Vánoce jsou období náročné na přípravy a to nemluvím o nakupování dárků, přípravě menu, spoustě návštěv a povinností. Aby byl příští život úspěšný, je třeba myslet i na řadu věcí, které to mají zajistit. Musí se totiž vykonat právě o štědrovečerní večeři.
Řada zvyků souvisela s dobrou úrodou a hospodářstvím, například že z ubrusu pokrývajícího štědrovečerní stůl na jaře hospodář rozséval obilí, hospodyně nesměla od stolu, aby jí seděly slepice na vejcích, v polévce mají být dlouhé nudle, aby mělo obilí dlouhé klasy, lžíce hrachu zajistí dobrou úrodu a na stole má být devatero pokrmů. Zbytky od večeře se zakopávaly do země, aby byla úrodná. Jenomže tohle ve městě zpravidla moc nevyužijeme a tak se řada zvyků vytrácí. Jsou však ještě jiné, které se nám mohou hodit pořád a je škoda na ně zapomenout.
Například zdraví si po celý budoucí rok zajistíte, pokud šlápnete bosou nohou pod stolem na sekyru. Tedy – usedat zásadně naboso. Pokrmy z čočky a jáhel zajistí bohatství a drobná mince pod talířem peníze. Drží se také hlavně toho, kdo nosí u sebe tři šupiny z vánočního kapra. Vdavekchtivá dívka má o Vánocích jedinečnou šanci. Aby se do roka vdala, musí sehnat devět patek od vánoček.
Hospodyně, která peče vánočky, má zase smůlu, pokud se jí připálí, bude stonat, leda by si šlápla na sekyru a pak snědla česnek s medem, pojišťují zdraví. Sílu dodá hrách. Ten, kdo touží po štěstí, by měl u stolu sníst kousek okoralého chleba. A aby vůbec celý večer proběhl bez problémů, musí se začít už o den dříve. K posteli by se měl dát vlašský ořech, který se ráno po probuzení sní. Pak je jistota, že po celý další rok dají pokoj blechy a štěnice.
K Vánocům se váže i celá řada dalších tradičních zvyků mimo večeři, jako je krájení jablka, pouštění svíček po hladině, lití olova a další. Než se štěstí, láska a zdraví do dalšího roku pojistí, dá to hodně práce. A náročná je i příprava. To máte: svíčky, skořápky ořechů, čočka, hrách, nudle, jmelí, okoralý chleba, vánočky, sekyra, šupiny, jablka, olovo, ….