Chlebíček s voňavou kůrčičkou

 

Nedávno jsem sledovala na internetu pořad, kde se pekl domácí chleba. Konečně tam byla rada, jak ho udělat z obyčejných surovin, nikoli jen ze sáčku. Raději vařím a peču s obyčejných surovin, aspoň vím, co jím.

Stejně, jako spoustu lidí, i nás jednou doma chytilo takové to „domácí pečení“. S babičkou jsme vymýšlely recept na chleba. A protože babička byla obyčejná žena, která zažila druhou světovou, věděla si rady skoro se vším. Vymyslela jednoduchý recept, mockrát jsme ho vyzkoušely a dlouho si pochutnávaly. Domácí voňavý chleba byly pokaždé snědený dřív, než kupovaný. A babička zabila dvě mouchy jednou ranou, mě a sestru zaměstnala na celé odpoledne a ještě měla dobrý chléb. A jak jsme to dělaly?

Vzaly jsme kilo hladké mouky a do ní nasypaly sůl. Samozřejmě množství soli přišlo do mouky odhadem, asi tak lžička. Nesmí se nasypat do kvásku ani na droždí, to by potom nevykynulo. Tím jsem plynule přešla k přípravě kvásku, který se udělal z čerstvého droždí, trošky cukru, lžičky mouky a mléka. Mléko je lepší v pokojové teplotě nebo mírně přihřáté. Kvásek se nechá vzkypět a pak se může nalít do mouky. Čím víc, tím lépe, nebude stačit ani hrnek, mouka se musí ještě zadělat obyčejnou vodou. Do všeho jsme ještě přidaly hrst kmínu a roztlučené 3 – 4 fenykly.

Tohle je tajemství našeho receptu na chleba, vůně fenyklu dodá úplně jiný pocit a krásně voní při pečení. Těsto jsme zadělávaly zásadně vodou a kromě vody, koření a mouky směs neobsahovala nic. Musí se pořádně dlouho zadělávat ve velké míse (robot nebyl) a je lepší tužší těsto. Pořádně propracované těsto (a je to fuška) se posype navrch moukou a nechá dlouho vykynout. Někdy jsme kynutí srazily a ještě nechaly. Nakonec byla mísa plná hladkého těsta, které se nelepilo. Z této dávky jsme na válu udělaly dvě poloviny, na podsypaném pomoučněném vále vytvarovaly dva bochníky a postupně pekly ve vyhřáté troubě za pravidelného potírání vodou nebo pivem skoro hodinu.

Potírání bylo důležité, aby měl chleba pěknou tvrdou křupavou kůrčičku, kterou máme na chlebu nejraději. Po upečení se dal na kulatou mísu a přikryl utěrkou. Naštěstí byl tak horký, že se nedal hned jíst a tak vydržel. Babička ještě někdy udělala domácí tvaroh z mléka nebo uškvařila sádlo. A když byl náhodou málo solený, tak jsme si to sádlo přisolili. Pak už k rodinnému štěstí nechybělo nic.

Jahodové období se blíží

Nevím, jaké má kdo zážitky, ale jahody mi vždycky vyloudí vzpomínky na časy, kdy jsem prožívala
prázdniny s babičkou a dědou. Začalo to jahodami, pak přišlo období malin a pak ostružin. V mezidobí jsme sbírali houby a celé léto bylo z čeho vařit nebo dělat koláče. I z hrstičky lesních jahod babička vymyslela nějaký sladký pamlsek, který vylepšila jahodovou chutí. Proto miluji jahody a nikdy neodolám, nakoupím si pár košíčků a najím se dosyta. Nemusím je v zimě, kdy se dováží, ale teď právě přichází čas, kdy se rodí tady u nás a tak je nejvhodnější období pro jejich konzumaci.

Z jahod se dá dělat mnoho pokrmů. Mezi tradiční letní jídla patří například jahodové knedlíky. Moje babička dělávala tvarohové. Prozradím vám její recept, není složitý, ale jelikož vařila zásadně od oka, je pro zručné kuchařky.

1 měkký tvaroh se trochu osolí a přidá se jedno celé vejce. Pak se sype dětská krupička a promíchává s tvarohem a vejcem do těsta (nejlépe rukou) tak, aby bylo vláčné a dobře se tvarovalo. Pokud dáte hodně krupice, bude se rozpadat, pokud dáte málo, bude se lepit. Ideální konzistence se dobře tvaruje a nelepí.

