Zobrazují se příspěvky se štítkemPokrmy z masa. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemPokrmy z masa. Zobrazit všechny příspěvky

Těstoviny s tuňákem



Těstoviny uvaříme ve slané vodě a zcedíme. Přidáme ostatní ingredience kromě rajčete, které necháme na ozdobu.
Okurku je třeba nakrájet na kostičky, cibulovou nať na kroužky, vše je třeba smíchat.
Vajíčka jsem upravila v mikrovlnné troubě, kdy jsem na trošku oleje rozklepla 2 vejce, osolila, promíchala a po 1 minutě vaření znovu promíchala a přidala ještě minutu. Vznikla krásná placička, kterou jsem pokrájela na kousky.
Těstoviny lze podávat teplé i studené jako salát.
Upozornění: Při vaření vajec tímto způsobem je třeba vždy vejce propíchnout a přiklopit pokličkou. Vejce rády explodují a kdo nedodrží bezpečnostní pokyn, tak musí uklidit celou mikrovlnnou troubu!

Suroviny: 1/2 balíčku těstovin, půl okurky, cibulová nať, 2 vejce, trochu oleje, tuňák ve vlastní šťávě nebo oleji, sůl, pepř.

Treska s pečenými bramborami



Na 2 porce cca 300 tresky osolit a okořenit bylinkami nebo oblíbeným kořením. Položit na pekáč vystlaný kolečky cibule, kousky kapie či papriky a rajčaty. Vše se pokape olivovým olejem. Do druhého pekáče se dají půlky brambor posypané solí, kmínem a pokapané olejem. Obojí se nechá cca 30 minut péci při teplotě asi 180 stupňů.
Kdo má rád, přidá si na talíř oblíbenou omáčku (tatarku nebo barbeque), jedna porce má energetickou hodnotu cca 1700 Kj.

Slávky


Dostala jsem slávky a tak jsem si mohla poprvé vyzkoušet, co s nimi.

U moře je mám ráda, ale tady? Zapochybovala jsem o svém umění a začala hledat recept na internetu.
Slávky jsem dala pod tekoucí vodu pěkně proprat, většinou byly krásně zavřené, přebrala jsem asi dvě, o kterých se dalo pochybovat a ty přišly vyhodit. Ostatní čekaly pod tekoucí vodičkou na konec svého života.

V hrnci jsem osmažila nakrájenou cibulku, nechala jsem ji jen tak zesklovatět, přidala sůl, celý pepř a nové koření, bobkový list, rozdrcený česnek, zalila sklenicí bílého vína a zředila vodou, abych dosáhla aspoň nějakého množství vývaru, ve kterém by se daly slávky uvařit. Dělala jsem to poprvé, takže pro příště si budu pamatovat radu, že víno je lepší kyselejší a česneku raději víc. Abych vylepšila chuť, přidala jsem nakrájenou petržel a když se to vařilo, po částech jsem vhazovala uzavřené mušle. Ty se cca po 3 - 5 minutách rozevřely a připomněly středomořskou pochoutku, kterou znám tak dobře z dovolených. Asi 2 mušle byly poškozené, ty jsem bez milosti vyhodila a dvě zůstaly zavřené, tak také. A ty ostatní čekal nemilosrdný osud za vydatného pokapání citrónem a přikusování pěkně vypečené bagetky. Nakonec to zas tak těžké nebylo a stálo to i za námahu.




Steak z tuňáka s hořčičným přelivem

Tentokrát recept z dietní kuchyně, kterým zajisté nepohrdnou ani ti, co nehlídají váhu.

Steaky z tuňáka se operou, osolí a posypou lehce kořením vhodném na ryby. Já jsem použila orientální směs s kurkumou, bylinkami a citrónovým pepřem, ale opravdu jen lehce. Na pánvi jsem rozehřála lžíci ořechového oleje, který dodává pokrmům velmi lahodnou chuť a tak jsem to chtěla vyzkoušet s tuňákem.
V poslední době často konzumuji ryby a všimla jsem si, že čím je příprava kratší, tím je ryba lahodnější. Na ořechovém oleji mají ryby pro mne zatím bezkonkurenční chuť. Dobrý je ale i olej olivový.
Na rozehřátou pánev jsem položila steaky a když se první strana opekla (cca 2 minuty), otočila jsem a do volného prostoru na pánvi jsem kápla trochu medu a přidala lžíci plnotučné hořčice. Med se začal rozpouštět, hořčice také. Tuňák byl raz dva hotový, tak jsem jej vyndala na talíř s připravenými kousky vařené červené řepy. Do výpeku jsem přidala trochu vody, nechala ji vypařit a takto vzniklou šťávou jsem tuňáka dochutila. Navrch přišel pro ozdobu nasekaný lístek zeleného salátu.

