Čáry máry pod kočáry

  


Nebo snad Podkočáry? Musím se to doučit!

S manželem pravidelně trávíme část dovolené odděleně a tak si někdy hledám parťačky. Dříve, v době, kdy jsem pravidelně cvičila, jsme jezdívaly na týden do Jablonce s aerobikem. Kouzelné luxusní bydlení v místní sokolovně, místnosti se proměnily na noclehárnu, skýtaly nám skvělé pohodlí.

Kavalce jak za krále Klacka, každá jeden regálek v útlé skříni, stůl a čtyři židle v pokoji pro šest, bez jídla. Ale zato dvakrát denně mučírna na cvičení, jedno před snídaní, jedno před večeří. Asi nemusím dlouze upřesňovat, které jsme stíhaly. Ostatní čas pak byla volná zábava, kterou jsme trávily zdravě buď s cigaretou na terásce, nebo v nedalekém parku.

Bylo  možno jít též na přehradu, na nákupy do města, celé se dá přejít za hodinu nebo pro změnu zařadit výlet do Smržovky juknout se na hezkého malíře, o kterém jsme si vyprávěly trochu chlípné smyšlené historky, ale pak se nestíhalo druhé cvičení. Přesto jsme si lebedily. V Jablonci je pár pěkných levných hospůdek, které jsme znaly už důvěrně. A taky se na ně těšily. 

Cvičení jsme absolvovaly několikrát, pokaždé v mírně pozměněné sestavě, i když základ zůstával stejný. V rámci naší skupiny jezdila i kadeřnice a kosmetička. V době volna cvičenky zkrášlovaly, abychom se vrátily domů pozitivně proměněné. Práce naštěstí moc neměly, to by nás ostatní zdržovalo v aktivitách. V tamějších podmínkách mnoho žen ondulaci zrovna nepožadovalo a tak jsme nebyly ochuzené o jejich přítomnost při společném programu.

Mezi naše pravidelné činnosti patřil večer čarování. To jsme si koupily vínko, vymyly kelímky na zuby a hrnky, zalezly do postelí a vybalily každá svoje umění na střídačku. Hlavní roli hrály karty a numerologie.  Naše čáry ovšem nezůstaly bez následků. Všechny předpovědi se samozřejmě nepovedly, ale jedné vyšly dokonale a opakovaně. Kosmetičce jeden rok vyšlo v kartách, že bude mít problémy s manželem a že hrozí rozvod.

Za rok nejela, rozváděla se. Další rok už byla opět volná a v té době jsme dosahovaly ke čtyřicítce. Když si nechala znovu vyložit, v kartách se zjevila budoucnost s kočárkem. Nevěřila vlastním očím. Dokonce se smála, protože jí věštba připadala nemožná. Za rok na to jsme společně jely jen na sportovní víkend, už bez ní. Právě se jí narodil chlapeček. Ať si kdo chce co chce říká, karty nelžou!

Někdy se nám cesty k tomu pravému pořádně zašmodrchají. Jeden aby se vyznal v tom, co vlastně od té lásky chceme? A který je vlastně ten pravý?

Zaujalo vás

Prohledat tento blog

Archiv blogu