Moje začátky a konce 8

Naše dívčí pětka – lhostejno, kolik nás opravdu bylo, počty se střídaly – začala pořádat pravidelné výlety na chatu k jedné spolužačce. Poprvé jsme vyrazily někdy na konci zimy, vybavuji si, že jsem měla kecky a do rána uhodil mráz -18^o C. Bylo nás tam asi 8 a ustlaly jsme si v místnosti se starou pecí. Spaly jsme na zemi i na postelích. Výlety se staly pravidlem, ve dne byla volná zábava, večer oheň a zpívání až do rána. Bezvadně jsme si užívaly, jízdy byly přísně dámské. Je pravda, že se stal případ, kdy se děvčata zapovídala se dvěma trampy a jeden víkend byla naše partička posílena o pánskou dvojici. Hodili se. Nosili dříví, topili, pánská ruka se nezapřela. Ten víkend proběhl cudně. Později si dvě z nás trampy rozdělily a věnovaly jim svůj volný čas. Kam došly, nevím. Já u toho nebyla. Mne zajímaly úplně jiné věci. Jelikož v našem domě bydleli kluci o něco starší, co měli spoustu kamarádů, spěchala jsem po škole domů, abych s nimi mohla klábosit, navštěvovat další kamarády, plánovat výlety, opravovat motorky, být u zrodu kapely, hledat na zastávce špačky a poznávat svět z klučičího úhlu. 

Výrazných osobností v této klučičí partě, která patřila k mému dospívání, bylo víc. Každý ovlivňoval druhé. Jeden zejména tím, že trávil většinu svého času v kině. Každý film viděl přibližně desetkrát a pak nám je do detailu vyprávěl a přesvědčoval, že to musíme vidět taky. Zpravidla nás přemluvil po jednom a s každým absolvoval další reprízu zvlášť. Byl filmový maniak. Až mnohem později mi došlo, že nechodil do učení a neměl kde přebývat, aby na to rodiče nepřišli. Z učení ho vyhodili, on pak trávil čas v kině a po hospodách, postupně se přes den přesunoval i k nám, až to prasklo .... 

Ale mezitím měli kluci zásluhu i na mém skoropropadnutí, kdy jsem obdržela nedostatečnou z výživy na pololetním vysvědčení. Důvodem byla má vášeň k mariáši. Kluci mastili mariáš a nám se sestrou vadilo, že ho neumíme. Jednou na dovolené jsme přemluvily hospodského, který ho skvěle ovládal. Dal si tu práci a vysvětlil nám pravidla. Pak trénoval, než přijeli kamarádi. Já a sestra jsme okamžitě vyzvaly kluky ke hře. Připadlo jim to humorné. Po prvním odpoledni je humor přešel. Hráli jsme o peníze a oni neměli na zpáteční cestu. Vášeň pro hru mi zůstala i po dovolené a nebyl čas se učit. Po pololetí přišel zákaz a nastal dril.

Další vzpomínka souvisí s praxí o posledních prázdninách. Místo děje - Staré Splavy u Máchova jezera. Postavy - naše dívčí "pětka" - čtyři spolužačky a já. Období - bylo nám právě 18 let.

Naše odborná praxe u Máchova jezera začala uprostřed prázdnin. Pětici kamarádek rozdělili na tři pracoviště a dvě ubytovny. Já byla ve trojici v bytě, který obýval další personál. Měly jsme veliký otevřený pokoj a trojpostel. Později přibrali další brigádnice a dali jim na zem matrace. Tak nás tam bydlelo pět. Dvě z naší party bydlely v jiném penziónu. Jelikož číšníků a servírek bylo málo, stávalo se pravidlem chodit na mimořádné směny. Zatímco jsme měli pracovat jeden den a druhý mít volno, většinou nás v půl šesté ráno vzbudili zas.

V mojí zotavovně chodili rekreanti ve dvou vlnách. Stravovali se po hodině. Připravit vše pro první skupinu byla hračka, ale uklidit nádobí a založit pro druhou várku byla pěkná honička. Zvládly jsme to. To léto jsem přijela domů o 5 kg lehčí. Bylo to asi i tím, že v zotavovně byl mizerný kuchař, který uměl jenom kaši. Dávala jsem si tedy jenom kaši s rajčaty. Když jsme pochopily, že se asi nevykoupeme, začaly jsme si vyměňovat pokoje s děvčaty, co bydlela jinde. Tím jsme získaly pár dnů volna. Byla to nejhůře placená praxe v mém životě.

Na druhou stranu byla nejkrásnější. Vystřídalo se několik návštěv – skupinek, které nás přišly potěšit. Jedna byla složena z party mých kamarádů, kteří to pojali jako čundr, druhá byla partou spolužáků, co na tom byli podobně. V té době se jezdívalo na čundry. Samozřejmě s námi byla také moje kytara, která nás provázela snad všude.

Naše pětka se postupem doby rozšířila a setkávání našich dívčích duší bylo zřejmě i dalším osudem. Potkáváme se dodnes a při každém srazu je nám zase sedmnáct. Zbývající doba studia proběhla už celkem bez problémů, propluli jsme maturitním ročníkem a dospěli k úspěšnému završení. Byla to poslední praxe. Studnice zážitků. Právě zde byla započata další kapitola mého života. Přeskočila jiskra a později byla svatba...

Ale to už je zase jiná historie.