Měli spolu dvě děti a tak dohromady tvořili šťastnou čveřici. Rodiče spolu hezky vycházeli, aspoň zezačátku, kdy hlavní roli hrála láska. Postupem doby se zařídili, ona se starala o děti, on o zaměstnání. Vydělával dost a proto nestrádali, mohli si dovolit všechno, co je napadlo. Tatínek byl hrdý, jak se věci daří i na to, že jeho dcery podědily talenty, jimiž byl obdarován. Šikovné na výtvarné činnosti i hudbu.
Život šel dál svým tempem, snad mu spokojenost zevšedněla, začal víc vyhledávat skleničku. Rád se občas napil, alkohol na něj ale působil poněkud agresivně a tak se vždy snažil včas přestat. Možná měl později víc důvodů neodložit láhev včas, možná přebral jenom náhodou. Jeho chování postupně začalo být nervózní, často se hádal, rozbíjel věci a někdy se stalo, že manželku napadl. Slovní potyčky pak byly téměř na denním pořádku.
Jeho žena to řešila smírně, snažila se uhnout z cesty a uklidit děti. Když se zadařilo, šla si lehnout dřív, než dorazil. Postupně se odstěhovala z ložnice pod nějakou záminkou. Byly dny a období, kdy se nic nedělo a zase jim svítala naděje, že se věci zklidní, pak ale přišly chvilky, kdy se rozmýšlela, co s tím udělá. Utéci nebylo kam, znamenalo by to příliš omezení a příliš změn pro všechny, navrhla rozvod, se kterým on nesouhlasil, stále přesvědčen, že jsou šťastná rodina a tak čekali všichni na zázrak. 
Až přišel  zážitek, který vše rozhodl. Oslava kamarádových narozenin. Po ní ho domů přivezli a protože hladina tentokrát hodně převýšila únosnou mez, ztropil jí doma neúnosnou scénu. Rozhodla se. Nebylo to sice radikální řešení, situace jí ho nedovolila, bylo to však jasné, cílevědomé rozhodnutí, pomsta za všechny ty roky, které jí zkazil a ještě si přitom snad připadal šťastný. Chovala se dál jakoby nic, ale ze života škrtla sex. Stejně jí už léta nic moc neříkal, nedělala to z lásky. On zpočátku myslel, že to přejde, ale nepřešlo. Vydržela a nakonec svého dosáhla. Ale bylo to dlouhé trápení.
Mohla bych sice napsat více podrobností, ale nechci se babrat v cizím neštěstí. Podobné zkušenosti má mnoho žen i mužů. Snad se liší jenom příčiny, podobné budou asi následky, pokud to zažijí děti, není to jenom věc těch dvou. Psychický teror děti vnímají, i kdyby se jich netýkal, děti jsou hodně vnímavé. Podle mne je důležité vědět, že půllitr stejně jednou přeteče. Poté, co přijde poslední kapka.