Každý
z nás má nějakou tu achillovu patu a také nějakou zálibu. Já
mám svoje výrazné pozadí a tak se většinu svého života věnuji
výzkumu, jak být delší než širší.
Abych
řekla pravdu, tak mi to nikdy moc nešlo a tak mi od deseti let
všichni zpříjemňovali život poznámkami. Paní doktorka mě
preventivně jako jedinou ze třídy poslala na cvičení pro otylé
a místo, aby mi dali něco na růst, tak se mi smáli, že jsem malá
a široká. A tak se mi to uhnízdilo v podvědomí a ať jsem
vyzkoušela cokoli, vždycky to mělo stejný efekt. Tělo sice
zareagovalo, zhublo, ale pak se zase obrnilo.
Po
všech těch letech jsem se s tím už smířila. Kvůli zádům jsem
občas i cvičila, ač nejsem sportovec, ale zatím se hýbu. Miluji
procházky a záměrně nemám řidičák. Jenomže mě nebaví
takové ty sporty, co bych možná měla, ale nedonutím se. Nejspíš
chápete, o čem je řeč, že? Zato jsem se soustředila na všechny
možné publikace o detoxikaci a zdravé výživě, o tom, jak se
správně hubne a utratila za to spoustu peněz. Jednotlivé metody
jsem porovnávala a z každé příručky mi vyšla maximálně jedna
nebo dvě smysluplná informace nebo novinka.
Ze
všech nejlepší mi přijdou publikace dietologa pana Fořta, který
zohlednil nejen klasické energetické hodnoty, ale přihlédl k
doporučení podle krevních skupin, glykemického indexu a dalších
moderních metod. A tak jsem se pro doplnění inspirovala i v čínské
medicíně. Knihy pana Fořta jsou běžně dostupné a je jich víc,
proto nechci žádnou jmenovat. Já sama mám spoustu různých
příruček a inspirace, ale většinou to byly vyhozené peníze.
Stejně platí, že by člověk měl své stravování ovlivňovat
každý den a vybírat to pravé. Žádná dlouhodobá omezení a
odepírání, žádné násilí. To je ta nejhorší cesta. Mizí
radost ze života a přichází trauma.
Ale
Číňané rozdělují tělesnou konstituci do čtyř typů a vnímají
stravování jinak, než my. Podle jejich systému se kila drží
tam, kde je moc vody. Organismus, který zadržuje vodu, drží i
kila. Oni to sice vysvětlují trochu jinak, ale princip je právě v
tom. A tak se má dodávat do organismu oheň (potraviny, které
zahřívají) a zároveň se voda musí vysušit. Asi jako při
záplavách. Oheň dodá třeba zázvor, skořice, pórek, cibule,
pažitka, česnek, pálivá paprička nebo křen. Může to být i
pálivé koření, třeba chilli. K odvodnění je dobrý celer,
petržel, řapíkatý celer a fazole mungo.
Čínské
jídlo má správně obsahovat všechny chutě. Měly by tam být
potraviny poskládané tak, aby byl celek harmonický. Jenomže my
tady jíme trochu jinou kuchyni a také jinou přípravu. Pečeme,
vaříme, dusíme dlouho, zatímco v čínské kuchyni se vše
připravuje krátce a jí polosyrové (tedy kromě masa). Myslím si,
že naše kuchyně jistě nemá konkurenci v přípravě polévek,
protože poctivý vývar nenahradí nic. Ale zeleninu stačí vážně
jenom orestovat do poloměkka, zdá se mi chutnější. Kdo nemá rád
ty východní omáčky a ingredience, ten to přece nemusí. Bylinky
a koření dokážou udělat zázraky, přitom se z každé kuchyně
dá převzít něco vhodného.
Pro
inspiraci přidávám recept na lehčí jídlo, které by mělo
pomoci při odvodňování. Mně to chutná a manželovi bych stejně
nedala. Teď mám v plánu si k tomu přidat ještě pár lekcí na
vibrační plošině a po nich lymfodrenáž a doufám, že na ten
nejlepší způsob hubnutí přijdu ještě v tomto životě.
Fazole
mungo uvařím doměkka. Pak si na pánvičce osmahnu na olivovém
oleji cibulku do poloměkka, přidám nakrájenou salátovou okurku
nebo cuketu, pórek a řapíkatý celer. Posypu trochu kořením
podle chuti a trochu osolím. Do osmahnuté zeleniny si přidám
uvařené fazole. Chci-li s masem, tak se zeleninou osmahnu i
nakrájený krůtí nebo kuřecí řízek (krůtí maso já ráda a
hodí se mi ke krevní skupině). Mám-li chuť na rajčata, přidám
trochu protlaku nebo kečup (já vím, že za ten to schytám, ale na
něm prostě ujíždím). Tahle směs se hodí i k obědu i k večeři.
Zasytí, dodá energii a není po ní chuť na sladké. O tom, že
jsou obiloviny a luštěniny dobré k tomu, aby tělo nemlsalo, zase
psali v ajurvédě, ale ta na mě je zatím složitá.