Každý z nás má nějakou
tu achillovu patu a také nějakou zálibu. Já mám svoje výrazné pozadí, a tak se
většinu svého života věnuji výzkumu, jak být delší než širší.
Abych řekla pravdu, tak mi to nikdy moc nešlo, a tak mi od deseti let
všichni zpříjemňovali život poznámkami. Paní doktorka mě preventivně jako
jedinou ze třídy poslala na cvičení pro otylé a místo, aby mi dali něco na
růst, tak se mi smáli, že jsem malá a široká. A tak se mi to uhnízdilo v
podvědomí a ať jsem vyzkoušela cokoli, vždycky to mělo stejný efekt. Tělo sice
zareagovalo, zhublo, ale pak se zase obrnilo.
Po všech těch letech jsem se s tím už smířila. Kvůli zádům jsem občas i
cvičila, ač nejsem sportovec, ale zatím se hýbu. Miluji procházky a záměrně
nemám řidičák. Jenomže mě nebaví takové ty sporty, co bych možná měla, ale
nedonutím se. Nejspíš chápete, o čem je řeč, že? Zato jsem se soustředila na
všechny možné publikace o detoxikaci a zdravé výživě, o tom, jak se správně
hubne a utratila za to spoustu peněz. Jednotlivé metody jsem porovnávala a z
každé příručky mi vyšla maximálně jedna nebo dvě smysluplná informace nebo
novinka.
Mám spoustu různých příruček a inspirace, ale většinou to byly vyhozené
peníze. Prostudovala jsem i doporučení čínské kuchyně a ajurvédy. Stejně platí,
že by člověk měl své stravování ovlivňovat každý den a vybírat to pravé. Žádná
dlouhodobá omezení a odepírání, žádné násilí. To je ta nejhorší cesta. Mizí
radost ze života a přichází trauma.
Ale Číňané rozdělují tělesnou konstituci do čtyř typů a vnímají stravování
jinak než my. Podle jejich systému se kila drží tam, kde je moc vody.
Organismus, který zadržuje vodu, drží i kila. Oni to sice vysvětlují trochu
jinak, ale princip je právě v tom. A tak se má dodávat do organismu oheň
(potraviny, které zahřívají) a zároveň se voda musí vysušit. Asi jako při
záplavách. Oheň dodá třeba zázvor, skořice, pórek, cibule, pažitka, česnek,
pálivá paprička nebo křen. Může to být i pálivé koření, třeba chilli. K
odvodnění je dobrý celer, petržel, řapíkatý celer a fazole mungo.
Čínské jídlo má správně obsahovat všechny
chutě. Měly by tam být potraviny poskládané tak, aby byl celek harmonický.
Jenomže my tady jíme trochu jinou kuchyni a také jinou přípravu. Pečeme,
vaříme, dusíme dlouho, zatímco v čínské kuchyni se vše připravuje krátce a jí
polosyrové (tedy kromě masa). Myslím si, že naše kuchyně jistě nemá konkurenci
v přípravě polévek, protože poctivý vývar nenahradí nic. Ale zeleninu stačí
vážně jenom orestovat do poloměkka, zdá se mi chutnější. Kdo nemá rád ty
východní omáčky a ingredience, ten to přece nemusí. Bylinky a koření dokážou
udělat zázraky, přitom se z každé kuchyně dá převzít něco vhodného.
Pro inspiraci přidávám recept na lehčí jídlo, které by mělo pomoci při
odvodňování. Mně to chutná a manželovi bych stejně nedala. Zkouším a doufám, že
na ten nejlepší způsob hubnutí přijdu ještě v tomto životě.
Fazole mungo uvařím doměkka. Pak si na pánvičce osmahnu na olivovém oleji
cibulku do poloměkka, přidám nakrájenou salátovou okurku nebo cuketu, pórek a
řapíkatý celer. Posypu trochu kořením podle chuti a trochu osolím. Do osmahnuté
zeleniny si přidám uvařené fazole. Chci-li s masem, tak se zeleninou osmahnu i
nakrájený krůtí nebo kuřecí řízek (krůtí maso já ráda a hodí se mi ke krevní
skupině). Mám-li chuť na rajčata, přidám trochu protlaku nebo kečup (já vím, že
za ten to schytám, ale na něm prostě ujíždím). Tahle směs se hodí i k obědu i k
večeři. Zasytí, dodá energii a není po ní chuť na sladké. O tom, že jsou
obiloviny a luštěniny dobré k tomu, aby tělo nemlsalo, zase psali v ajurvédě,
ale ta je na mě je zatím složitá.