Takto upravený 100 g steak s červenou řepou (200 g) má energetickou hodnotu 1370 kJ.




Vepřová na neděli

Kdykoli jdu kolem masny a za výlohou vidím libový bůček, neodolám. Nejinak tomu bylo i tentokrát a tak jsem ukořistila krásný kousek výstavního vepřového.
No a co udělat s vepřovou jiného, než strčit to trouby, že? Jenomže mně nepeče trouba, tak jsem využila pečící pánev, kde je úplně jiná technika pečení, ale výsledek stojí za to. Rodiče si ji koupili už také, pekli podle návodu a to je nadobro odradilo. To já ne. Peču hezky pomalu, vysloveně si s tím hraji, protože musím dohlížet, aby se to propékalo rovnoměrně. Bůček musí pustit mastnotu, musí se propichovat a otáčet.
Tenhle výstavní kousek jsem posolila, okmínovala, obložila cibulí nejenom syrovou, ale i nakládanou, co nám zbyla z utopenců. Pak jsem mírně podlévala i tím kyselým nálevem, ale ne moc. V pečící pánvi se musí podlévat zvolna, když se tam nalije moc vody, tak to bublá a vyprskává, ale to tady nehrozilo. Kůže a tuk jsem během pečení ještě okrájela, abych měla škvarečky a zůstalo jenom libové.
Jako přílohu jsem na pánvi udělala základ z cibule, přidala pár porcí mraženého špenátu se smetanou a nakonec nasypala dávku kuskusu. Zalila jsem vodou a nechala na mírném ohni nabobtnat, kuskus byl za chvíli hotový a se špenátem se dobře doplňovaly. A tak vzniklo veledílo, které by mohlo uspokojit milovníky vepřové i v neděli.

Škubánky a špíz z vepřového

Rozhodla jsem se pohostit návštěvu bramborovými škubánky. K nim jsem udělala pečený špíz z vepřového masa. Jeho příprava je jednoduchá, na jehlu se střídavě navléknou špalíčky vepřového plecka, cibule a kolečko rajčete. Jehly s masem se naskládají do pekáčku, osolí, okmínují nebo opaprikují a pak se pozvolna pečou do měkka, doporučuji občas podlít vodou a nakonec šťávu zahustit jíškou. 
Jako přílohu jsem zvolila škubánky. Jejich příprava vypadá sice složitě, stačí však oškrábat pár brambor a uvařit ve slané vodě. Pak se slije voda do kastrólku, vezme šťouchadlo na bramborovou kaši a brambory se s ním pořádně rozšťouchají. Mezi „štouchy“ do brambor nasypeme mouku a pak necháme brambory s moukou stát, asi dvacet minut, aby se mouka hezky propařila. Když se propaří, vezmeme ruční šlehač a za postupného přilévání slité vody škubánky vyšleháme dojemna. Pak stačí jen naložit všechno na talíř a můžeme si pochutnat. 

Asi znáte škubánky spíš ve sladké podobě, tak jako já. Babičky je podávaly s mákem, s tvarohem, s postrouhanou piškotou, nejlepší však byly s oříšky a cukrem. Sladká jídla nepatřila nikdy mezi moje oblíbená, nejraději si dám škubánky jen tak, omaštěné máslem nebo posypané eidamem, či balkánským sýrem. A co vy?

Z čínské kuchyně

Mezi moje oblíbené kuchyně patří čínská. Má vyvážené chutě pro harmonizaci organismu a vybrat si může každý. Ze všeho nejradši mám kachnu v jakékoli podobě, osmažené nudle, jídla z tofu ... vlastně kromě vysloveně smažení.

