Ideální stav je, když se sejdou dva láskou posedlí, oba stejně. Ale taky se stává, že Amor trefí vedle a pak nastane hotové neštěstí a trápení. Naštěstí se to obvykle nějak vyřeší, ale může z toho být i dlouhodobé trápení, marné naděje, které se změní ve smutek či slzy. I to je život.
Říká se, co je v domě, není pro mě a rozhodně souhlasím. Vztahy na pracovišti se nevyplácí. Sice ty šťastné mohou být i prospěšné, protože motivují k lepšímu výkonu, ale ty, co zůstanou nenaplněné, se často obrátí proti jejich aktérům. Dojde-li ke kolizi a k rozchodu, obvykle jeden odchází, protože dívat se na toho, co zklamal, nikomu radost nepřináší. Viděla jsem takové věci kolem sebe, zažila ve svém okolí i šťastné vztahy na pracovišti, avšak bohužel i ty opačné.
Člověk to může jen pozorovat, nejlepší je do ničeho nemluvit, raději se ani neptat. Není snadné vytušit, co se mezi dvěma lidmi zrovna děje, zda je právě v jejich vztahu hezky nebo ošklivo. Někdy je to sice na první pohled patrné, jsou i situace, které se nedají odhadnout ani náhodou. Někteří jsou přímo mistry v zakrývání. Umí se tvářit tak bezcitně, že dokonale zmatou okolí.
Občas jsem zpovzdálí sledovala chování těch, co propadli kouzlu svého kolegy, kolegyně. Je příjemné sledovat proměny k lepšímu, láska opravdu dokáže divy. Ale umí i pěkně potrápit. Nevybírá si a tak se může lehce stát, že se zamiluje nadřízená do podřízeného a je svojí vášní a touhou tak posedlá, že mu dokáže posílat celé noci textovky. A opravdu žhavé. Viděla jsem na vlastní oči a trochu jí záviděla fantazii.
Nikdy se mi nepodařilo vzbudit ve svém nadřízeném tak silnou touhu, vlastně žádnou touhu, ale aspoň můžu klidně spát. Ten dotyčný prý si některé schoval a občas přidal k dobru pro obveselení. Nadřízená byla málo oblíbená, smála se jí celá firma. Láska je někdy směšná. A někdy pak zase smutná.
