Je na čase zaměřit se na muže. Vztah žena-muž tvoří pár a tak je třeba probrat všechny strany … trojúhelníku …? Divné, když spojím bod A a bod B, tak mám vlastně jenom jednu stranu, je to úsečka. Je vlastně spojení dvou bodů dostatečně výživné? Když se spojí body tři, je hned co probírat, ve dvou je asi lepší, když se probírají jenom mezi sebou. A tak není divu, že předmětem našeho tlachání je často pohled zaměřený do více stran. Ale nejdřív je dobré podívat se na muže. Třeba na jeho milostný život. Když jsem se nad tím jednou zamyslela, jako bych viděla úplně něco jiného. Odmyslete si, že je předmětem myšlenky muž a schválně, co vám to připomene:
Poletuje okolo.
Hraje si na motýla.
Tu a tam sedne, znovu poletuje.
Opilý láskou oblbuje, oblbuje, oblbuje.
Občas někde poletuje.
Víc sedí.
Oblbuje opilý.
Jenom sedí a oblbuje.
Opilý.
Oblbuje.
Pořád někde poletuje.
Zkouší hru na motýla.
Bručí jako čmelák.
Nevím, co vám vyšlo, ale někdy je dobré si své životní poznatky jenom tak shrnout, vypustit z úst nebo hodit na papír a nepodstatné proškrtat. Moc o tom všem nepřemýšlet, nechat myšlenky jenom plout. Na druhou stranu, jak již bylo výše napsáno, bez nich to není ono a tak musíme myslet na jiné stránky společného života, například na manželskou rozkoš.
Možná jsem teď byla k mužům zbytečně krutá, to přirovnání vzniklo jednou, když jsem něco řešila a stále poslouchala tisíc výmluv. Napadlo mě, že když nás lapají, stále slibují, když nás mají, cítí se sice jistější, ale stále jenom něco slibují, odkládají, neradi řeší, mají v hlavě jenom jednu věc a nic dalšího je nezajímá, nemusí to být sex, prostě mají zrovna něco v hlavě, i kdybych se na hlavu postavila, nikdo s nimi nehne. Jsou jako trubci. Jo, je to venku! A nemyslím si to jenom já, je nás prostě víc! Přiznejme si to, holky, myslíme si to. A myslíme si o nich i jiné věci. Štvou nás a taky od nich chceme mít klid.
