Ve škole se učíme o historických událostech, které se odehrávaly na poli politiky, jenomže se přitom zapomíná, že mnoho mohou ovlivnit i další souvislosti, třeba oběd. Pozvání na pohoštění, to patří k diplomatickým dovednostem a jednání bez jídla nemusí být úspěšné. A tak se na historii podíleli i kuchaři.
Minule jsme si povídali o polévce a kávě se zákuskem. Dnes bychom si mohli dát obložené kanapky - rohlík s rajčátky, polité majonézou nebo tatarskou omáčkou. Až nám slehne, zajíme to zmrzlinou. V teplém počasí se docela hodí.
Za vznikem majonézy prý je kardinál Richelieu, tedy jeho kuchaři, kteří na hostinu pořádanou u příležitosti porážky britského vojska, někdy kolem roku 1856, připravovali studenou omáčku. V kuchyni prý došla smetana a tak namísto ní použili vejce s olejem. A pak že se nemají používat náhražky! Zatímco o smetanové omáčce s vejci jsem nikdy nic neslyšela, majonéza patří k základům všech kuchařů. Udělat správně majonézu je hotové umění. Něco o tom vím. Když totiž lijete do žloutku olej moc rychle, máte z toho sražené žloutky a omáčka se hodí leda k promaštění toalety nebo jako základ do bábovky. Se vznikem majonézy prý souvisí i tatarská omáčka, historie studených omáček se prý táhne od doby Římanů. Tatarská se ale má skutečně jmenovat podle Tatarů.
Při jaké příležitosti asi byly vymyšlené rohlíky? Světe, div se, bylo to na oslavu vítězství nad Turky v 17 století, kdy jeden vídeňský pekař začal dělat pečivo ve tvaru půlměsíce, symbol islámu. Tak nevím, nevím, jestli by to neměla EU vzít v potaz, možná by se hodila vyhláška se zákazem rohlíků a baget. Doufám, že jsem někomu nezkazila chuť? Kdo vynalezl nápad rohlíky nakrájet na kolečka, poklást dalšími přísadami a podávat s párátkem, to se mi nikde najít nepodařilo.
Zmrzlina má historii o hodně delší, je známa od starověku a směs z mléka, cukru a ovocných šťáv prý dělali Číňané již 7000 let před n. l. Neměli na to stroje, výroba byla o hodně složitější a zmrzlina se víc podobala sorbetu. Nanuky tedy asi neznali. V této souvislosti mě napadlo, kde brali na výrobu cukr? Výroba sladkých sirupů z řepy je o něco mladší, ale mezi oběma pochoutkami je, podle záznamů, rozdíl asi 1000 let. Nebyly to homole, ani kostičky, v dřívějších dobách se vyráběly jen sladké sirupy, takže to hospodyně i kuchaři měli o něco náročnější. Ještě, že žijeme v době, kdy je na všechno technika, ale já se přiznám, že mi primitivní způsoby vaření nevadí.
Když mícháte sirup nebo polévku, pod nosem aroma kuřete, jahod nebo cibule, v hlavě se rodí nápady na nějakou dobrou krmi a zároveň plány, jak proměnit oběd v začátek skvělého odpoledne, krásně se mi zvedne nálada. Dostanu chuť třeba na kousek sýra, který znala už i kněžna Libuše a to je záruka, že se jedná o dobrou věc, protože ty nejlepší věci jsou tady od nepaměti.