Těsto se vyválí na válu a nakrájí na stejnoměrné kousky. Do každého se zabalí jahoda. Takto připravené knedlíky hážeme do vařící osolené vody a čekáme, až vyplavou. Posypete tvarohem, cukrem a omastíte máslem a pak už se jen olizujete.

Kdo chce zkusit něco jednoduchého a velmi chutného, připraví si jahodovou polévku. Uděláte ji jednoduše rozmixováním jahod v mixéru, chcete-li řidší, můžete přidat trochu vody a hlavně osladit. Takto umixované jahody ozdobte na misce kopečkem šlehačky a podávejte. Je to opravdu výborné, lze podat nejen jako sladkou polévku, ale rovněž jako sladký dezert. Přijde k chuti kdykoli.

Proč si dávat v zimě kořeny

Přírodní medicína radí v rámci jídelníčku zařadit v zimě kořeny. Je to proto, že je v nich spousta důležitých látek, které potřebujeme na ochranu imunity. V období zimy není přirozené jíst rajčata, okurky a saláty, které plodí v období léta.

Do zimního jídelníčku je vhodné zařadit řepu, celer, bílou ředkev a mrkev. Proč? Pro plodnost, očistu i omlazení.

Červená řepa je významná pro silné srdce a obnovu tkání. V syrovém stavu obsahuje bohatě kyselinu listovou. To je vhodné například pro budoucí maminky, ale pozor, tepelnou úpravou se částečně ničí. V řepě dále najdeme křemík, draslík, železo, hořčík, vápník, zinek, jód a měď, vitamíny C, E a betakaroten v přírodní formě a také organické kyseliny. Je bohatá na vlákninu, stimuluje peristaltiku střev a čistí je od jedovatých usazenin. Podporuje činnost žaludku a jater. Zkuste si ji nastrouhat najemno s citrónovou zálivkou nebo uvařit doměkka a smíchat s nakrájenou naloženou okurkou. Obojí je velmi jednoduché a chutné kdykoli během dne.

Celer obsahuje mnoho vitamínů a minerálů, například je významným zdrojem vitamínu B. Ten je důležitý pro zdravou kůži, nehty, vlasy, zdravá játra a střeva, ale především pro silné nervy. Může pomoci duši v boji proti stresu a depresím. Dalšími významnými vitamíny v celeru jsou C, A, K a E, stejně jako minerály draslík, hořčík, chróm, sodík, vápník, železo, zinek a jód. Minerály potřebujeme pro správné fungování těla. Je přírodním diuretikem, takže léčí ledviny i klouby. Dá se konzumovat syrový i vařený, přidávat do jídla, pod maso, nastrouhat a zamíchat do salátů.

Bílá ředkev je považována za účinný lék proti nachlazení, dezinfikuje ústní sliznice. Obsahuje hořčičné oleje a ty mají antibakteriální účinky, zbavují žaludek a střeva patologických a plísňových napadení, odstraňuje průjmy a nadýmání. Má vysoký podíl vlákniny a váže jedy a tukové substance, je proto výborná při hubnutí. Vysoký obsah vápníku a další účinné látky podporují prokrvování a vylučování vody z těla. Působí preventivně proti ledvinovým a žlučovým kaménkům. A jak ji upravovat? Nijak, stačí oloupat, nakrájet na kolečka a přikusovat k čemukoli jinému.

Mrkev, o té nejspíš od mateřské školky všichni víme, že je dobrá na oči. Má vliv na hojení ran, růst vlasů a nehtů. Pro svůj obsah betakarotenu chrání pokožku při opalování a pomáhá s jejím krásným zabarvením. Beta karoten pomáhá tělu v boji se stresem, znečištěným prostředím, udržuje v dobrém stavu všechny sliznice, regeneruje pleť a zlepšuje šeroslepost. Dokonce prý pomáhá v boji proti nádorům, syrová mrkev totiž obsahuje sacharid, který má silné protirakovinné účinky, ale varem se tato schopnost mrkve ztrácí. Dá se konzumovat v různých formách, nejcennější je samozřejmě syrová, stravitelnější je nastrouhaná.

Řepa, celer, bílá ředkev i mrkev se dají konzumovat jenom tak, očištěné a bez náročnější úpravy. Dají se spolu upéci nebo přidat k masu, dá se z nich dělat polévka a mohou se kombinovat s dalšími druhy zeleniny. Chcete-li mít všechny využitelné látky naráz, nastrouhejte od všeho trochu a zalijte jogurtovou zálivkou (rozředěný bílý jogurt s bylinkovým kořením). A je to!

