Moje začátky a konce 4

Abych neztratila nit vyprávění, vracím se do školy. Po posledním zvonění jsme se rozešli. Kolektiv narušil již odchod talentovanějších po osmém ročníku na Gymnázium, ale zůstalo zdravé jádro a kontakty zůstaly.
Užili jsme si poslední rok a hurá do života. Všichni šli studovat, přestože se to zprvu nezdálo, později se někteří vrhli do světa. Máme v kolektivu snad všechny profese. Tuším, že nám chybí lékař. Je tam jeden veterinář. Ostatní zastávají většinou kreativní pozice (například designér),někteří učí, máme i hudebníky, fotografa, techniky a všeuměly. Děvčata se uplatnila na úřadech nebo rovněž v profesích ve spojení s výtvarnem. Zlatnice, keramička, kostymérka.
K fotografovi chci napsat, že byl dlouho mimo spojení. Před pár lety jsem však náhodně na veletrhu Biostyl dostala do ruky program a v něm byli prezentováni účinkující. Našla jsem jeho jméno. Úplně mne udivilo, čím vším se zabývá a čeho dosáhl. Seděli jsme spolu tři roky v lavici. Vždycky jsem mu záviděla čtyřbarevnou propisku, kterou maloval všelijaké vynálezy. Měl na každou hodinu nový a neustále vyrušoval, aby mi vysvětlil, jak budou fungovat. Na to nikdy nezapomenu. Kdyby nebyl tak aktivní, mohlo být moje vysvědčení lepší, ale propiska mě lákala. Vynálezům jsem nerozuměla a nešly mi do hlavy. On je zúročil. Kromě jiného se zabývá hrou na netradiční hudební nástroje, které sám sestavuje a vymýšlí. Kdo by to řekl? Mluvil svým tichým hlasem a neustále maloval. Ale u nás ve třídě to bylo normální. Jiný spolužák mi zase z fleku namaloval cokoli, třeba auta pro bráchu, aby měl do sbírky. Nádherně kreslili i do našeho časopisu a vymysleli bezvadné vyprávění na pokračování. Mělo snad největší úspěch a bylo velkým lákadlem. Vydávání periodika měsíčně nám dopřáli rodiče, střídající se v rozmnožování. Dodnes ho opatruji jako poklad, i když některá čísla již postrádám. Naši základní školu však nejvíce proslavil asi zpěvák, co chce žít non stop a my ho následujeme. Chodil o ročník výš. A ještě herec, jehož kučeravá hlava na chodbě byla výrazná, více však zazářila na jevišti.
Kdo zůstal v okolí bydlet, chodíval na půlnoční mši. Bylo to pravidelné neformální, kromě dalších setkání. Postupně jsme zakládali rodiny nebo studovali a přestali se scházet. Nebyly mobily.... Nicméně o sobě víme dodnes, udržuji spojení a pořádáme srazy – mám ochotné pomocníky. Jsou povinnosti, které zůstaly, ale dělají mi radost. Setkání jsou nádherná. Pár nás chodívá pravidelně posedět do hospůdky a navzájem si pomáháme, pokud můžeme. Není to pomoc zištná a vyčerpávající, naše vztahy jsou korektní.
Těší mne, že přátelství funguje i dnes a dá se spolehnout na podání ruky. Pokud ji někdo podá a pak cukne, už ho neberu. Bohužel, život není jednoduchý, i názory se vyvíjí. Musíme řešit někdy nepříjemné věci, mám však za to, že by to mělo být slušně. Lepší je nepříjemná pravda, než příjemná lež. Ve finále vyjdou obě nastejno, ale při lži se pohledem uhýbá. Kromě spolužáků mám však další skvělé kamarády.
Studium střední školy rychle uteklo. Zážitky už nespočítám, je to nemožné. Studentský život zažil asi každý a máme všichni tisíce zážitků. Učení nebyla nuda, praxe jakbysmet. Jako celek by vydaly na dlouhou nudnou četbu. Lepší je připomenout jednotlivosti, takže se přes střední školu trochu přenesu. Tlupa 40 spolužáků. Sehranost fungovala, měla však trhliny. Nebyli jsme tak jednotní, což se nám později vymstilo. Zbylo zdravé jádro, které o sobě ví a ostatní chodí na srazy. Z hlediska funkcí střední škola nebyla nijak zajímavá, byla jsem nástěnkář.
Z našeho ročníku se nikdo neproslavil. Skoro samé ženy, jejichž tehdejším snem kariéry byla vařečka, plínky a manžel, hledaly svoje štěstíčka. Kreditky nefrčely a tak se sázelo spíš na lásku. Jedna z nás chodila s hudebníkem, který se pak domluvil s rockerem, co má stejné iniciály jako já. Založili skupinu a rozdělili si sestry. Stali se z nich švagrové. Pokud vím, jejich cesty se pak rozešly a nyní zpívají a hrají každý po svém. To však jen z bulváru. Rocker byl rovněž naším spolužákem, ale o ročník výš. Byl výrazná osobnost už na škole. Přiznám se k tomu, že nechápu, jak umí zastavit čas. Vypadá po celou dobu kariéry úplně stejně jako na střední. Asi má elixír mládí. Zatímco my všichni ostatní stárneme, jemu nepadají vlasy, zpívá mu to jak zamlada a skotačí na jevišti jako atlet. Díky tomu se cítím pořád mladá, až ho na jeviště ponesou, poznám, že je něco špatně.

Zaujalo vás

Prohledat tento blog

Archiv blogu