Pro nás ženy je docela typické mlsat a vyměňovat si mezi sebou recepty. Dělaly jsme to i my s holkama v práci a proto jsme byly krev a mlíko. Co zbylo, to jsme si přinesly na ochutnání a někdy jsme si upekly navzájem jen tak pro radost. Moc nám chutnaly řezy z čokolády Margot, ale pak nastoupila jedna kolegyně, která nabourala náš pomyslný žebříček nejlepších sladkostí, když přinesla ochutnat řezy z acydofilního mléka. Od těch dob jsme se těšily na každé pondělí, až přinese další dávku. Zatím žádný chlap ještě nedocílil toho, abych se těšila po víkendu do práce.
Řezy
„Margot“ se připravují ze dvou vajec, jednoho hrnku moučkového
cukru, 1 čokolády Margot, 2 hrnků polohrubé mouky, 1 prášku do
pečiva, 1 hrnku mléka a 1 ušlehané šlehačky. Vše se smíchá,
těsto se nalije do vymazaného a vysypaného plechu (samozřejmě se
může vyložit pečícím papírem). Navrch se dává citrónová
poleva, která se připravuje z moučkového cukru utřeného s
citrónovou šťávou a lžící vody. Kdo si na ni netroufá sám,
tak lze koupit i v sáčku.
Buchty
a řezy patřící do tzv. hrnečkových receptů, jsou tradičně
hodně oblíbené, protože se nemusí hledat váha ani odměrka,
stačí hrnek, poměry se lehce odměří a tak se dají upéci i na
chatě. Přiznám se, že výše uvedené řezy jsem sice vyzkoušela,
ale přišly mi dost sladké, takže jsem si je moc neoblíbila. Mám
ráda lehké moučníky, kde cukr vysloveně mezi zuby neskřípe.
Ale ženským chutnaly a některá je do svého repertoáru nedělních
moučníků zařadila na trvalo. Z dávky to vyjde spíš na menší
plech.
Oproti
tomu řezy z acydofilního mléka mě zaujaly tím, že základní
surovina je veskrze dietní a výsledek má zajímavou lehkou chuť,
která se dá trochu přitvrdit vrstvou šlehačky, i když samotná
poleva chybějící kalorie v moučníku rychle doplní. Výraznou
moc učarovat mojí chuti měl pak hlavně použitý rum.
Řezy
se připraví z 1 acydofilního mléka, 2 skleniček cukru, 2 vajec a
1 prášku do pečiva. Přijde tam i lžička sody, 3 sklenice
polohrubé mouky, 1 sklenička oleje a kakao. Suroviny se opět
všechny smíchají dohromady a upečou na plechu, stejně jako jindy
vytřeného máslem a vysypaném moukou nebo pokrytém pečícím
papírem.
Tohle
je na obou receptech sympatické, žádné štráchy, rychle do
trouby, obojí samozřejmě péci tak na 150 stupňů, ono je totiž
pečení na vyšší teploty nezdravé a jakmile se začnou okraje
trochu odlupovat nebo je viditelné, že by moučník mohl být již
hotový, vyzkouší se propíchnout ho špejlí, aby nebylo těsto
uvnitř syrové. Řezy se vyjmou z trouby a přijde na ně poleva
připravená ze 6 lžic másla, 100 g moučkového cukru a 3 lžic
rumu. Navrch se posypou buď kokosem nebo strouhanými ořechy, či
mandlemi.
Na
závěr vám dám jednu radu, kterou ovšem sama nedodržuji a proto
mám dostatek zkušeností, abych vám to radila. Nejezte to vařící,
spálíte si jazyk a pak už pořádně nezjistíte, jaká je to
dobrota.