Energie na zimu - palačinky

Mám ráda tichou mrazivou zimu, kdy za oknem padá sníh, vločky tvoří na parapetu krásnou pokrývku a mráz vykouzlí na okno obrazy. Pohled na ledové rampouchy si sice v Praze obvykle neužiju, ale zato na horách si při něm připadám jak v pohádce o Mrazíkovi. Zachumlané v huňatém svetru někde u kamen mi vůbec nevadí, že padá sníh a mrzne. Je-li voda na čaj, dřevo do kamen a něco na polévku, přežije se ledasco. A na horské chatě to obvykle mají, spíš ještě něco navíc..... třeba palačinky s ovocem, marmeládou, zmrzlinou. Jestli vás to naladilo, můžete si je udělat i vy.

Na palačinky budeme potřebovat: 1 vejce, 250 ml mléka, špetku soli, hladkou mouku, olej. Vejce s mlékem smícháme, osolíme a zaděláme moukou, až vznikne těsto, které se lije (konzistence asi jako hustá omáčka). Pak pomocí naběračky nalíváme na vyhřátou pánev, potřenou olejem a smažíme z obou stran. Palačinka je brzo hotová, snažíme se udělat co nejtenčí a po upečení odložíme na talíř jednu na druhou. Z dávky jich můžeme udělat asi deset (jeden můj kamarád dělá tak tenké, že jich umí dvanáct). Hotové palačinky naplníme tím, na co zrovna máme největší chuť.

Náplně do palačinek: marmeláda, čokoláda, cukr se skořicí, ovoce čerstvé nebo kompotované, zmrzlina. Lze naplnit i slanou náplní, ale k čaji se víc hodí sladká. Dozdobí se šlehačkou či některou oblíbenou polevou, posype moučkovým cukrem a hned zas máte novou energii do zimního počasí.

Dýňové jáhloto

Já vím, už těch dietních receptů brzo nechám a přidám radši něco sladkého. Jenomže ručička na váze

při ranním vážení mi řekla, že mám ještě vydržet.

Bylo tam o 5 kg méně a to mi za to stojí. Dodalo mi to novou chuť vymyslet další dietní recept. A protože vím, že v dnešní době je lepší uvařit rychle, zvláště, když je hlad, nic složitého.

Když se snažím zhubnout, musím plánovat, zjistila jsem, že v restauracích je to samá kalorická bomba a tak si nosím svoje jídlo do práce. Musím mít připravené alternativy i na rychlý hlad, protože ten je při dietě hóóódně rychlý. To bych pak sežrala (promiňte, ale tomu se nedá říci snědla) všechno, co mi přijde pod ruku. Připadá mi, že ho mám pořád. Pro tyto případy si nosím na dopoledne polévku bez zápražky, nejraději jenom zeleninový krém, nízkotučné sýry, mám při ruce spoustu kyselých okurek a červenou řepu, které mi zaženou momentální krizi a díky octu přejde nějak hlad.

Müsli tyčinky? Díky, nechci, za jednu mohu sníst celou sklenici okurek. Jsou prťavé a sladké, to už si radši dám dvě kostičky čokolády nebo lžičku medu. Ale naštěstí na sladké nemám příliš chuť. Jinak ale mám chuť pořád na všechno. Třeba na dýňové jáhloto.

Suroviny: čtvrtka nakrájené dýně (menší), cibule, jarní cibulka, 100 g hlívy, 30 g sójových nudliček, 100 g jáhel, lžička olivového oleje, sůl, kurkuma. Jedna porce suma sumárum 1540 kJ.

Jak je vidět na obrázku, připraví se na teflonové pánvi, osmahne se nakrájená cibule, přidá dýně, sójové nudličky, sůl, kurkuma, podlije vodou, natrhá hlíva, přidá, zamíchá se, přidá se nakrájená cibulka (kvůli barvě), jáhly se spaří a pak se přidají, ještě se podlije, míchá, podusí doměkka, vypne. Úplně jednoduché, ne?

A aby mě hlad nepřepadal (omlouvám se kámošce, že jsem se jí smála, když měla strach z přepadení hladem), tak jsem pro jistotu v druhé pánvi upekla kapustové závitky. O závitcích už jsem tady psala dříve, tak se nebudu víc rozepisovat, radši si jdu naložit.

