Ratibořický zámek proslavila Božena Němcová ve svém rozkošném díle Babička, kde popsala zážitky ze svého dětství i majitelku zdejšího zámku kněžnu Kateřinu Vilemínu Zaháňskou, která zámeček používala jako letní sídlo. Kolem zámku kněžna měla rozsáhlý anglický park přecházející ve volnou přírodu.
V zámku se nachází velká knihovna, do které měla opravdová Barunka přístup a měla výsadu, aby si směla půjčovat knihy. Tady prý zřejmě nalezla budoucí spisovatelka své sklony k literatuře.
Kněžna Zaháňská byla prý dámou, která se velmi zajímala o diplomacii a v Ratibořicích pořádala společenská setkání. Díky krásné a
duchaplné vévodkyni vstoupily Ratibořice i do evropské historie.
V červnu roku 1813 se na ratibořickém zámku a v Opočně sešel ruský car Alexandr I. a pruský král Bedřich Vilém III. Za rakouskou stranu byl přítomen kníže Metternich. Byl dojednán společný postup armád Rakouska, Ruska a Pruska proti Napoleonovi, jehož výsledkem byla Napoleonova porážka v bitvě u Lipska v říjnu roku 1813.V prvním patře zámku
Ratibořice jsou k vidění nejen prostory oficiální, např. proslulý sál tří císařů,
ale také vévodkynino soukromé apartmá, vše zařízené dobovým nábytkem pozdního
empíru.
V červnu roku 1813 se na ratibořickém zámku a v Opočně sešel ruský car Alexandr I. a pruský král Bedřich Vilém III. Za rakouskou stranu byl přítomen kníže Metternich. Byl dojednán společný postup armád Rakouska, Ruska a Pruska proti Napoleonovi, jehož výsledkem byla Napoleonova porážka v bitvě u Lipska v říjnu roku 1813.
