Když jsem se dostala k dnešnímu vaření, zrovna šla v televizi Všechnopárty a v ní doktorka Cajthamlová. Jako vždy povídala něco o tom, že strava má být pestrá, vyvážená, má obsahovat luštěniny …. a to mi znělo pořád v hlavě. Podle toho dnešní vaření pak vypadalo.
Vzala jsem z lednice všechnu zeleninu, co tam byla, hlubokou pánev, menší pekáč, prkénko a nůž a pak jsem začala jednotlivé plody nemilosrdně vraždit. Začalo to cibulí a olejem. Do pekáčku trochu oleje na dno, kousky cibule, do pánve olej na cibulový základ a cibule nakrájená na jemno.
Do pekáče jsem pak začala připravovat pomazánku z pečené zeleniny a pokračovala asi v tomto pořadí: 1 velkou červenou kapii, dvě ředkvičky, půlka kedlubny, dvě přerostlé zavařovačky, 1 přiměřeně velkou mrkev, dva stroužky česneku. Vše jsem pokrájela podle potřeby na přibližně stejné díly a dala mírně osolené do trouby péci na 120 stupňů asi na půl hodiny. Není dobré péci zprudka, ale nejlepší je, když jsou strany opečené dohněda, jakoby orestované. To se mi povedlo a pak jsem v troubě nechala dojít a vyndala. Ještě teplé jsem rozmixovala tyčovým mixérem, přisolila, přidala syrovátkový sýr a všechno znovu rozmixovala. Vznikla chutná pomazánka, kterou jsem na závěr doplnila jemně nasekanou natí z petržele a dala vychladit. Večeře byla hotová.
Zatímco se zelenina pekla, přišel na řadu oběd - takový dýňový eintopf. Cibulka se na oleji začala pomalu připalovat, přidávala jsem tedy další ingredience: 1 na kolečka nakrájenou kořenovou petržel, 1 mrkev, půlku dýně hokaido, 1 velkou červenou kapii, dva stroužky česneku, kousek celeru, 1 papriku se zelím naloženou nakyselo i s lákem, pár lístků šalvěje s 1 výhonkem citrónové trávy stočené do otýpky, sůl, kurkumu, když se vše podusilo doměkka za občasného podlévání, přidala jsem plechovku nakládaných červených fazolí s cukrovou řepou v tomatové omáčce a na zahuštění mírně zasypala jemnými krupkami, které po chvíli nabobtnaly a změkly. Na závěr jsem do směsi přidala nasekaný kopr, který pokrm zjemnil a mírně osladil, jeho chuť však nebyla nijak výrazná. Mám to vyzkoušené a chutná mi to tak. Pánev byla plná a já myslím, že už ničím víc vyvážit snad nešla. Bylo v ní spousta zeleniny, žádná mouka, luštěniny, obiloviny a maso nijak nechybělo. Ostatně, manžel jeho absenci ani nepoznal.
Ach, ty soboty a neděle, ty jsou zabijákem mojí tajle! Ovšem, ... kdyby mě nyní četla máma, řekla by mi: kde nic není, ani smrt nebere.
Dobrou chuť!
