Jak ti to s námi umí koulet! Ale ruku na srdce, neděláme si to trochu samy?
Když běžel v kinech někdy v průběhu osmdesátých let film Sexmise, způsobilo to docela poprask. Představa, že muži vyhynou a na ženy se jich nedostane, ačkoli jim to ve filmu zjevně nevadilo, protože systém oplodňování zmákly i bez nich, působila hodně odvážně. Přece jenom měl chlap
pořád svoje jisté místo. A my, tenkrát sotva odrostlé pubertě, sbíraje postupně své první sexuální zkušenosti, jsme si takovou myšlenku ani nechtěly připustit.
Občas si na ten pocit vzpomenu, hlavně když slýchám stesky svých vrstevnic, které objevily Ameriku, že to zvládnou samy, ať dobrovolně nebo ne. Oproti našim dřívějším zkušenostem, kdy jsme si mezi sebou říkaly, že nám stačí, aby chlap odložil kalhoty, a už jsme v tom, dnes je to taky trochu jinak. Párů, které se mohou pochlubit, že si naplánují potomka a hned jim to vyjde, moc neznám. Vlastně mám trochu obavy, aby se zdánlivě až příliš odvážná vize tehdejších filmařů nakonec nenaplnila. Bylo by to hodně smutné.
Bojím se, vážně se bojím. Neříkám, že jsem zrovna z těch, která musí mít chlapa pořád za zády, mnoho toho zvládnu sama, ale ženská nikdy nevymyslí ty největší koniny, na které přijde zpravidla akorát chlap. Zatímco my ze všeho šílíme, on si řeší všechno důležité s bohorovným klidem a nerozhodí ho, ani kdyby viděl přibližující se asteroid. Nejspíš by si došel pro dalekohled a ještě si zaostřil. Nebo znáte jiné muže?
Jsou chvilky, kdy to s námi umí. Když potřebují něco podat nebo si zajistit výhodu, tak si najednou všimnou i nového účesu a stihnou nám ho pochválit. Co na tom, že už je dávno odrostlý? Muži však mají kromě těch tradičních funkcí i jednu výsadu, řekla bych přímo nezastupitelnou roli v našem životě. Napadá vás jakou? Jsou viníkem většiny našich trápení. Umí tak krásně svádět, usmívat se, oblbovat nás, podvádějí a vůbec provádějí všelijaké činnosti, které my rády odsuzujeme a tím se z nás stávají buď vítězky či poražené. Nezřídka jim k tomu ale samy nahráváme. Jenomže bez nich bychom si úplně za všechno pak mohly samy a to přece u tak dokonalých stvoření, jako jsou ženy, nejde!
Když běžel v kinech někdy v průběhu osmdesátých let film Sexmise, způsobilo to docela poprask. Představa, že muži vyhynou a na ženy se jich nedostane, ačkoli jim to ve filmu zjevně nevadilo, protože systém oplodňování zmákly i bez nich, působila hodně odvážně. Přece jenom měl chlap
pořád svoje jisté místo. A my, tenkrát sotva odrostlé pubertě, sbíraje postupně své první sexuální zkušenosti, jsme si takovou myšlenku ani nechtěly připustit.
Občas si na ten pocit vzpomenu, hlavně když slýchám stesky svých vrstevnic, které objevily Ameriku, že to zvládnou samy, ať dobrovolně nebo ne. Oproti našim dřívějším zkušenostem, kdy jsme si mezi sebou říkaly, že nám stačí, aby chlap odložil kalhoty, a už jsme v tom, dnes je to taky trochu jinak. Párů, které se mohou pochlubit, že si naplánují potomka a hned jim to vyjde, moc neznám. Vlastně mám trochu obavy, aby se zdánlivě až příliš odvážná vize tehdejších filmařů nakonec nenaplnila. Bylo by to hodně smutné.
Bojím se, vážně se bojím. Neříkám, že jsem zrovna z těch, která musí mít chlapa pořád za zády, mnoho toho zvládnu sama, ale ženská nikdy nevymyslí ty největší koniny, na které přijde zpravidla akorát chlap. Zatímco my ze všeho šílíme, on si řeší všechno důležité s bohorovným klidem a nerozhodí ho, ani kdyby viděl přibližující se asteroid. Nejspíš by si došel pro dalekohled a ještě si zaostřil. Nebo znáte jiné muže?
Jsou chvilky, kdy to s námi umí. Když potřebují něco podat nebo si zajistit výhodu, tak si najednou všimnou i nového účesu a stihnou nám ho pochválit. Co na tom, že už je dávno odrostlý? Muži však mají kromě těch tradičních funkcí i jednu výsadu, řekla bych přímo nezastupitelnou roli v našem životě. Napadá vás jakou? Jsou viníkem většiny našich trápení. Umí tak krásně svádět, usmívat se, oblbovat nás, podvádějí a vůbec provádějí všelijaké činnosti, které my rády odsuzujeme a tím se z nás stávají buď vítězky či poražené. Nezřídka jim k tomu ale samy nahráváme. Jenomže bez nich bychom si úplně za všechno pak mohly samy a to přece u tak dokonalých stvoření, jako jsou ženy, nejde!