cibulky a majonézy. Pro chuť jsem přidala lžíci obyčejné hořčice a namísto pepře bazalku. Salát má jemnou chuť s mírně hořčicovou příchutí.

Ze dvou plátků halibuta jsem nakrájela kousky podobné stripsům (některé vyšly větší) a posolila. Pak už všechno přišlo do trojobalu ze strouhanky, vejce rozmíchaného s mlékem, ale do mouky jsem před obalením nasypala pro chuť citrónový pepř (obalovat v obráceném pořadí - mouka, vejce, strouhanka). Stripsy dostaly pikantní příchuť, ale vypadaly jako obyčejná obalená ryba.

Halibuta jsem již vyzkoušela na několik způsobů, hodně zajímavý byl obyčejně upečený na polštářku ze všelijaké zeleniny (cuketa, cibule, paprika, řapíkatý celer) a jenom lehce osolený, s olivovým olejem a okořeněný. Ryby máme na jídelníčku často, ale tento způsob manžel ohodnotil jako nejlepší. Výhodou pak bylo, že byl i v souladu se zásadami zdravé výživy.

Co s vykoledovanými vajíčky

Velikonoce v rodinách znamenají přípravu na pořádnou mrskačku (hlavně tam, kde mají holky) a v jiných zase těšení na malovaná vejce (hlavně tam, kde mají kluky).

U nás se převážně vejce připravovaly, protože jsme s dcerou čekávaly koledníky, zato u mojí sousedky se pravidelně nashromáždily koše s vejci (její koledníci se opravdu činili). A tak potom přemýšlela, co s nadílkou. Ještě docela dlouhé období po Velikonocích se u nich jedly různé vajíčkové pokrmy. Nám obvykle stěží zbylo na salát. Patříte-li mezi šťastlivce, co po Velikonocích nevíte, co s vařenými vejci, můžete se inspirovat zde.

Vajíčka jsou symbol jara a ačkoli se v nich vyskytuje cholesterol více, než v jiných pokrmech, názory na to, zda je prospěšný, či ne, se různí. Ale vejce samo o sobě asi až takové nebezpečí nepředstavuje, horší je, že se o Velikonocích nacpeme kromě vajec ještě beránkem, řízky, salátem, nádivkou a všechno dohromady je pěkná bomba pro zažívání. Málokdo po Velikonocích říká, jak se jeho trávení ulevilo, možná je to hodování ještě horší, než o Vánocích.

Moje babička nám v dětství pro odlehčení o Velikonocích připravovala kromě tradičních jídel z přebytečných vajec hlávkový salát s ředkvičkami a vajíčky. Na umyté natrhané lístky salátu udělala zálivku z oslazené vody, citrónu, soli a kapky oleje, nakrájela syrové ředkvičky a natvrdo vařená vejce. Tohle bylo celkem osvěžujicí a nijak to nezatížilo.

Moc ráda mívám posolený chleba s máslem a vejci najemno nastrouhanými. Jednoduché, rychlé, kdykoli poživatelné. Nevím, čím to je, ale nastrouhané vejce má úplně jinou chuť než vejce pojídané zvlášť a přikusované z druhé ruky. Obvyklá vařená vejce často přibalovaná do ruksaku na výlet mě dusí. Nastrouhaná vajíčka jsou výborná i na vařené brambory polité máslem.

Zato vajíčkový salát klouže do žaludku sám, je úplně jednoduchý a není tak moc kalorický jako jiné saláty, jenom se ho nesmí sníst plná mísa. Připraví se z vařených vajec a kyselých okurek, vše pokrájet na kostičky do misky, osolit, opepřit, přidat kousek syrové nakrájené cibule nebo zelenou cibulku, trochu láku z okurek a majonézu na zahuštění (lepší v opačném pořadí). Salát se musí nechat v ledničce chvíli uležet, aby se chutě vzájemně propojily. Pak se dá jíst s pečivem, jako pomazánka, mohou se s ním plnit třeba vydlabané rohlíky.

No a kdo má rád, stejně jako já, vajíčkovou tlačenku? Výhodou je, že vydrží déle, chutná všem a vypadá krásně barevně. Ovšem už je třeba mít na přípravu v zásobě několik dalších surovin. Jako třeba: želatinu, kterou prodávají v sáčku nebo plátky. Měkký salám se nakrájí na proužky nebo kostičky, nakládanou zeleninu (nějakou dobrou směs, nejlépe rovněž kostičky, aby se nemusela příliš krájet), majonézu, sůl a pepř. Připraví se želatina (podle návodu – jsou různé) a když je vychladlá, tak se v míse zašlehá do majonézy, čímž vznikne takový krém. Při přípravě želatiny je vhodné využít lák ze zeleniny, který tlačenku ochutí. Přidá se koření, pokrájená vejce, nakrájený salám, zelenina a vše se smíchá. Následně se hmota nalije do formy, podle toho, jaký tvar si pro tlačenku zvolíte. Může to být forma na biskupský chlebíček, podkova, popřípadě jakýkoli jiný tvar.