Poměr surovin na těsto: 1 kg hladké mouky a 600 ml vlažné vody. Zadělávám v míse a rukou propracuji pěkně do hladka. Těsto se na stěny mísy nesmí lepit a nakonec je z něho krásná hladká bílá koule, s kterou se výborně pracuje. Z hotového těsta se dají dělat kouzla. Například pirožky nebo šaumaj (na obrázku), plněné závitky, které se pak smaží, plněná placka, mušle do polévky a jiné dobroty. Vyzkoušela jsem leccos, ale nejraději dělám pirožky plněné masem. Náplň: Mletý bůček nebo vepřové plecko, předem upečené, se nasype do pánve, kde jsme předtím osmažili na oleji cibuli. Využít můžete i masové zbytky, pokud nějaké máte. Přidá se koření – trochu pepře, vegeta, mletý zázvor, s ním však opatrně. Vše smícháte. Pro zpestření můžete přidat i najemno nakrájený pórek nebo zelí.  Kromě masa se dají pirožky plnit třeba sýrem nebo špenátovou nádivkou, popřípadě zeleninovou směsí podušenou na pánvi. 
Hotové pirožky zavaří v nesolené vodě, když vyplavou nahoru, jsou hotové ke konzumaci. Kdo chce, může vyzkoušet vaření v páře. Pirožky se naskládají do síta, které předtím vyložíme listy salátu nebo zelí a trochu omastíme. Pak se vaří v páře asi 15 minut a podávají s omáčkou připravenou ze sójové omáčky, vody a octa v poměru 1:1:0,5. Podle chuti se přidá i lisovaný česnek. Sama je mám ráda i se zakysanou smetanou. Vyzkoušejte, určitě si tento pokrm oblíbíte.

Vepřová panenka s bulgurem

Tento experiment je z bulguru. Další ingredience jsou dílem náhody a taky nějakého rozpoložení, základ byl totiž položen ve dvě ráno, když jsem nemohla spát. Na oleji jsem osmahla nakrájenou cibuli, přidala pár celých beranních rohů, pár cherry rajčátek, menší cuketu, podusila pod poklicí a přisypala bulgur. Asi jsem to zapomněla osolit, to jsem dohnala až později, ale chvíli jsem to podusila pod poklicí, pak vypnula a nechala do rána. Bulgur byl tak napůl hotový.
Později jsem znovu zapnula svou pečící pánev, přidala tu sůl, trochu vody, nakrájený kopr a citrónovou trávu a dusila pod poklicí, až se voda vyvařila, rajčata popraskala, papriky byly měkké a bulgur nabyl jako rýže. Stačilo vypnout a nakrájet pár plátků vepřové panenky, kterou jsem nasucho opekla na teflonové pánvi posypané solí a špetkou koření na pečené kuře. Hotové jsem jen naaranžovala na talíř a pak si na tom pochutnala.
V úpravě se zeleninou byl burgur o mnoho chutnější, s houbami nebo posypaný sýrem by možná splnil pokrm úlohu rizota. Pochutnala jsem si a zařadím do svého jídelníčku častěji. Bulgur je lehce stravitelný a 100 g uvařeného má necelých 400 kJ, takže dodává méně energie, než brambory.
bulgur.jpg
ji.jpg

Kuřecí řízek v bramboráku

Na kuřecí řízek v bramboráku je třeba si připravit kuřecí prsíčka a bramborák.
Těsto na bramborák se připraví ze 4 brambor, 2 – 3 stroužků česneku, soli, kmínu, šalvěje nebo majoránky, 1 vejce, stačí všechno zamíchat a mírně zahustit polohrubou nebo hladkou moukou. Nejlepší je vyzkoušet usmažit malou placku, aby se zjistilo, jestli se netrhá. A pak se vezmou plátky kuřecích prsou, které jsou mírně naklepané paličkou a osolené, obalí se tím bramborákem a usmaží.
Je to vlastně kompletní jídlo – maso s přílohou, proto už si dáme jenom tomatový salátek z rajčete, jarní cibulky, vše se osolí, opepří, ochutí octem a olejem, popřípadě i troškou cukru. 
No a je to. Jednoduché, že? Dobrou chuť.