 

Jo a u jídla je důležité kulturní prostředí. Co takhle kytku na stůl?

Těstoviny na různé způsoby

Tak co budeš vařit o víkendu?  Častá páteční otázka. Nezbývá, než ji vyřešit. Pár tipů na jídla z těstovin.

Základem budou uvařené těstoviny podle vlastního výběru. Hodí se kolínka, vřetena, vrtule, či jak se všechny ty potvory jmenují. Vaječné i bezvaječné, semolinové nebo bez, uvařené podle návodu ve slané vodě (nebo s kapkou oleje) a přecezené přes síto. Tohle bychom tedy měli a můžeme kouzlit dál.

S houbami – podaří-li se nám najít aspoň pár hub, bezva, když ne, stejně poslouží i kupované žampiony. Houby se očistí, nakrájí a podusí na osmahnuté cibulce, nejlépe na sádle, či oleji, ochutí se solí a kmínem. Když houby změknou, tak se do nich přidají již hotové těstoviny a všechno se dobře promíchá. Z praktických důvodů je dobré připravovat houby v hlubším kastrolu nebo pánvi.

Se zelím – na pokrájeném špeku podusíme nakrájenou cibuli a přidáme nakrájené hlávkové zelí. Přidá se sůl, drcený kmín, postupně se zelí udusí doměkka a dochutí cukrem a octem. Sladkokyselou chuť musí každý kuchař odhadnout podle svého, já mám radši zelí sladší, někdo radši kyselé. Když je hotovo, přidají se uvařené těstoviny a všechno se promíchá. Poměr zelí a těstovin je přibližně 2:1. Výborné je přidat navrch ještě osmahnutou cibulku, ovšem pokud nejste zrovna na žlučníkové dietě.

Zapečené s uzeným masem – do vymazaného pekáčku se nakrájí uvařené uzené, přidá se sůl, pepř a k tomu uvařené těstoviny, v libovolném poměru. Vše se krátce zapeče v troubě a nakonec zalije našlehanými vejci s trochou mléka (mírně osolit). Nechá se upéci dozlatova. Kdyby se vám trochu připekly, nevadí, křupavé jsou nejlepší.

Salát s tuňákem – nakrájí se pár rajčat, čerstvá okurka, jarní cibulka a vše se přidá do mísy. Přidá se sůl, hořčice, pepř, konzerva tuňáka i s olejem, tři vařená nakrájená vejce, vše se promíchá a nechá v chladu uležet.

Těstoviny se můžou podávat i nasladko. Můj děda miloval nudle s mákem polité máslíčkem a ocukrované, babička zas nudle s tvarohem, já mám nejradši posypané kokosem, či ořechy. A to jsem ještě zapomněla na posypané sýrem, zapékané, podávané s osmahnutou zeleninou, rajčatovou omáčkou .....

A pak se řekne obyčejné nudle!

Karbanátky žluté jako kuřátka

Nedávno mě kroky zavály do jednoho bistra pro vegetariány, kde se dá ochutnat všechno za jednotnou cenu. Ochutnávala jsem, ochutnávala a od té doby nemyslela na nic jiného. Takový podivný karbanátek, celý dožluta, chutnal tak zvláštně, až jsem se příště zeptala, co to vůbec je. Bylo to obyčejné tofu. A tak se dnešní oběd stal tak trochu experimentem.

Tofu karbanátky jsem připravila z namočeného rohlíku v mléce, nastrouhala přírodní tofu, přidala sůl, vejce, jakousi řeckou směs koření, kde byly různé nasušené bylinky, stroužek česneku a ještě kousíček nastrouhaného syrového celeru pro močové cesty a pořádně vše promíchala. Chtělo to maličko zahustit, takže se hodila strouhanka a ještě tam přišla kurkuma. To je indické koření, druh kari, které má mít blahodárné účinky na trávení a pokrmy krásně obarví nažluto.

Já kari moc nemusím, ale kurkuma mi chutná. Směs jsem nechala chvíli odležet a poté osmažila obalené ještě ve strouhance jako obyčejné karbanátky. Koření jsem zvolila jen instinktivně, ale možná by se stejně dobře uplatnila klasická majoránka s česnekem. Cibuli, kterou radily recepty na internetu, jsem nedala záměrně, protože nebyla ani v karbanátcích z bistra, zato jsem pro pestrost barev nakrájela trochu listového špenátu.

