Průměrný muž prý „to“ dělá dvakrát týdně, myslí na „to“ ovšem častěji, v průběhu svého průměrného sexuálního života vystřídá devět partnerek a stejně nakonec nebude se svým sexuálním životem dost spokojený. Tohle bylo zveřejněno zde.
A kdo za to může? Z průzkumů to sice přímo nevyplynulo, ale muž by jistě s oblibou řekl, že za vším se musí hledat ženská. Aby ne, kdo jiný (tedy opět myslím jenom průměrného muže) by měl chlapa uspokojit, že? Ale běh života prý je neúprosný a zřejmě si za to může i tak trochu sám, záleží, jak se chová před svatbou.
Tady se nabízí drobná poznámka – průměrný muž asi není svobodný, protože důvody mužovy nespokojenosti jsou, podle článku, spojené s předmanželskou erotikou, se společným bydlením a taky s péčí o společné potomky. A tak jsou nejspíš průměrní muži ženáči, aspoň to z logiky věci vyplývá. Bohužel se později už musí smířit s tím, že jejich erotické hrátky poklesnou ještě na nižší frekvenci a pokud postupem doby nevymizí zcela, mohou se stát vítanou zábavou i v seniorském věku.
Škoda, že z výzkumu nevyplynulo, jak to mají se sexem ti ostatní muži, ale asi to není pro ostatní populaci tak zajímavé. Nemohu tedy ani porovnat, jestli jsou na tom průměrní muži-ženáči líp anebo hůř. Jedno je ovšem výzkumem na beton prověřené. Babičky měly, jako vždycky, pravdu, když mi před svatbou říkaly: „Žádné společné bydlení a spaní! Jeden tam a druhý pěkně daleko! Ještě se stane něco, čeho budete později litovat!“
Asi samy dobře věděly, jaké to pak je …