Recepty na dvě oblíbené
polévky, jak je vařím já a vařívala maminka i babička. Jsou zdánlivě stejné,
ale přece odlišné. Obě chutnají a zasytí. Tak schválně, která u vás vyhraje?
Kulajdu vařím tak, že oloupu
asi tři brambory, dám je do vody vařit s pokrájenými houbami (čím více,
tím lépe), osolím, přidám trochu drceného kmínu, nové koření, bobkový list a
podle chuti půlku masoxu (ale nemusí být). Když jsou brambory a houby povařené,
zamíchám do smetany hladkou mouku, tím zahustím polévku, nechám povařit a
nakonec do polévky vyklepu 2 – 3 vejce. V průběhu vaření polévku trochu
osladím a dochutím octem. Pozor! Použití octa do zahuštěné polévky může
způsobit sražení smetany. Vyzkoušela jsem, že lepší je dochutit lákem z okurek,
případně octem teplým, povařeným krátce ve vodě. Lze okyselit i v průběhu vaření.
Když nejsou houby, vařila maminka polévku s koprem, ale obojí
nekombinovala.
Kyselo začínám na cibulovém
základě, kdy na tuku lehce osmažím cibulku, přidám nakrájenou zeleninu – mrkev,
celer, kedlubnu, květák, pórek – prostě co doma najdu a nechám také na tuku
chvíli osmahnout. Přidávám sůl, nové koření, bobkový list a samozřejmě nesmí
chybět houby. Zaliji vodou, popřípadě vývarem a přidám na kostičky nakrájené
brambory. Když se všechno provaří, zakončím to podobným postupem jako u
kulajdy, tedy rozmíchám mouku ve smetaně, dochutím cukrem a octem (lákem) a poté,
co se mouka provaří, vyklepnu 2 – 3 vejce. Nakonec přidám nakrájený kopr. V této
polévce je nezbytný.