Jako přílohu jsem protentokrát zvolila bramborovou kaši s jablíčkem, která se udělá jako obyčejná kaše, ale do brambor se přidá jedno jablko nakrájené jako brambory. Osolené, uvařené doměkka jsem pak slila a pomocí mléka a ručního šlehače udělala pyré. Kaše s jablíčkem je o něco žlutější a na pohled vypadá trochu jako skleněná. Čím víc jablek, tím je více skleněná, ale já vařila jen pro sebe, tak byl poměr asi 2 díly brambor na 1 díl jablka. Ze všeho nakonec vyšlo takové krásně jarní žluté jídlo, tak žluťoučké, jako velikonoční kuřátka.

Žemlovka či zemlbába

Oblíbené jídlo našich babiček, které se dá jíst zatepla i zastudena, jako hlavní jídlo nebo moučník, k snídani, obědu i k večeři.

V naší domácnosti se tak nějak pořád hromadí rohlíky, které nikdo nechce. Obyčejně se koupí čerstvé pečivo a staršího si nikdo nevšimne. Ptáci mají radši zrní, občas mi tedy nezbyde než vymyslet jídlo, kam rohlíky spotřebuji. Ideální na to je například nádivka, kterou máme rádi a pokaždé se po ní zapráší, ale mojí favoritkou je také žemlovka. Připravuji si jí dietně, ale chutná stejně jako nedietní.

Na žemlovku potřebuji pár rohlíků nebo housek, které nakrájím na plátky. Lze využít i toustový chleba či vánočka. Trochu mléka zlehka osladím, protože nemám ráda, když je pokrm přeslazený, někdy dokonce nesladím vůbec a přidám si něco sladšího až do náplně. Dále nastrouhané jablko nebo jiné ovoce, ale ani to nemusí být, pokud se rozhodnete použít tvaroh, jako já.

Měkký tvaroh osladím podle chuti, přidám žloutek, sníh z jednoho bílku, zamíchám vše dohromady a přihodím pár rozinek. Mívám je naložené v rumu, to přidá pokrmu i vůni. Pak se pouze nakrájené rohlíky namočí do mléka a začnou se skládat vrstvy do pekáčku vymazaného tukem. Střídají se vrstvy namočených rohlíků s vrstvami jablek nebo tvarohu. Jablka je třeba osladit a posypat mletou skořicí. Poslední vrstva jsou zase rohlíky, které trochu omastíme a vše zapečeme v troubě dozlatova.

Při vaření můžete použít i fantazii, vyzkoušela jsem například do tvarohu semtam lžičkou přidat trochu nugety a bylo to opravdu dobré. Lepší než tučný a předražený koláček z pekárny. Žemlovka se dá vylepšit ořechy či mandlemi, nazdobit čokoládovou polevou a šlehačkou a rázem si připadáte jako v luxusní restauraci. Tam vám ale žemlovku obvykle nenabídnou.

Škubánky

Jejich příprava vypadá sice složitě, stačí však oškrábat pár brambor a uvařit ve slané vodě. Pak se slije voda do kastrólku, vezme šťouchadlo na bramborovou kaši a brambory se s ním pořádně rozšťouchají. Mezi „štouchy“ do brambor nasypeme mouku a pak necháme brambory s moukou stát, asi dvacet minut, aby se mouka hezky propařila. Když se propaří, vezmeme ruční šlehač a za postupného přilévání slité vody škubánky vyšleháme dojemna. Pak stačí jen naložit všechno na talíř a můžeme si pochutnat.
Asi znáte škubánky spíš ve sladké podobě, tak jako já. Babičky je podávaly s mákem, s tvarohem, s postrouhanou piškotou, nejlepší však byly s oříšky a cukrem. Sladká jídla nepatřila nikdy mezi moje oblíbená, nejraději si dám škubánky jen tak, omaštěné máslem nebo posypané eidamem, či
balkánským sýrem. A co vy?

