Jako Šeherezáda

Mužům tentokrát vstup přísně zakázán. A nebo jen na vlastní nebezpečí.
Občas vedeme s děvčaty různého věku hovory o mužích. Asi to zažila každá, probíráme, co má který rád, čím mu udělat radost, jaké nosí modely, jaké má který koníčky, co jim vybrat k narozeninám, kolikrát chodí na pivo a další podobné nesmysly. Taky probíráme různé finty a nápady, jak být v jeho životě tou nejhlavnější, jak upoutat dostatek pozornosti, aby nám nechodil za jinými, čím ho překvapit, aby nebyla nuda, čím oživit vztah, který trvá už nechutně dlouho a vůbec.... Jelikož jsem vždy pracovala ve velkém kolektivu s mnoha ženami různého věku, předávaly jsme si navzájem zkušenosti starší mladším a naopak. Došla jsem k závěru, že recepty na mužského (viz výše) jsou stále stejné, pořád fungují. Stručně by se daly shrnout tak, že žena by se měla chovat trochu jako Šeherezáda.
To znamená: Měla by mu dát pocit, že jí má v hrsti. Měla by se postarat, aby měl pohodlí, k tomu patří něco dobrého k jídlu a pití. Měla by ho umět pochválit a dodat sebevědomí. Každý muž potřebuje prostor pro sebe, kdy se věnuje práci či sobě a nechá prostor i ženě. Je hezké, když pak v době, kdy jsou spolu, zapomenou na vše kolem a věnují svou pozornost stoprocentně jeden druhému. Ale pozornost se nedá udržet celý život, dny se opakují. Je třeba s tím předem počítat. Také je třeba počítat se zvýšeným zájmem po delší nepřítomnosti, kdy musel být sám a trochu se nudil. Většinou pak prahne po vysvětlení, kde se jeho společnice zdržela. Pro tento účel se hodí pohádky. Muži milují dobré příběhy. Musí však mít hlavu a patu. Takže až si nějaký ten příběh vymyslíte, nesmí to být úplné scifi. Protože neuvěřitelné příběhy mohou vyvolat podezření, že se nestaly a to někdy přinese zbytečné nedorozumění. Nejlepší je klasika. Nějaká hezká, trochu napínavá pohádka, která má smysl a jejímž účelem je i pobavit. Prostě jako Šeherezáda.