Z mletého masa po celý týden

Je tomu asi rok, co jsme byly s kamarádkou v Jindřichově Hradci. Koupily jsme ve slevě ubytování s polopenzí a těšily se na zážitek. Tento výlet předčil naše očekávání, snídaně nic moc a k večeři pořád UHO bez chuti s plátkem masa, nazvaná pokaždé jinak.
Kuchař se ani nesnažil, aby to bylo jiné. Bylo to opravdu všechno na jedno brdo, i když v jídelním lístku to znělo hodně lákavě. Kdyby tam tenkrát byla moje máma, tak by jistě řekla, ať si na ty ruce radši na...., ale hlavně ať nevaří. A já od té doby přemýšlím, proč kuchaři nevaří poctivé vývary, ulehčují si práci a ani neumí využít to, co se jim nabízí. Sama jsem ze staré školy a mrzí mě, že polévky nemají ta správná oka a nechutnají jako vývary a tak jsem se rozhodla vyzkoušet, jestli je UHO (univerzální hnědá omáčka) opravdu k něčemu dobrá.
V domácí kuchyni není tolik příležitosti nahromadit dobré vývary na každé jídlo, jak to radí šéf, jenomže jemu se to říká, suroviny do svého vaření nafasuje ve velkokapacitní vývařovně, tohle ale běžná hospodyně nemůže. A tak musí občas něco ošidit. Vývar udělá z kostky a výpek přibarví šťávou z vaničky. Když někdo vaří jenom pro dva, jako já, tak bujón dodá chuť a šťáva zase barvu a konzistenci. Chuť musí dodat prostě kuchař. Nejvěrnějším obrázkem domácího vaření je spíš pořad Prostřeno. Jenom mě mrzí, že tam vaří všichni nějak na jedno brdo, žádné zajímavé recepty. Musím tedy experimentovat sama, tentokrát z mletého masa.
Koule z mletého masa – 1 rohlík, 1 vejce, 300 g mletého masa, sůl, pepř, 2 stroužky česneku, trochu mléka – vše smíchat a pak z masa vytvořit plátek, na něj položit porci mraženého špenátu a vytvořit kouli (ruce lépe namočit). Koule se dají do pekáčku nebo pečící pánve, podlijí, upečou ze všech stran. Pro barvu je nakonec přidáno půl kostky bohaté šťávy, protože mám ráda bramborovou kašičku přelitou hezkým sosíčkem jako v jednom nejmenovaném americkém řetězci s kuřaty.
Pánev á la Mexico – 200 g mletého se vloží na základ z oleje a půlky osmahnuté cibule, maso se opeče a odděluje, aby nebyly hrudky. Původně to měla být omáčka na špagety, proto přidávám česnek, pepř, sůl, půl konzervy rajčat, 1 kostku cukru, zaliji asi deckou bílého a stále nevím, jakou zvolím přílohu. Nakonec vítězí inspirace z mexické restaurace, přidávám proto zelenou jarní cibulku, nakrájenou červenou papriku, půlku bohaté šťávy a nakonec konzervu s fazolemi. Mexická pánev sice mohla být ochucena i chilli papričkou, jenomže mně to chutnalo bez ní. Naplnila jsem si tortillu a také jsem tím naplnila chlebánek. Budu upřímná – chlebánek byl lepší.
Můj experiment s hnědou omáčkou, kterou kuchaři běžně používají v kuchyni a jsou líní ji i dosolit, dopadl velmi dobře. Zvolila jsem protentokrát Knorr, mám ale z minulosti vyzkoušené i jiné značky (z dovozu z Německa). Pokrmy to nezkazilo, naopak měly hezkou barvičku, někdy se to prostě tak úplně nezdaří. Napadá mě, že třeba můj výpek ze sekané obvykle nebývá nic moc, příště ho určitě vylepším. A pro kuchaře mám radu – když nevíte, co s tím, tak to radši nekupujte. Rozmixovaná UHO totiž sama o sobě není dobrá a když za to ještě mám dát dvě stovky, tak mě příště neuvidíte!

Krkovička s brusinkovým přelivem

Teplé počasí mi připomíná blížící se léto, zachtělo se mi udělat si něco na grilu. K tomu přišla výzva, abych vylepšila UHO do poživatelného stavu a tak jsem nakoupila a rozhodla se udělat si dobrou večeři.
Suroviny: 2 plátky krkovice, 2 menší čekanky, půlka papriky, cherry rajčata, ledový salát, kokosový olej, sůl, koření na grilování, bohatá šťáva Knorr a lžíce brusinkového džemu.
Rozpálila jsem svou pečící pánev místo grilu a nakrájela čekanku na půlky, papriku na čtvrtky, nařízla ji a vše jsem osolila. Na pánvi jsem rozpustila trochu kokosového oleje a dala zeleninu opéci. Pak jsem natrhala ledový salát a na talířku ozdobila rajčátky. Nechci se cpát moc přílohou, zelenina postačí.
Když se čekanka s paprikou opekly, na pánev přišly dva naklepané plátky krkovičky ochucené solí a grilovacím kořením. Opekly se skoro nasucho, žádné zbytečné tuky, chci totiž vyzkoušet něco jiného. Bohatou šťávu jsem rozpustila v horké vodě podle návodu a ochutnala. Obyčejná UHO, skoro bez chuti, chce to trochu soli. Když bylo maso hotové, nalila jsem do výpeku ze zeleniny a masa rozpuštěnou šťávu a přidala lžíci brusinkového džemu. Rozmíchala jsem dřevěnou vařečkou a ochutnala – bylo to přesně podle mých představ.
Původně dietní večeře se trochu zvrhla. Maso přelité šťávou s brusinkami bylo tak dobré, že mi nestačil chleba a jelikož v pánvi ještě zbylo, nedalo se odolat. Zbylou patkou jsem tu dobrotu vytřela a snědla. Možná vezmu zpět svou kritiku UHO. Na vině není šťáva, ale špatný kuchař.

