Můj svaťák byl také dobrodružství. Shodou okolností se babička rozhodla odjet na dovolenou a tudíž mi na ten týden půjčila garsonku. Domluva zněla, že si vezmu kamarádku a budeme se spolu učit. Částečně jsme ji dodržely. Rozdělily jsme si lože, rozložily věci a zaplnily lednici. Naši rodiče si zřejmě mysleli, že bychom umřely hlady, takže nám zabalili lahůdky v podobě hotových jídel a pravé svíčkové. Nemusely jsme si ani vařit, ani nakupovat. Týden jsme zůstaly zavřené v garsonce.
Hned první den však přišel na řadu telefon. Po zopakování první otázky z českého jazyka napadlo Ivanu zavolat na linku důvěry. Vymyslela si fiktivní příběh, kdy vylíčila důvěrně, že chodí s ženatým mužem, je v jiném stavu a teď neví, jak to vyřešit. Nejprve jsem se smála a čekala, kdy hovor ukončí. Ona se ponořovala do problému a po půlhodině rozboru s pracovnicí linky začala ronit slzy. Já ji začala podezírat, že je to pravda. Rozhovor trval asi hodinu. Pak už se zdálo, že se pracovnici podařilo jí rozmluvit sebevraždu. Konečně položila sluchátko a vylíčila mi rady. Začala se naplno smát a mě se ulevilo. Zároveň mi došlo, že týden bude náročný. V podobném duchu probíhal i zbytek. Výsledkem bylo zopakování prvních dvaceti otázek z českého jazyka. Na ostatní učivo už nedošlo.
Já byla mezi posledními v abecedě a tak mi zbýval další týden. Ona přišla na pořad ve středu. Nejprve mi s radostí ukázala novou sukni, která byla téměř balónová, ušita přímo pro tuto příležitost. Skládala se s malinkatých jednotlivých kapsiček, umně zabudovaných do střihu. V každé kapsičce měl být jiný tahák. Zřejmě měla i schéma a přehled taháků. Raději jsem se neptala. S odstupem času si to ale nemyslím. Nebývala důsledná. Jak ji znám, nejspíš byly kapsičky nakonec prázdné. Ve středu mi přišla radostně oznámit, že maturitu složila. Mne čekala v pátek.
Já byla mezi posledními v abecedě a tak mi zbýval další týden. Ona přišla na pořad ve středu. Nejprve mi s radostí ukázala novou sukni, která byla téměř balónová, ušita přímo pro tuto příležitost. Skládala se s malinkatých jednotlivých kapsiček, umně zabudovaných do střihu. V každé kapsičce měl být jiný tahák. Zřejmě měla i schéma a přehled taháků. Raději jsem se neptala. S odstupem času si to ale nemyslím. Nebývala důsledná. Jak ji znám, nejspíš byly kapsičky nakonec prázdné. Ve středu mi přišla radostně oznámit, že maturitu složila. Mne čekala v pátek.
Cestou do školy jsem otekla k nepoznání. Ten rok mi propukla alergie a projevovala se náhlými otoky obličeje. Než začala zkouška, moje tvář byla deformovaná. Chvíli mi nabízeli přeložení zkoušky, ale po tom jsem rozhodně netoužila. Písemky dopadly poměrně dobře, chtěla jsem to mít za sebou. Otázka z českého jazyka měla č. 21 – první světová válka v české literatuře. Napadlo mne všechno možné, nikoli Švejk. Zachránila mne jednička z písemky. Další v pořadí byla ekonomika. Osvítil mne asi anděl a poslal mi odpověď. Už ani nevím otázku. Ekonomika nebyla má oblíbená. Pak přišel ruský jazyk a otázka byla téměř totožná s češtinou. Zachránilo mne, že mi zapomněli dát článek s překladem. Podařilo se mi přeložit ho bez přípravy bez chyby a následovala němčina. To už mám docela okno, jen vím, že vysvědčení jsem dostala. Tím skončila úvodní etapa a příprava na život.