Jediná zapeklitá věc u vaječné tlačenky, která mě vždycky zaskočí, je, že se musí nechat v ledničce nejméně do druhého dne, protože musí pořádně ztuhnout.

Salátový bar

Prvotní impuls mi dodal manžel. Najednou mi sdělil, že vyráží s kumpány na velrybářskou výpravu. A tak jsem si vzala dovolenou a řekla si: když ty, tak já taky!

Už to stejně chtělo dovolenou a když se naskytla příležitost být doma sama a využít stoprocentního relaxu k očistě ducha i těla, našel se i motiv a pak už zbyl jenom krůček k rozhodnutí vyzkoušet nový životní styl. Já totiž poslední dobou hrozně miluji saláty a tak se nabídla možnost udělat si doma salátový bar a nezabývat se zbytečným vařením. Manžel fuč, sama doma – ideální příležitost dělat něco smysluplného. Jenomže to chtělo trochu přípravu.

Můj oblíbený salát má několik vrstev. V podstatě se tam může dát cokoli, nejlépe je vybrat si to ideální složení podle momentální chuti a připravit samostatně do ledničky do úhledných mističek a pytlíčků. Pak se vyskládá pyramida na talíř nebo do misky a je to.

Základem pyramidy by měla být zelenina. Samozřejmě vhodné jsou například saláty, dají se koupit připravené v sáčku smíchané třeba se strouhanou mrkví nebo ve směsi. Zabalené vydrží několik dní čerstvé, do pyramidy stačí nabrat jednou do dlaně (základ je křehký, pyramidu to nadzvedne a i když si dáme dvakrát, tak to nemá vlastně žádné kalorie, za to jsou tam minerály). Aby to nebylo málo, chtělo by to ještě trochu zeleninky. Moje oblíbené jsou: strouhaná mrkev (na oči) celer (na ledviny), bílá ředkev (na trávení a vůbec), na drobno nakrájený řapíkatý celer (krásně odvodňuje a posiluje ledviny), červená řepa (na játra), rajčata (prý chrání před rakovinou), nakrájená okurka (ochlazuje přehřátý organismus, osvěžuje), paprika (má vitamíny, ale já jí moc nemusím), cibulka (zpestří to) nebo i nakládané houby, ale dal by se přidat i květák nebo kapustička (jsou nejvýživnější). Jednoduše to, co komu chutná.

Když je hotový základ, musíme přidat nějaké sacharidy pro mozek, jinak bychom mysleli jenom na jídlo. Nemá cenu vymýšlet žádné složitosti, zase je dobré od všeho trochu. Ale doma není takový odbyt jako v závodní jídelně, já si tedy vybrala kuskus a pohanku, obojí stačilo uvařit podle návodu, příprava byla jednoduchá. Ovšem mohou to být těstoviny, rýže, pšenice, čočka, sójové boby, fazole. Dodají opravdu převážně sacharidy, proto by množství mělo být o fous menší než je základ. Podle rad, co jsem si přečetla, je pro hubnutí ideální zmenšit obsah sacharidů a dopřát si bílkoviny. Jenomže jsem při sledování živin zjistila, že najít bílkoviny není zas tak jednoduché, jak by se na první pohled zdálo.

Bílkovina nerovná se bílé. Z potravin obsahující sacharidy stojí za pozornost pohanka, obsahuje rutin a ten je dobrý pro všechny, co mají problémy se žílami i pro ženy v přechodu. Prospěšná je i sója a kdo má rád hrách, ten si sóju zamiluje. Pšenice čistí střeva, ale někdo ji moc nesnese. Jednoduše se uvaří tak, že se do termosky dá pár lžic pšeničných semen a zalijí se na noc vařící vodou. Ráno je pšenice připravená ke konzumaci. Což takhle vyzkoušet tímto způsobem uvařit i čočku nebo fazole mungo? Myslím, že by to určitě šlo, ale nemám to vyzkoušené.