Velikonoční nádivka

Na Velikonoce nesmí chybět na stole jarní nádivka podle mojí babičky a další dobrůtky.
Na střední pekáč velikonoční nádivky použijte asi tuto dávku:
300 g libovějšího vepřového masa, 300 g uzeného, 5 housek, 5 vajec, 150 g másla, špetka muškátového květu, kopřivy nebo zelené bylinky, sůl.
Maso uvaříme doměkka. Nakrájíme housky a polijeme trochou vývaru. Přidáme nakrájené maso, nasekané zelené bylinky nebo kopřivy. Mimo ušleháme žloutky s máslem a solí a přidáme muškátový květ. Ušlehanou směs vmícháme do nakrájených housek s masem. Nakonec přidáme ušlehaný sníh. Pekáč vložíme do trouby a pečeme do zlatova (30 - 40 minut).
Tip: Kdo šetří kilojouly, zkuste místo másla dát pomazánkové máslo nebo přidat trochu tvarohu. Kdo nemá bylinky a kopřivy, může přidat zmrazenou zeleninu, nádivka je hezky barevná.


Recepty z krůtího masa

Chutě, to jsou ty mrchy, které nás zrazují od zdravého jídelníčku a tak jsem se rozhodla je pokořit. Snažíme se s kamarádkou a vaříme si spolu. To nás motivuje vymýšlet nové laskominy ze zeleniny. A protože musíme hodně počítat, nemáme myšlenky na nic, než na jídlo. Díky nim vznikly tyto nové recepty.
Krůtí závitky
Z krůtích prsou jsem uřízla dva plátky a rozklepala je. Osolila, naplnila dvěma kousky cibule, kouskem syrové okurky a kousky nakládané papriky (trochu pálivé). Přidala jsem lžičku hořčice a zabalila jako ptáčka.
Na kapce oleje jsem opekla větší cibuli, přidala oba závitky, osmahla je a pak jsem podlila vodou a okurkovým lákem, přidala ještě hořčici a kousky nakrájené kyselé okurky a pepř. Vše jsem nechala podusit doměkka za občasného podlívání a zamíchání. Abych toho měla více, nasypala jsem ještě pár sójových nudliček, které se krásně uvařily i s masem a omáčka je ochutila. Pak jsem závitky i nudličky vyndala, omáčku promixovala tyčovým mixérem a znovu maso vložila dovnitř.
Sójové maso je energeticky zhruba stejné s krůtím, takže mi ze všeho vznikly tři porce. Po sečtení energie měla jedna porce i s porcí rýže (50 g syrové) celkem 1500 kJ.
Krůtí karbanátky s houbami
Úplně jednoduché jídlo vzniklo z mletého krůtího masa (500 g), asi 100 g hub, pár lístečků šalvěje, 1 vejce, soli a grilovacího koření. Z promíchané směsi jsem utvořila pár placiček a upekla je na teflonovém pekáči bez tuku. Jsou sice trošku tužší, ale akorát, nesmí se však nechat opéci moc. Jedna placička má zhruba 550 kJ a tak se může podat s bramborami nebo dvě jenom se zeleninou nebo jako hamburger.
Šalvěj s houbami jim dodaly zajímavou chuť a při pečení mě ze všeho nejvíc lákal výpek, který byl moc dobrý a krásně mastňoučký (já totiž miluji vypečenou šťávičku ze sekané a tohle bylo ještě lepší). Ale musela jsem odolat. To je na tom všem to nejtěžší!
… mimochodem krůtí játra s cizrnovou kaší na obrázku také stála za to …

Závitky z mletého masa



Léto budiž pochváleno, protože je všude hodně barevné zeleniny. Ve vedrech je vhodnější
odlehčená strava a tak se hodí pár receptů na všelijaké zeleninové závitky.

