V určitých obdobích svého života jsem potkala osobnosti, které mne nepřímo ovlivnily. Snažily se ovlivnit i druhé. Nevím, zda si někdo vzpomene na jména, která uvedu, ale dají se určitě najít. Pokud vím, všichni vydali kuchařku. Někteří několik. Kuchařky vydává dnes kdekdo, ale stejně člověka potěší, když zná osobně osobu, která svým dílem ovlivnila celé generace. V tomto případě generace jedlíků a hospodyněk.
Byla to paní Sedláčková, která patřila k pilířům střední hotelové školy v Praze. Její recepty vychází dodnes. V mých očích je druhá Santnerová. Další je paní Vlachová, která se zabývala technologií pokrmů na RaJi a seděla vedle mé kanceláře. Jednou mě viděla omývat hlávkový salát ve smaltovaném kastrůlku a jak šla kolem, suše poznamenala: „Nikdy nemyji salát v kovu, ztrácí se vitamin C a už nemá cenu ho jíst. A nekrájet nožem!“ A šla dál, ani se nezastavila. Já zčervenala a od té doby kdykoli držím v ruce salát, tak si na ni vzpomenu. Setkala jsem se s panem Nodlem, který kdysi vařil v hotelu InterContinental, kde jsem byla na praxi. Takový malý nenápadný pán. Ale veliký svým uměním. Pokud vím, vařil až v Japonsku, ale působil naprosto obyčejně. Když jsem první den dostala za úkol vyrobit ovocný salát a odnést ho do chladícího boxu, podařilo se mi trochu převrátit přepravku a vylít obsah do přepravek pod ní. Hrozně jsem se bála, co mi řekne. Podíval se na to nadělení, nehnul brvou a řekl: „To nic, to se stává.“ Pomohl mi napravit škody a ještě mě utěšoval. Ačkoli jsem byla pod jeho velením jen na měsíční praxi, svěřoval mi i náročnější úkoly. Nikdy nezvýšil hlas, na jeho tváři byl nenápadný úsměv a pod rukama se rodila veledíla. Předával mlčky umění dál, dělal s ostatními, řekl mi, ať všechno ochutnám, abych poznala všechny chutě a nenásilným způsobem ve mně zažehl celoživotní lásku ke studené kuchyni. Tohle byla osoba, která mne ovlivnila hodně, při minimálních možnostech. Jeden z mých idolů, aniž to věděl. A ještě jsem měla možnost poznat jiného autora – pana Sochora, kdysi ředitele v závodě Rybárna v Praze, který předal své umění v kuchařkách na téma „Ryby“.
Asi je vidět, že jmenovaní nesehráli příliš velkou úlohu v mém životě. Přesto je považuji za vzory. Uměli dobře svoji práci a předali své umění ostatním.
