Narodila jsem se ve druhé polovině minulého
století a tak pamatuji atmosféru před miléniem. Všechno bylo ve vývoji, babičky
radily podle svých zkušeností, kdo zažil, ví, že kdo si věděl rady sám, ten měl
vyhráno. Předchozí generace ale zažívaly ještě krušnější chvilky. Všichni do
budoucnosti hleděli s optimismem, protože věřili, že bude lépe.
Pořád se bádalo o životě po roce
2000, kdo tento mezník přežije a kdo ne, s jakými zvířaty budeme na
planetě žít nebo zda se někam přestěhujeme. Hledání vhodného místa pro lidstvo
zatím moc nepokročilo, ale aspoň ve fantazii jsme vyřešili různé zkázy planety,
život pod vodou, život na jiné planetě, cestování do vesmíru a jeho osidlování.
Naše děti už se narodily do
jiného světa. Mají více možností cestovat, mohou si dopřát lepší vzdělání, jet
na zkušenou do jiné země a v klidu se vrátit. Někteří ani nesní o tom, o
čem my, žijí si po svém a občas se o nich píše, že nejsou připravené jako
předchozí generace. Tak nevím …. Virus nás nyní prověřuje všechny stejně, ale zatím
se mi zdá, že držíme krok. Pomáháme si navzájem a proto jsem se rozhodla přidat
svoji zkušenost.
Od Vánoc se potýkám
s nějakou virózou. Přinesl to manžel, postupně přišla rýma, pak mi spadla
do krku a každý den se mi mluvilo hůř a hůř. Jelikož jsem pracovala
z domova a musela hodně telefonovat, krk neměl klid a já ochraptěla.
Hledala jsem způsob, jak to vyléčit a došla do lékárny. Dostala jsem sirup na
kašel a prý, že nesmím alkohol a peppermint. Všeho jsem se vyvarovala, ale
úleva nepřicházela. Došla jsem si na test a byl negativní. Nemoc neustupovala,
volala jsem tedy lékaře:„Test mám negativní, asi by to chtělo antibiotika“.
„To v žádném případě! A bez
testu vás nevezmeme. Dojděte si na druhý a pak se uvidí.“ No, nebudu napínat,
nevidělo se. I další test byl negativní a lékař nezvedal telefon. Koupila jsem
si zázvor, zahřívala se, mazala mírně peppermintovou mastí, přidala hlasový
klid a s bylinnými bonbóny a čajíčky přežila další týden. Stav se postupně
zlepšuje, i když měnící se počasí je unavující.
Snažím se relaxovat a poslouchám
audioknihy. Detektivky Agathy Christie se hodí, vyprávění o starých časech je
tak vlídné, jako by mi vyprávěla babička. Občas se v nich objeví i
zvyklosti a připomenou dobu minulou, která má ovšem pro tu dnešní mnoho podnětů.
Včera mi vyprávěč připomněl starý recept, který je na obtíže v krku i na
hlasivky výborný, tak jsem to dnes vyzkoušela a výsledek se ihned dostavil.
Do vodní lázně jsem umístila
varnou misku a v ní šlehala žloutek s moučkovým cukrem (přiměřeně,
asi lžičku), podobně jako se šlehá žloutkový krém. Bylo toho trochu, ale já to
chtěla jenom vyzkoušet pro jednu porci. Když byl žloutek teplý, přidala jsem
kapku slivovice (lépe by se asi hodil koňak) a šálek mléka. Všechno jsem za
stálého míchání nechala prohřát, pak slila do hrnku, ozdobila šlehačkou a
skořicí a po doušcích horké vypila. Jestli vás taky škrábe v krku, dobré
vyzkoušet. Ovšem není vhodné pro děti.
Jo a vlastně .... dejte si ho i
bez virózy, je to výborné.