Základem pro všechny pokrmy bude směs mletého masa, nejlépe půl napůl z vepřového a hovězího, spojené jedním vejcem, okořeněné jen solí a pepřem. Přidává se do něj houska namočená v mléce, pokud budeme plnit papriky, pak hrst nevařené rýže. A to je všechno. Úplně to stačí, ostatní už zvládne zelenina.
Zelné nebo kapustové závitky se připraví z listů, které se otrhají, spaří a mohou se lehce naklepat pro snazší manipulaci. Do každého listu se vloží část mletého masa a pak se zelenina stočí do válečku. Po okrajích se list zasune, šikovná hospodyně si pak při spojení vystačí s jehlou nebo párátkem. Méně šikovné mohou omotat nití. Závitky se položí na základ z cibule, která se jen tak nechá zesklovatět, mohou se lehce osmahnout, ale nemusí, dají se rovnou šoupnout do trouby.
Během pečení z listů pustí šťáva, takže ani není třeba příliš podlévat, jen hlídat, v troubě by se měly spíše dusit, žádné prudké pečení. Do kapustových je vhodné přidat pro dochucení do šťávy ještě česnek a papriku, nakonec se závitky mírně zapráší hladkou moukou a ještě nechají propéci.
Pečené papriky se připraví z podobné směsi, záleží na tom, jak s nimi chcete dále naložit. Do rajské se hodí namísto housky přidat hrst nevařené rýže, protože se náplň nevysypává. Chcete-li je konzumovat jenom tak, můžete použít stejnou směs, nebo namísto housky třeba nastrouhat balkánský, či jiný sýr. Pak se naskládají do pekáčku a nechají propéci. Navrch se před pečením přidá pokrájené rajče.
Z mleté masové směsi se dají vyčarovat i další zeleninová jídla. Zkuste třeba nakrájet do ní rajče a naplnit vydlabanou cuketu, lilek, cibuli i bramboru. Během pečení se hodí posypat třeba balkánským sýrem. Ke všem závitkům a naplněným dobrotám se hodí brambory nebo bramborová kaše.

Stripsy z halibuta s citrónovým pepřem


Mezi rybami je halibut v mém žebříčku oblíbených ryb hned na třetím místě po tuňáku a lososech. Kdo ryby nerad, ten to asi nepochopí, já je můžu, vlastně i trochu musím, protože každoročně manžel doveze ze severu plný mrazák ryb.
Vlastně ani nevím, jak živý halibut vypadá, asi to bude větší ryba, protože jsme namísto obvyklých celých ryb měli tentokrát krásně vysoké steaky bílého masa, zamrazené po částech, vždy dva větší filety. Po všech zkušenostech už mi manžel vozí z výprav zásoby zmrazené po menších porcích, v množství tak akorát k obědu. V případě potřeby rozmrazím dvě balení, ale v našich začátcích vozil neopracované úlovky (asi aby jich bylo o něco víc) a pak byla spousta práce s čištěním a porcováním. Nyní, když chci ryby  do mrazáku očištěné, vozí radši méně. Už je s věkem línější a tak ryby rozdává.
Praktický úvod pro manželky rybářů je za námi, nyní už přejdu k receptu.
Jako přílohu jsem zvolila jednoduchý bramborový salát s hořčicí z 5 vařených brambor, vařeného hrášku s karotkou, jedné salátové okurky, 1 jarní cibulky a majonézy. Pro chuť jsem přidala lžíci obyčejné hořčice a namísto pepře bazalku. Salát má jemnou chuť s mírně hořčicovou příchutí.
Ze dvou plátků halibuta jsem nakrájela kousky podobné stripsům (některé vyšly větší) a posolila. Pak už všechno přišlo do trojobalu ze strouhanky, vejce rozmíchaného s mlékem, ale do mouky jsem před obalením nasypala pro chuť citrónový pepř (obalovat v obráceném pořadí - mouka, vejce, strouhanka). Stripsy dostaly pikantní příchuť, ale vypadaly jako obyčejná obalená ryba.
Halibuta jsem již vyzkoušela na několik způsobů, hodně zajímavý byl obyčejně upečený na polštářku ze všelijaké zeleniny (cuketa, cibule, paprika, řapíkatý celer) a jenom lehce osolený, s olivovým olejem a okořeněný. Ryby máme na jídelníčku často, ale tento způsob manžel ohodnotil jako nejlepší. Výhodou pak bylo, že byl i v souladu se zásadami zdravé výživy.