Bramborové halušky

Bramborové halušky se dají připravit na mnoho způsobů. Jsou vhodné jako příloha či samostatný pokrm, zasytí a jsou příjemným zpestřením jídelníčku. Hodí se i pro ty, co drží dietu, ne však ve všech podobách, záleží na konkrétní dietě.
Vaření obvykle řeším podle toho, co najdu zrovna ve spíži a v lednici a pak si vymýšlím jídelníček podle surovin. Tentokrát mi padl do oka sýr a halušky v prášku. Fantazie zapracovala, zatopila jsem pod kotlem, tedy hrncem a postavila vodu na sporák. Rozhodla jsem se uvařit halušky s balkánským sýrem.
Halušky jsem připravila z prášku. Jsou jednoduché a v podstatě ihned hotové, směs se pouze smíchá s vodou a může se vařit. Obyčejně nepoužívám pokrmy v prášku, halušky jsou výjimka. Jejich chuť mi připadá stejná, jako domácí. Doufám, že to na mě nikdo neprozradí mojí mámě, protože podle ní jsou nejlepší halušky jedině domácí, ty její.
Zamíchané halušky se uvaří ve vodě. Nejdůležitější je však způsob, jak je do té vody dopravit, protože k tomu je nutné použít speciální síto na halušky. Já ho, bohužel, dnes neměla, naškrabala jsem tedy těsto lžičkou a postupně naházela do vařící vody. Nočky, které se utvořily z těsta, sice nebyly tak krásné jako přes síto, ale to se ztratí v davu. Na celkový dojem malá nerovnost nemá žádný vliv. Když halušky vyplavou, zcedí se. Pak přichází závěrečná fáze přípravy. Nakrájí se asi 150 g slaniny na kostičky a vyškvaří se v kastrolu nebo na hluboké pánvi. Do toho se přidají opláchnuté halušky a nakonec vmícháme nastrouhaný balkánský sýr. Tím je pokrm prakticky hotový, je však barevně nevýrazný, je třeba ho oživit. Sama jsem to vyřešila salátem s červenou řepou, milovníci masa mohou přidat plátek uzeného a tím vylepší nejen estetický dojem.
Proč zrovna salát s červenou řepou? V našem jídelníčku by měla převažovat zelenina v jakékoli podobě. Konzumace zeleniny není nutná pouze pro ženy, které dodržují nízkoenergetickou dietu, ani mužům neuškodí, když si čerstvou zeleninou doplní výživné látky, napomohou prevenci dny a jiných chorob, které jsou z nesprávného složení stravy. Proto je i malá obloha ze zeleniny nebo salát velmi prospěšná, je to takový lék v příjemnější formě. Největší borec je petržel a osobně bych hned za ní dala zelí, zvlášť kysané. A červená řepa, kromě jiného, čistí játra.

Špagety

Asi jsem byla v minulém životě Italka, protože miluju špagety. Mám je ráda na všechny způsoby. Podle návodu je zvládne každý a lze si je připravit na víc způsobů.

1) S vajíčkem - na pánvičce s máslem nebo olejem umícháme 2 vejce se solí a zamícháme do špaget. Podáváme s kečupem.

2) S pórkem - na másle nebo oleji rozdusíme nakrájený pórek a do něj vmícháme trochu smetany, sůl a poté špagety.

3) S nivou - na másle nebo oleji necháme rozpustit asi 100 g nivy a zalijeme trochou smetany. Špagety omáčkou poléváme.

4) Milánské - na tuku zpěníme cibulku, přidáme trochu mletého masa, sůl, pepř a 2 stroužky česneku (nemusí být). Vše zalijeme kečupem, necháme provařit a podle potřeby zahustíme trochu jíškou. Omáčkou špagety poléváme.

5) Se slaninou - na pánvi rozškvaříme najemno nakrájenou slaninu a vylijeme vše na špagety. Podáváme s kečupem.

Těstoviny s houbami

Balíček těstovin, houby, cibule, olej, sůl, pepř, kmín
Zpěníme cibulku, osmažíme na tuku a přidáme nakrájené houby. Přisolíme a okořeníme. Podusíme doměkka. Těstoviny uvaříme podle návodu a vmícháme do podušených hub.

Můžeme jíst takto jednoduše připravené. Obměnou je zamíchat vše v pekáčku, přidat vejce nebo kysanou smetanu a zapéci.

Houbové rizoto

2 hrnky rýže, cibule, olej, houby, sterilovaný nebo zmrazený hrášek, popř. jiná zelenina, strouhaný eidam, sůl, pepř
Na oleji zpěníme cibulku a poté přidáme houby a zmrazenou zeleninu. Osolíme a opepříme. Vše podusíme doměkka. Pak vmícháme uvařenou rýži a podáváme posypané strouhaným eidamem.