Já vím, možná je tvrzení v perexu staromódní, možná se někoho dokonce dotkne, ale to není cílem. Většina jedinců ženského pohlaví dříve či později zatouží po tom, co je napsáno. Jsou ale i takové, co touží úplně po něčem jiném. Obzory jsou otevřené, můžeme cestovat a vzdělávat se a není nutno se omezovat jenom na dobu malin nezralých. Mám kamarádku, která se skoro v padesáti sebrala a vyrazila na studijní pobyt, žila někde v rodině na jihu a učila se jazyk. Vrátila se nadšená a nakopnutá do nového života. Možná jí ten impuls tenkrát pomohl překonat těžké období, které jí později čekalo.
Ať už o partnerském životě sníme jakkoli, na jednom se asi shodneme. Jistě nechceme společně žít „z ruky do huby“, chceme být úspěšní a pořídit si všechno, co je potřeba. Dříve byl model rodiny takový, že muž vydělával, žena se starala o domácnost. Buď se taky podílela nebo měla nějaké domácí práce, v nejlepším případě nepracovala. Zato my už jsme si zvykly na to, že ženy chodí do práce stejně jako muži a jsou i případy, kdy si tradiční roli vymění, vydělává žena, o rodinu se postará muž. Ono asi taky záleží na pracovních příležitostech. Pro některou ženu je možná nesplnitelný sen věnovat se domácnosti naplno a štěstí si představuje v kruhu rodiny, za vydatné podpory manžela. Pakliže se poštěstí, najde toho pravého, co má dobrou práci, slušné zajištění, ale vadou na kráse může být jeho pracovní vytížení, kdy se vrací ze zaměstnání pozdě a na chodu rodiny se prakticky podílí jen finančně. Z takových partnerek se stávají zelené vdovy. Druzí jim možná závidí, ale otázkou je, zda mají co.
Z wikipedie:
„Zelená vdova je manželka bohatého a úspěšného muže, který je pracovně a společensky velmi vytížen, zelená vdova, žije jako žena v domácnosti, a navíc v nadbytku. Zelené vdovy se vyskytují převážně v tzv. satelitních městečkách, podle zeleně, obklopující tyto periferie větších měst vzniklo jejich pojmenování, vdovy pak proto, že žijí téměř jako vdovy, většinou tráví čas bez svého manžela.“
Napadá mě, zda náhodou nejsou zoufalé manželky právě zelené vdovy, ale zajímavé je, že termín „zelený vdovec“ se ve wikipedii nevyskytuje. Na to mám několik vysvětlení: buď si pánové na samotu nestěžuji a stav, kdy tráví čas bez manželky, vítají, anebo je zajištěných žen, co nechávají svoje muže samotné, tak málo, že jsou spíše unikát. Ať už je to tak, či tak, měli by si pánové svých drahých poloviček rozhodně víc všímat.