Karbanátky s medvědím česnekem a jáhlovou kaší

Jáhly stačí uvařit ve vodě doměkka mírně osolené, poměr vody asi 3:1, pak jsem použila ruční mixér a pomocí horké vody rozmixovala na kaši. Jáhly prý působí na zlepšení metabolismu, pomáhají při vyčerpání a mají velký obsah minerálů, vitamínu B a železa. Dále mají blahodárný vliv na žaludek, slinivku břišní a slezinu.
Karbanátky se smíchají ze směsi krůtího mletého masa, soli, vejce, medvědího česneku, nakrájené cibule a maďarského koření (pikantní směs) a uleženou směs jsem poté vykrajovala lžící, obalovala ve strouhance a osmažila. Byly lehké, prostě něco jiného. Krůtí maso je vhodné pro ty, co mají krevní skupinu AB a B, medvědí česnek prý obsahuje mj. hořčiny, napomáhá trávení, čistí krev, pleť, ničí plísně a střevní parazity, snižuje cholesterol, léčí chřipku, močové ústrojí a má tolik pozitivních účinků, že se sem všechny ani nevejdou.
PS: Jáhly vařte podle návodu, prý je lepší dvakrát je spařit.

Kuřecí závitky s banánem

Pro dietářky i fajnšmekry.

Na tři závitky jsem použila tři stehenní kuřecí řízky, lehce naklepala, osolila, nakrájela jeden banán na plátky a ten zabalila do řízků stejně jako do ptáčků. Závitky jsem dala na dvě lžíce oleje do kastrólu s teflonovým povrchem pomalu podusit, přidala malý kousek cibule vcelku kvůli chuti a posypala zlehka kari kořením. Závitky jsem pomalu dusila a pro vůni přidala i pár snítek rozmarýnu. Když byly závitky podušené doměkka, posypala jsem je hladkou moukou a trochu podlila vodou, aby se udělala šťáva na rýži. Podávali jsme s dušenou rýží, ale hodil by se třeba i upečený brambor nebo bramborová kaše.
Recept stojí za vyzkoušení, možná by se do závitku hodilo i trochu kokosu, čímž by chuť byla ještě zajímavější, já je ale příště určitě vyzkouším se slaninou, cibulí a jablkem.
Kuřecí se dá s banánem kombinovat docela snadno. Kdo se nechce motat se závitky, může si dát osmahnout plátek, na pánev přikrájet banán a pak ochutit trochou koňaku nebo vína.

Fazole a vepřový špíz

Tentokrát pro milovníky masa i pro ty, co maso zrovna nemusí. Otázkou ovšem je, jestli nepohrdnou i luštěninami.
Dnes uvádím dva recepty z fazolí. Na oba jsou třeba vařené fazole, které je dobré nechat nejdříve namočit, slít vodu, pak uvařit. Z poloviny uděláme jednoduchý fazolový salát, který se jí studený a z druhé poloviny pak mexické fazole.
Na fazolový salát potřebujeme kromě fazolí ještě kousek nakrájené cibule, trochu oleje, pokrájené kyselé okurky a lák, sůl, pepř. Pro vylepšení se může přidat také pokrájený zavináč, ale nemusí. Vše se smíchá v míse a nechá vychladit. Dochutí se lákem z okurek.
Mexické fazole se připraví tak, že na oleji zpěníme cibulku, přidáme uvařené fazole, sůl, pepř, pokrájenou kyselou okurku, 2 stroužky česneku, trochu majoránky a zakápneme protlakem nebo kečupem – podle chuti. Může se nechat také rozdusit rajče. Tím je pokrm hotov a může se jíst jen tak, neboť je výživný, ale dá se využít též jako příloha k plátku uzeného.
A kdo si neumí neděli představit bez masa, může si udělat špízy z pečeného vepřového a to tak, že se libovější bůček pokrájí na kostky. Na špejle se napíchají střídavě s kolečky cibule, papriky nebo rajčat. Podle chuti můžeme přidat i bobkový list. Posype se kořením – na divoko trochou tymiánu, bez bobkového listu třeba kmínem nebo nějakou kořenící směsí a pozvolna se za mírného podlévání vodou vše upeče. Dá se jíst teplé i studené.

Pro ty, co neradi pomazánky

Tentokrát se můžete inspirovat na masité pohoštění. Na výběr je vepřové, kuře i ryby.