Miska na salát se skoro naplnila, ale chtělo by to nějakou tu bílkovinu. V doporučovaném ideálním poměru by mělo být nejméně 30 % bílkovin. Což takhle maso? Sama jsem docela zklamaná, že se bílkoviny těžko hledají i při kuřecím menu a vlastně i při hovězím. Tak kde je vzít? Část jich dodáme, pokud zvolíme do sacharidové vrstvy těstoviny nebo luštěniny. Zbytek dodáme třeba pomocí dresinku z rozšlehaného tvarohu s nivou nebo s jogurtovým dresinkem a posypáním tvrdým sýrem nebo balkánem. Tvrdý 30 % eidam obsahuje cca 30 % bílkovin. Oproti tomu maso má ve 100 g cca jen 20 % podíl.

Lahůdka na závěr: 3 olivy nebo lžička olivového oleje pro zdravé srdce, cévy a sexapeal, nasekaná petrželka pro minerály, dvě očka nebo sardelky pro chuť a změnu, kousek uzeného lososa pro pocit luxusu, posypat různými klíčky pro zdraví.

Ten týden pohodičky mi ohromně prospěl. Protože jsem půlku týdne strávila u zubaře, nemohla moc kousat a polykala antibiotika, salát se mi hodil. Tvrdší kousky nakonec skončily v polévce a rozmixované jsem je vypila, ale většinu jsem s chutí snědla. Samota, klid a správný poměr všech ingrediencí toho jarního týdne způsobily, že jsem se po manželově návratu cítila jako znovuzrozená. 

Salátové talíře

I když v našich končinách ještě preferujeme guláš, svíčkovou a vepřo-knedlo-zelo, stále větší oblibě se těší zeleninové saláty podávané v restauracích. V létě se čerstvá zelenina hodí k osvěžení i ke zlepšení postavy. Po salátu navíc nebudete usínat, naopak dostanete pořádnou chuť do života. A kdo se nestravuje v restauraci, může si svůj oblíbený salátek připravit sám podle uvedeného návodu. Základem je salát nebo pekingské zelí.
Omyté listy se natrhají a pokladou na dno talíře. Kdo má rád i teplou zeleninu, může přidat na salát teplou vrstvu zeleniny připravené v páře (aby neztratila živiny) nebo namíchat konzervovanou zeleninu podle své chuti. Do základu by neměla být přidána zelenina výrazné chuti (například konzervovaná na kyselo, ale můžete to vyzkoušet), nejlepší je například kořenová zelenina, fazolky, kukuřice. Ze syrových druhů zeleniny se hodí plátky ředkviček, nastrouhaná mrkev, celer, plátky okurek a okolí talíře ozdobte plátky nebo měsíčky rajčátek. Zelenina se dá obměňovat podle chuti. Na talíři vypadaji efektně například růžičky květáku nebo brokolice. Vařená zelenina vydrží v chladničce i několik dní a chutný salát je vykouzlený na požádání.
A na závěr to nejlepší: Základ salátu je připraven, teď můžete vytvořit svůj kulinářský vrchol. Nakonec se přidá přesně to, po čem právě prahne vaše srdce nebo o co požádá váš host. Například marinované kuřecí kousky, grilované maso, obalované řízečky, smažené sýrové kousky z eidamu či z nivy, ryba, konzerva s tuňákem, krabí tyčinky, vařené vejce, balkánský sýr, olivy, osmažená housku na másle – vaší fantazii se meze nekladou a určitě si pochutnáte na všem, co vás napadne.
K pohoštění patří různé dochucovací prostředky – jogurtové omáčky, tatarská omáčka, olivový olej, hořčice (hodí se zejména na tuňáka), citrón, nakrájená cibule. K salátu se výborně hodí i rozpečená bagetka.

Můj vánoční salát

Na Vánoce dělám salátu více, protože ho máme rádi. Toto množství je asi pro 6 osob.

Uvaříme 10 - 15 středních brambor, čtvrtku celeru a 2 mrkve. Dále dáme do menšího kastrůlku trochu láku z okurek a necháme přejít varem společně s nadrobno nakrájenou cibulí. Po vystydnutí nakrájíme do mísy brambory, celer a mrkev můžeme nastrouhat nebo najemno nakrájet. Přidat 3 okurky, 1 strouhané jablko, 1 malý sterilovaný hrášek bez nálevu, asi 200 g šunkového salámu nakrájeného na nudličky (není nutný) a spařenou cibuli i s lákem. Osolíme, opepříme a spojíme 1 větší majonézou. Pokud hlídáte kalorie, můžete část nahradit bílým jogurtem.

Tip: Salát dělám o den dříve, aby se rozležel.