Jen tak si snít je krásné. Únik od reality, přivolávání neskutečného, přenos do jiné dimenze. A když se někdy podaří sen zhmotnit, tak už se tomu v mém věku říká zázrak. o)
V myšlenkách odkládám svou hlavu na mužné svalnaté rameno.
Ta představa mě hřeje a hlavu z ní mám zmatenou.
Cítím tvůj polibek zezadu na krku,
pomáhá mi přežít ve změti ústrků.
Představa tvých rtů a horkého jazyka
přivede myšlenky, o nichž se neříká.
A pak se přesunu po tvém těle trochu níže
začne mě přepadat podivná tíže.
Za chvíli začínám zvolna dech popadat
a další obrazy začnou mě napadat.
Popsala bych ti všechny anebo aspoň o něco více.
Nejde to. Čte to klávesnice.