Uznávám, pomazánky jsou už hodně všední, i když já si bez nich život nedovedu představit. Mám ráda jednoduché pohoštění, co se tzv. upatlá hned, ale když je příležitost vymyslet něco lepšího, proč by ne? Někdo může čekat společnost a taky držet dietu zrovna na Silvestra se asi málokomu podaří. Takových disciplinovaných je málo. A tak dnes přidám nápady na pohoštění pro ty, co dietám neholdují, naopak se rádi dobře pobaví, pohostí své kamarády a u vaření rádi experimentují. Chce to, ovšem, trochu času a chuti do vaření.
Dnešní menu je: upražené ryby, kuřecí roláda a marinované vepřové maso.
S přípravou se musí začít nejlépe den předem, protože marinovat by se mělo déle. Stačí ovšem i půl dne a tak bych asi nejdříve naložila maso. Vyberte si, jaké máte nejraději – krkovičku, libovější bůček, v marinádě můžete samozřejmě také připravit kousky kuřecího. Stačí smíchat trochu vody, lžičku cukru nebo medu, soli, koření na barbecue, či grilování a nakonec přidat trochu oleje. Promíchat, vložit kousky masa a pak protřepat (nebo potřít). Pak to nechte uležet a poté upečte. Pokud máte nějaký ostřejší alkohol, můžete během pečení semtam kápnout, pro vůni. Ale když nemáte, upečte jen v marinádě a pak nechte být.
Na kuřecí roládu budeme potřebovat vykoštěné kuře, nakládanou zeleninu nebo houby, uzeninu, kousek anglické slaniny, vejce nebo mleté kuřecí maso, sůl, hrst posekané petržele. Kuře vyložíme slaninou nebo plátky šunky, aby se nám zacpaly případné dírky a náplň nevytékala. Pardón, zapomněla jsem, že by se mělo nejprve trochu osolit. Dovnitř pak dáte zeleninu či nakládané houby (ty mám vyzkoušené, dodají zajímavou chuť) a náplň podle fantazie – například míchaná vejce s petrželí nebo ochucené mleté maso smíchané s barevnou zeleninou a proložené kousky uzeniny, to už nechám na vás. Můžete dát od všeho trochu, ale míchaná vajíčka, či mleté maso to všechno hezky spojí. Pak už stačí pouze kuře smotat, spojit jehlami na ptáčky či párátky a omotat nití, aby se vytvarovala pěkná roláda, která se pak upeče asi hodinku ve středně vyhřáté troubě. Na mísu je lepší podávat studenou, ale teplá chutná výborně.
Nakonec zbývá ještě opražit rybu. Zvolte raději nějakou tučnější. Já sama to mám vyzkoušené z makrel, ale i z cejnů, když je nosíval manžel. Nakrájí se na malé podkůvky, či kousky, obalí v hladké mouce se solí a promíchané s paprikou a pak už se jen hází do friťáku nebo do pánve, kde je dost oleje, aby se pozvolna doslova vysušily.
Budete-li masové pohoštění podávat za studena, pak stačí přidat kyselou okurku. Chcete-li vychutnat lahůdky zatepla, pak je dobré přidat studené omáčky, například bylinkovou – z kysané smetany, česneku a bylinkového koření nebo hořčicovou – z kysané smetany a hořčice. Nic nezkazíte ani tradičním křenem s jablky, jako ho dělávala moje babička – nastrouhala křen, přidala nastrouhané jablko a zalila horkým vývarem, který obvykle měla na sporáku. Přikusovat se dá třeba měkký chléb, či čerstvá zelenina.

Anglický roastbeef


Koupí se pěkný kousek pravé roštěnky. Ten se potře směsí oleje, hořčice, worchesteru, pepře a soli a nechá se asi 3 dny marinovat.

Pak se rozpálí trouba a do ní se dá marinovaná roštěnka. Peče se zprudka z jedné i druhé strany cca 20 - 25 minut (z každé, záleží na tom, jak je maso vysoké - nižší pečeme kratší dobu, aby se nepřetáhlo). Když se upeče, tak by mělo být uvnitř syrové červené šťavnaté maso a krásně propečené. Podává se s vařeným brambůrkem, tatarkou a cibulkou.

Výborné jsou i chlebíčky s roastbeefem, kdy se na plátky veky nakrájí maso na velmi tenké plátky, polije se rozředěnou tatarkou a posype nakrájenou cibulkou. Neznám nic lepšího. o))

Prohledat tento blog

Archiv blogu